Co na nás muži nesnášejí?

Sex a vztahy 23. 6. 2012

Ne že by chlapi byli sladká zlatíčka a nevinní beránci. Některé naše počínání je ale taky pořádně štve. Co možná vytáčí toho vašeho?

„Moje žena mi pořád něco vyčítá,“ stěžuje si čtyřiatřicetiletý Roman. „Jsme spolu osm let, mám ji moc rád, ale když se pustí do výčitek, mám chuť se sebrat a utéct. Každý týden si najde aspoň jednu věc, kterou dělám špatně nebo nedělám vůbec.

Někdy se jí nelíbí, že jsem ještě nevynesl koš, jindy třeba, že jsem přišel o chvíli později domů, a zase jindy, že jsem si vzal jiné tričko, než mi naplánovala ona. Proč to dělá? Ještě ke všemu přitom nasazuje takový zvláštní tón hlasu, který připomíná moji matku. To jsem si ji ale nemusel brát, mohl jsem zůstat u rodičů!“

Když se zeptáte Romanovy manželky Karly, co si o tom myslí, bude se jen divit. Proč vlastně Roman nevynese koš tehdy, kdy ho o to požádá? A domů přece přišel o hodinu později, než slíbil! A o tom tričku se spolu přece večer bavili, tak proč by mělo být něco nespravedlivého na tom, že mu to teď vyčítá?

Ženy to myslí dobře

Vyčítání a sekýrování jsou slova, která používají výhradně muži, když popisují chování žen. Většina žen přitom popírá, že by vyčítaly nebo sekýrovaly. Prostě jen mužům připomínají, co je třeba doma udělat nebo co je pro muže nejlepší, například nejíst tolik knedlíků či nepít tolik piva.

Ženy to bezpochyby myslí dobře. Doufají, že muž konečně pochopí, co se po něm chce, když to budou znovu a znovu opakovat.

„Říkám mu snad každý den, aby laskavě dával přečtené noviny na hromadu, ale on to prostě nikdy neudělá,“ popisuje typickou situaci Marie. Její manžel Jiří ale nevnímá obsah proslovu, aby noviny odložil do tříděného sběru, ale tón a pocit, který to v něm vyvolává. Jak ho tedy přimět, aby dělal, co je rozumné, a přitom neměl nepříjemný pocit štvané zvěře?

žena muž pivo

Tak ty už budeš zase pít to pivo?!

zdroj: www.thinkstock.cz

Jednoduchý mužský mozek

„Možná je problém v tom, že po mně Marie chce, abych ty noviny uklidil zrovna ve chvíli, kdy jsem je přečetl, hodil na stůl a chtěl o tom, co jsem četl, ještě chvíli přemýšlet,“ domnívá se Jiří. Asi má pravdu, nikdo nemá rád, když se mu narušuje chvíle odpočinku. To se pak samozřejmě načuří a začne dělat věci skoro naschvál.

„A taky se mi nelíbí, že mi pořád připomíná moje chyby,“ pokračuje Jiří v rozboru situace. Na tom také hodně bude, muži totiž rádi vidí sebe sama jako neomylné, chtějí být pro své ženy panem Dokonalým. Proto kolem sebe staví bariéry, které jim pomohou upozorňování na jejich chyby přeslechnout. Hrají počítačové hry, pouští si televizi, luští křížovky…

Kromě toho muži nejsou schopni vnímat víc věcí najednou. Ženy mohou telefonovat s matkou a přitom uklízet botník, vyřazovat zimní boty a hlídat hrnec na plotně. Muž musí dělat jen jedno z toho, tak jeho mozek funguje. Proto si Roman neuvědomil, že se ženou mluvil o vhodném tričku do práce. Jeho žena mu to sice říkala, ale on se díval na fotbal, který ho zajímal víc. Odkýval sice modré triko, ale druhý den o tom nic nevěděl. Klasika.

Nebezpečná slova

Muži navíc přímo nesnášejí zevšeobecnění. Ženy obvykle kvílí: „Ty mi nikdy nepřineseš kytku,“ což muži nechápou. K narozeninám před půl rokem přece kytku dostala, tak proč říká slovo nikdy?

Stejně ošemetná jsou slova vždycky a pokaždé. Jakmile muž slyší něco takového, okamžitě vyletí. Jak může být tak nespravedlivá? On se sice někdy na večírku opije, ale ne pokaždé, jak tvrdí jeho žena. Od konstruktivní dohody je to v tu chvíli na kilometry daleko.

