Politické zaměření herce Jaroslava Moučky se začalo formovat už v dětství. Pocházel z velmi chudých poměrů. Jeho otec byl obchodní cestující, maminka švadlena. Sám Jaroslav se vyučil zámečníkem a soustružníkem, přičemž se této profesi věnoval během druhé světové války.

Jakmile ale začal hrát v ochotnickém divadle, pocítil, čemu se chce skutečně věnovat. Herectví si zamiloval a postupně se dostával k čím dál lepším rolím. Jeho dětství v něm ale stále bylo zakořeněno, a tak v 60. letech vstoupil do komunistické strany a patřil tehdy k zapáleným propagátorům reformních změn.

Růžové brýle z očí mu ale spadly během okupace, kdy ztratil veškeré iluze a ze strany se rozhodl vystoupit. Jako projev revolty pak přijal roli ve filmech Dlouhé dopoledne a Ucho, které se později staly trezorovou záležitostí.

VIDEO: Připomeňte si Jaroslava Moučku v Nedělní chvilce poezie.

Zdroj: Youtube

Pod tlakem se rozhodl spolupracovat

V této době Moučka na vlastní kůži pocítil, jaké to je, když si na něj zasednou komunisté. Dostal vyhubováno a pohrozili mu, že jestli nepřistoupí na jejich hru, může na hraní ve filmech a seriálech zapomenout.

Tlačili na něj tak dlouho, až jim podlehl, a na konci osmdesátých let do strany znovu vstoupil. Korunoval to přijetím role tajemníka okresního výboru KSČ v seriálu Okres na severu. Byl v ní tak autentický, že za ni dostal odměnu – stal se laureátem státní ceny Klementa Gottwalda. V té době už zase patřil do výkladní skříně režimu.

Není komunista jako komunista

Komunistou ovšem nebyl jen Jaroslav Moučka, ale i jeho bratr Milan. Oba k tomu ale přistupovali poněkud jinak. Hercův bratr byl v padesátých letech vyšetřovatel StB v pražské Ruzyni a přímo se podílel na mučení politických vězňů.

Byl tak aktivní, že v StB zavedl soutěž v délce výslechu a estébáci byli schopni vězně vyslýchat klidně i čtyřicet dní bez přestávky. Sám Milan Moučka si pak vynucoval přiznání i na Miladě Horákové. Jeho herecký bratr pochopitelně o těchto aktivitách dobře věděl a od začátku je odsuzoval.

„Měl jsem bratra strašně rád. Ale když jsem se dozvěděl, co dělá… Přestal jsem s ním mluvit. Bylo to těžké rozhodnutí. Celá ta léta, když byl nahoře, se o nás nezajímal,“ svěřil se herec v rozhovoru pro deník Aha. Milan Moučka byl nakonec v roce 2003 Ústavem pro vyšetřování zločinů komunismu obviněn za zneužití pravomoci, o šest let později zemřel.

Cítil, že je někdo jiný

Jaroslav Moučka dělal divákům radost jen do té doby, dokud ho z běžného života nevyřadila Parkinsonova choroba. Jeho zdravotní stav se začal ještě více zhoršovat poté, co mu byla diagnostikována rakovina tlustého střeva. Tehdy se musel přesunout z Kardašovy Řečice do Prahy. Už mu nedělaly radost ani vzpomínky na jeho filmové a divadelní role. Měl totiž pocit, že ten člověk v televizi není on.

V posledních okamžicích života už na péči o něj nestačila ani starostlivá manželka Jiřina se synem Jaroslavem. Nakonec herec zemřel 26. prosince 2009 v pečovatelském domě v Praze na Žižkově. „Řekli, že měl otravu krve, kterou způsobil zánět močového měchýře. Já tomu ale moc nevěřím. Myslím, že to byla hlavně dysfunkce mozku,“ popsala Jiřina Moučková.

Zdroj: vlasta.cz, krajskelisty.cz, cnn.iprima.cz, lifee.cz, zeny.iprima.cz, csfd.cz