Vše začalo v době, kdy bylo Františku Filipovskému třiadvacet let. Tehdy měl svoji kariéru ještě před sebou a věnoval se jen hraní v ochotnickém divadle. Měl hluboko do kapsy a nezbylo mu nic jiného než přijmout práci úplně jiného zaměření.
VIDEO: Takhle geniálně daboval Filipovský legendárního Louise de Funèse. Podívejte se!
A protože se práce nebál, začal pracovat jako úřední průvodce vlaků s polskými cestujícími, kteří cestovali do Francie za lepší budoucností. V tehdejší složité a nejisté době toužili po práci v nově postavených továrnách, kde slibovali na tu dobu královské peníze. Kdyby ale tehdy Filipovský jen tušil, co ho v tomto zaměstnání čeká, nejspíš by raději dál třel bídu s nouzí.
Filipovský měl totiž mimo jiné za úkol starat se o zdravotních stav cestujících a pečovat o jejich psychickou kondici. Ve vlaku ovšem často cestovali i lidé, kteří nedostali povolení pro vstup do Francie, kvůli čemuž byli na pokraji zhroucení.
Musel přihlížet sebevraždám
Mnozí cestující panikařili, cpali se do vlaků za každou cenu, někteří z naprostého vysílení odpadávali a umírali Filipovskému před očima. „Byl jsem svědkem sebevražd i náhodných neštěstí. Takové obrázky vám z paměti nikdy nezmizí,“ svěřil se v jednom z rozhovorů.
V polních podmínkách ale dělal vše pro to, aby lidem pomohl. Měl zdravotnický průkaz, a tak jim ošetřoval rozmačkané prsty, ruce i těžké zlomeniny.
„Nedostal povolení pro vstup, ale chtěl utéct, a tak vylezl na střechu vlaku. Asi nedával pozor nebo už byl vysílený a jeden z viaduktů u Olomouce mu usekl hlavu, ale ve smrtelné křeči se udržel na střeše vagonu,“ popsal František Filipovský zcela autenticky jeden z mnoha děsivých okamžiků.
Radostné okamžiky byly jen slabou náplastí
Někdy ale přišly i okamžiky, které mu vykouzlily úsměv na tváři. Asistoval hned u několika porodů, některé děti dokonce později zvládl odrodit i sám. „Tohle byly radostnější chvilky,“ přiznal.
František Filipovský o své tehdejší práci dlouho nechtěl s nikým mluvit. Zažil tolik děsivých chvil, že měl co dělat, aby to v sobě nějak zpracoval. Krátce před smrtí se ale rozhodl o všem promluvit. Udělal to proto, aby všichni věděli, jaké hrůzy se v tehdejší době děly.
„Snad aby si lidé uvědomili, v jakém čase žijí. Aby si toho více vážili. Nikdy potom jsem nepoznal tak propastný rozdíl mezi středním stavem a nejchudší vrstvou společensky degradovaných lidí,“ uvedl.
Funèsovi velké přání nesplnil
Sám se nakonec dokázal v uměleckém světě prosadit, v dabování Louise de Funèse byl tak skvělý, že si francouzská herecká ikona přála, aby ho namluvil ve francouzštině. „Funès o tatínkově dabingu věděl, a když už byl nemocný, zajímal se o to, jestli umí tatínek francouzsky, že by jej rovnou namlouval. Ale otce tento jazyk minul, takže z toho sešlo,“ prozradila jeho dcera Pavlína.
Na konci života bohužel Františka Filipovského hodně trápilo zdraví. Prodělal mrtvici a přišel o svůj nezaměnitelný hlas. „Když přestal dědeček mluvit, začal být dezorientovaný a začal scházet. Byl to tehdy strašně těžký rok. Že to spěje ke konci, jsme všichni věděli, ale nikdo jsme si to nedovedli představit,“ popsala jeho vnučka, známá moderátorka Pavlína Wolfová. Nakonec odešel na věčný odpočinek 26. října 1993 ve věku 86 let.
Zdroj: vlasta.cz, krajskelisty.cz, super.cz, zeny.iprima.cz, ahaonline.cz, kafe.cz, csfd.cz