Kariéra Jana Cézara byla vším, jen ne obyčejnou cestou na vrchol. Narodil se v roce 1963 na pražském Žižkově jako Lubor Buňát.

Od dělníka k rockerovi

Po střední škole začal pracovat v Československé televizi jako dělník – stavěč dekorací a později se přesunul do tiskárny tehdejšího deníku Rudé právo. Krátce před vojnou působil dokonce jako referent na ministerstvu kultury.

Přes den byl tedy spořádaným pracujícím, ale večery plně patřily jeho koníčku. Jako fanoušek Boba Dylana a skupiny AC/DC se věnoval amatérsky muzice a zpíval v několika – dokonce i heavymetalových – kapelách.

VIDEO: Připomeňte si Jana Cézara a podívejte se na jeho hit Holky bláznivý.

Zdroj: Youtube

Avšak osud pro něj měl jiné plány. Zlomem v jeho kariéře bylo setkání s bratry Petrem a Pavlem Ormovými, skladatelskými legendami domácí hudební scény. „To oni mi pověděli o odchodu Michala Davida ze skupiny Kroky i o tom, že pan Janeček někoho místo něj shání, a ať to u něj zkusím,“ vzpomíná Jan Cézar.

Rozhodnutí padlo bez dlouhého váhání. „Zjistil jsem si, kde budou hrát, donesl jsem na jejich vystoupení svou kazetu, a ještě ten večer mi zavolali. Za týden jsem dal výpověď v tiskárně a rovnou jsme s Edou Pergnerem začali vymýšlet Vizitku. Kolem psacího stroje nám přitom běhala malá Tereza se školní taškou,“ poodhaluje Jan začátky u sestavy Kroky. Brzy nato už stál na pódiu coby nová tvář tehdejší popové scény.

Zrod popové hvězdy

První hit Vizitka se stal přes noc senzací. Z rádia zněla slova songu „Vem si teď mou vizitku, ať víš, s kým máš tu čest,“ a kudrnatý zpěvák si razil cestu na výsluní domácí pop music. Songy jako Bez peněz a Holky bláznivý se staly nedílnou součástí všech tehdejších diskoték.

Jan Cézar se ocitl mezi elitou tehdejšího showbyznysu. Bujaré večírky a davy fanynek ho sice provázely, ale jak sám říká, nikdy ho tak úplně nepohltily. Přiznává ale, že chvíli žil v iluzi, že je český Michael Jackson.

Přesto se v sestavě kapelníka Janečka učil profesionalitě. „Byla to drsná škola. Pokuta se platila třeba i za to, když jste na nahrávání do studia přišel neoholený. Mohl jste vykládat, že je to nedbalá elegance a že tak chodí Eros Ramazzotti, ale nebylo vám to nic platné,“ poodhaluje v rozhovoru pro Deník Jan Cézar.

Nevydané album a rychlý pád

Jenže co osud dal, to zase rychle vzal. Listopad 1989 a politické změny přinesly prudký konec pro mnohé předlistopadové hvězdy a Jan Cézar nebyl žádnou výjimkou. Ačkoli měl k vydání připravené druhé album Duše spřízněný, to se nakonec už na pulty nedostalo a on zjistil, že jeho popová sláva je u konce.

I přesto se Jan Cézar rozhodl ještě nevzdat. Na začátku devadesátých let jezdil s estrádní Sexy show, kde se hudební produkce střídala s vystoupením striptérek a kulturistů.

„V jednu chvíli máte vlastní šatnu ve velkých halách a všichni vás obskakují a za rok řízením osudu skončíte třeba v kulturáku v Bardějově, kde hrajete se striptérkami. Byla to další velká, i když drsná škola života,“ vzpomíná dnes Cézar.

Nový život v Brně

Jakmile zjistil, že s kariérou zpěváka je definitivně amen, vrhl se jako čerstvý třicátník do jiného oboru. Přestěhoval se do Brna za zajímavou pracovní nabídkou a začal se postupně vypracovávat na špičkového reklamního textaře a marketingového experta. Ale to není všechno.

Jihomoravská metropole se stala i jeho literární múzou. Právě tady vznikly jeho první knihy – v roce 2004 vydal Králožroutky, příběh ze zákulisí českých celebrit a politiky, a o rok později provokativní román Grand Kundonyon neboli „thriller pro ženy o tom, jak se zabíjí srdcem“.

Humoresky na papíře

Navíc v nakladatelství vyhrál i vypsaný konkurs na jeden zajímavý projekt – přepis seriálových Četnických humoresek. „Humoresky jsem si oblíbil a snažím se čtenářům přiblížit tehdejší atmosféru. V televizi k tomu měli dobový šatník a auta, já musím okostýmovat jazyk,“ říká, už jako úspěšný spisovatel, Jan Cézar.

Dnes už je autorem tří úspěšných knižních dílů a nadále působí jako spisovatel, lektor a markeťák. Je také autorem knihy o marketingu I zázrak potřebuje reklamu.

A co rodina?

I když ve své době mohl mít na každém prstu několik ženských fanynek, zůstal Jan Cézar svobodný a bezdětný.

„O tom, že rodina, manželka a děti jsou hodnota, jsem se dozvěděl hrozně pozdě. A ta, co mi to vysvětlila, na mě krátce poté udělala dlouhý nos. Takže jsem svobodný a tak už to asi zůstane,“ svěřoval se v jednom z dřívějších rozhovorů pro Deník zpěvák v době své slávy přezdívaný Hamlet českého popu.

Zdroj: vlasta.cz, zivotopis.osobnosti.cz, denik.cz, blesk.cz, frekvence1.cz, databazeknih.cz