Eva Olmerová byla neřízená střela. Poslední roky života strávila v depresích, které utápěla v tvrdém alkoholu a v konzumaci léků. Přitom vůbec nesměla pít, protože neměla jednu ledvinu a trpěla cirhózou jater.

Zdroj: Youtube

Život po barech a klubech

Eva Olmerová pocházela z dobře situované rodiny. Jako malá navštěvovala hodiny klavíru, ale doma si nepřáli, aby se věnovala své vytoužené hudební kariéře. Svůj talent i povahu zdědila zřejmě po dědečkovi z matčiny strany, který byl muzikant a bohém. Když bylo Evě čtrnáct let, rodiče se rozvedli a Eva zůstala s otcem, který si navíc našel mladší partnerku. Se svojí dcerou si moc nevěděl rady, o to byl přísnější.

Šestnáctiletá rebelka tak chodila „na tajňačku“ zpívat po barech a jazzových klubech, první tajné vystoupení na nedělním odpoledním čaji bylo s kapelou Arnošta Kavky v kavárně Jednota. Talentovaná zpěvačka samozřejmě neušla pozornosti hledačů talentů a kvůli zpěvu nakonec nedostudovala. Aby nemusela žít s otcem, potají se v osmnácti letech vdala, ale manželství natruc vydrželo jen tři roky. Nešlo o žádnou velkou lásku, dvojice spolu ani nežila pod jednou střechou.

Značka: nežádoucí

Bohužel už jako velmi mladá pocítila, co obnáší být v minulém režimu nežádoucí. Evin dědeček a strýc žili ve Velké Británii, což neuniklo příslušníkům StB, kteří ji u výslechu nutili ke spolupráci a donášení na příbuzné a lidi kolem. „Stála jsem nahá v chladné místnosti, šoupli mě do temné kobky, chodila jsem v kožených brýlích na výslechy, za tři dny, co jsem tam byla, jsem zestárla o mnoho let,“ popisovala po letech. Ona samozřejmě spolupráci odmítla, ale tajná bezpečnost šla po ní dál.

Umělecká kariéra

Olmerová příležitostně vystupovala s kapelou Jiřího Verbergera. Při jednom z koncertů v baru Meteor si jí všiml Karel Mareš, režisér a skladatel divadla Semafor. Bylo to zrovna v době, kdy Eva Pilarová odcházela na mateřskou dovolenou a divadlo za ni hledalo náhradu. A našlo ji právě v Evě Olmerové.

Suchý se Šlitrem pak začali chystat nové představení Šest žen pěvecky uzpůsobené právě pro Evu Olmerovou, které, na rozdíl od ostatních vokalistek, nejvíce seděla jazzová poloha. Do toho ale hlavní pěvecké hvězdě hodili vidle estébáci a hra se nesměla realizovat. Olmerová se vrátila k barovému zpívání, které úředníkům tolik nevadilo, a tím začala další etapu svého života, kterou označil její životopisec Jaroslav Kříženecký jako život „na hraně“.