Stejně tak muži nevidí, že ženy na sebe svými výčitkami třeba jen chtějí upozornit. „Mám pocit, že kdybych o tom sama nemluvila, nikdo by si doma ani nevšiml, že je uklizeno a navařeno,“ popisuje Míša. „Všichni přijdou domů, sednou si a čekají, co dostanou k jídlu. Ale já chodím na poloviční úvazek do práce a není to žádná legrace, abych všechno stihla.“

Míša má pravdu, ale svou denní litanií si neposlouží. „To snad radši budu jíst chleba se sádlem než poslouchat to věčné lamentování,“ říká její muž. To je ale nespravedlivé! Co tedy může Míša dělat?

žena

Žena mi neustále připomíná mé chyby.

zdroj: www.thinkstock.cz
žena

Praní, telefonování, péče o dítě - to vše ženy zvládnou v jeden moment.

zdroj: www.thinkstock.cz

Syndrom hodné holčičky

Vyčítání bývá signálem, že mezi lidmi existuje komunikační problém. Namísto jeho pojmenování je snazší zaměřit se na nějakou maličkost a jejím prostřednictvím trápit partnera.

Holčičky jsou vychovávány tak, že musejí být hodné, starat se o rodinu, dobře vařit a mít uklizeno. Když k tomu pak ještě musejí chodit do práce, nemohou to samozřejmě zvládnout. Nedokážou ale často říct: „Mám toho všeho dost! Potřebovala bych jet na týden sama na dovolenou, abych nemusela vůbec nic dělat. Vrátila bych se odpočinutá a byla bych na vás všechny milejší.“

Místo toho se snaží nalézt částečné řešení pomocí vyčítání a upozorňování na sebe: „Já se tady celý den dřu a ty nemůžeš ani zalít kytky?“ Jediné, čeho dosáhnou, nanejvýš bude, že muž zalije kytky. Ale nebude vědět nic o tom, že jeho žena je na pokraji sil a že by si moc přála vypnout. Jen si řekne, že „furt něco má“.

Naučte se říkat, co máte na srdci, muži budou reagovat ochotněji. Rozumí jen tomu, co opravdu slyší, ne tomu, co jste za slova skryla.

Mluvte raději o sobě

Taky zkuste mluvit o sobě, ne o něm. Když manžel přijde později domů, neřvěte: „To mi snad děláš schválně! To je pokaždé!“ Řekněte raději pravdu: „Trápím se, když přijdeš pozdě domů. Bojím se, jestli se ti něco nestalo, nebo jestli nemáš jinou ženu.“

Pokud muž není skutečně nevěrný nebo mizera, pochopí to: „Aha, to mě tedy vůbec nenapadlo. Já jsem se jenom stavil s Davidem podívat na tu novou motorku, já nevěděl, že přemýšlíš o takových pitomostech.“ Je velká šance, že vám příště zavolá, když se někde zdrží.

Zkuste pokaždé mluvit o sobě, když chcete, aby něco udělal muž: „Já mám takový strach, že tě zase bude pálit žáha, Rudolfe. Ty zavináče se mi zdají být nebezpečné.“ Nebo: „Jsem strašně unavená. Moc by mi pomohlo, kdybys vynesl ty odpadky.“ Nečekejte ale, že to udělá do pěti minut.

Drsné doby

Jen v USA každým rokem zavraždí své ženy dva tisíce mužů, kteří tvrdí, že je k tomu přivedlo manželčino časté sekýrování a vyčítání. A mužská stížnost na sekýrování je jedním z nejčastějších důvodů k rozvodu.

Kromě toho můžete popřemýšlet o své situaci z jiného pohledu. Pravděpodobně je toho všeho na vás moc. Možná by stačilo jen být méně náročná. Pokud si přestanete myslet, že je třeba každý týden kompletně vyluxovat, přestane vás trápit, že většinou to musíte dělat vy. Pokud jste unavená, jděte si někam po svých. Muži jsou schopni ohřát si konzervu, a pokud ne, do zítřka hlady neumřou.

Jak ženy sekýrují
VYČÍTAVĚ: „Martine, vynes, prosím, odpadky!“ Za pět minut: „Vyneseš, prosím, ty odpadky?“ Za deset minut: „Už hodinu tě prosím, abys vynesl ty odpadky.“
KOMPLEXNĚ: „Ten vypínač jsi ještě pořád neopravil. Taky jsi říkal, že zatlučeš ty poličky, a ten stůl jsi pořád ještě nenatřel...“
KU PROSPĚCHU: „Prosím tě, nejez pořád ty utopence. Víš, že ti to nedělá dobře na žaludek. Pak tě zase chytne žáha.“
SE SROVNÁNÍM: „Jitčin Petr už dávno objednal dovolenou. To my asi teda letos nikam nepojedeme.“
VÝHLEDOVĚ: „Doufám, že se u našich zase nebudeš hádat se švagrem. Minule to byla příšerná ostuda.“