Pěvecká kariéra Evy Olmerové v bodech

  • Do ledna 1964 měla zákaz vystupovat, přesto v srpnu 1963 zazněl její hlas v prvním celovečerním filmu Věry Chytilové O něčem jiném
  • Koncem roku 1963 navázala spolupráci s Traditional Jazz Studio Pavla Smetáčka
  • S triem Míši Poláka vystupovala v Redutě a v Divadle Na Zábradlí
  • V roce 1964 vystupovala s kontrabasistou a zpěvákem Luďkem Hulanem v klubu Viola v programu Antisvěty a Hulan ji narychlo a bez vědomí úřadů prosadil na I. Československém jazzovém festivalu v Praze
  • V roce 1965 poprvé vystoupila v pěveckém duu s Evou Pilarovou
  • V roce 1967 účinkovala v Semaforu v Besídce zvláštní školy Miloslava Šimka a Jiřího Grossmanna a v pásmu písniček Tak co pane barone?
  • Se skupinou Rudolfa Rokla, Sborem Lubomíra Pánka, SHQ Karla Velebného a Orchestrem Karla Vlacha natočila album gospelů a jazzových standardů
  • V roce 1968 jí Semafor uspořádal sólový Recitál
  • V roce 1969 dostala pozvání vystupovat v Německu, ale úřady to zakázaly, ve stejném roce začala opět spolupracovat se „Smetáčkovci“
  • V roce 1978 dostala nabídku natočit desku s Pražským big bandem v čele s Milanem Svobodou, ale album s ní místo Svobody začal připravovat Michael Kocáb a ze spolupráce vznikly dvě desky (Zahraj i pro mne a Vítr rváč)
  • Od roku 1981 vystupovala s Metropolitan Jazz Bandem Josefa Krajníka
  • V roce 1985 pak dochází k plodné spolupráci s tradicionalistickou kapelou Stanislava Chmelíka
  • S jednou ze svých posledních kapel S-band vystupovala do roku 1990
  • Poslední veřejné vystoupení proběhlo v kavárně Viola v sobotu 11. ledna 1992 za doprovodu tria Emila Viklického

Hned dvakrát za katr

Maléry byly v jejím životě na denním pořádku. A dvakrát skončila za mřížemi. Poprvé se jí prý při noční procházce Prahou ulomil podpatek u boty, takže kulhala a příslušník Veřejné bezpečnosti si myslel, že je opilá. Eva se s ním pohádala, rozbitou botou ho napadla a dostala za to čtrnáct měsíců natvrdo. Ve vězení to bylo peklo, spoluvězeňkyně ji pálily cigaretami, takže měla až do konce života jizvy na rukou.

Podruhé se dostala za mříže kvůli autonehodě, kdy nabourala půjčeným vozem nástupní ostrůvek. Ač se vše obešlo bez zranění, šla do vězení znovu, protože už měla jednu nehodu na triku a byla v podmínce. Celkem byla zavřená dva roky, což ji hodně poznamenalo.

Třikrát a dost!

Olmerová se ještě dvakrát vdala, ale nebyla to procházka růžovým sadem. Druhý manžel, její bývalý spolužák, po čtyřech měsících bez vysvětlení emigroval do Švédska. Ještě předtím stačil Evu o všechno obrat, takže když se vrátila z pracovního zájezdu domů, našla úplně vybílený byt. Emigrace druhého manžela její už tak nelehkou situaci ještě ztížila. Její písničky se nesměly hrát v televizi ani v rádiu, což bylo za tehdejších podmínek rovno téměř úplnému zákazu vystupování. A ani třetí manželství nedopadlo dobře, skončilo po roce a Eva se nikdy nedočkala vytouženého potomka.

Přátelé z nejzrádnějších – prášky a alkohol

Těžce zkoušená zpěvačka sahala stále častěji po alkoholu. Opilá bývala při natáčení ve studiu, dokonce si nechávala pašovat alkohol i do nemocnice, kde trávila stále více času. Na zvonku svého malého bytu měla jmenovku „zasloužilá invalidní důchodkyně“. Paradoxem je, že legendární zpěvačku, které osud nedopřál takovou slávu, jakou by si zasloužila, přežili oba její rodiče.

Umírala pomalu na cirhózu jater. Dostávala kapačky, ale ještě stíhala i vystupovat. Vždycky ji z nemocnice odvezli na koncert a pak putovala zpátky na lůžko. Ve finále prý měla tak silné bolesti, že se nahlas modlila. Pohřeb se konal týden po Evině smrti. Pochovaná je na hřbitově v Holešovicích, blízko vchodu, kde dnes leží i její maminka.

Zdroj: Vlasta.cz Wikipedie Jaroslav Kříženecký: Eva Olmerová

Související články