Herec Jiří Krampol se narodil 11. července 1938 v Buštěhradu. Své dětství ale prožil v Praze v chudých poměrech, všichni žili v jedné místnosti na Žižkově. Otec byl nemocný, a tak rodinu živila maminka. Musela pracovat od rána do večera, aby všechno utáhla.
„Přestože na nás rodiče neměli čas, ty morální hodnoty tam byly, nějak se tam usadily. Teď jsou děti rozmazlené a učitelé chudáci. Když na někoho zvýší hlas, hrozí to pro ně malérem,“ svěřil se herec se svým názorem na dnešní děti a mládež v rozhovoru pro Aha.
Skončil v polepšovně
Zpočátku se zdálo, že bude Jiří Krampol vzorným chlapcem, protože do páté třídy měl samé jedničky a dělal rodičům jen radost. Jenže pak přešel na „měšťanku“ a zkazili ho místní grázlové.
Krampol měl potřebu se předvádět, často vymýšlel lotroviny, a dokonce skončil i v polepšovně. „Byl jsem tam pouze jeden den a rodiče se za mě zaručili. Vrátil jsem se domů. Rádi ale nebyli, to si asi dovedete představit,“ popsal herec pro Aha.
Přitom s kamarádem Honzou neudělali nic tak hrozného. Během hodiny tělocviku jejich učitel zakopl o železnou tyč a poranil se. Oni se mu jen škodolibě smáli a hned dostali trojku z mravů. „Za krutý cynismus nás poslali do tohoto nápravného ústavu. To byla padesátá léta, úplně jiné praktiky.“
Když dabing, tak jen ti nejlepší
I přes to, že byl občas darebák, v roce 1962 absolvoval pražskou DAMU v oboru činoherní herectví. Vystřídal několik divadelních angažmá a dodnes se objevil v desítkách filmů a seriálů.
Velmi respektovaný je ale také jako dabér. Když Jan Tříska emigroval do USA, začal dabovat Jeana-Paula Belmonda. Po smrti Františka Filipovského se pak zhostil dabingu Louise de Funèse.
Prosadil se také jako moderátor. Mnozí z nás ho jistě pamatují z oblíbeného pořadu Nikdo není dokonalý. Později se na něj pokoušel navázat ještě na TV Barrandov s pořadem Nikdo není perfektní, ale tak slavné už to nebylo. Jiří Krampol je rovněž skvělý vypravěč a bavič.
Co láska, to svatba a syn
Vždy měl spoustu ctitelek, a není tak divu, že se během svého života Jiří Krampol hned čtyřikrát oženil. Jeho první ženou byla televizní hlasatelka Jana Fořtová, se kterou zplodil syna Tomáše.
Když se ale rozešli, Fořtová se i se společným synem přestěhovala do Austrálie a herec s ním ztratil kontakt. I z druhého manželství má Krampol syna. Nicméně ani s Jiřím, jak se jeho druhý syn jmenuje, není v pravidelném kontaktu.
Hercovou třetí manželkou byla bývalá manekýna Marta, s níž přivedl na svět syna Jana. Ten ale bohužel zemřel v pouhých sedmi měsících po narození. Krampol tehdy přijal za vlastního Martina syna z prvního manželství.
Myslel si, že se o něj jednou postará
Když se ženil počtvrté, nejspíš myslel do budoucna. Vzal si totiž o 23 let mladší učitelku z mateřské školky Hanku. Nejspíš doufal, že se o něj jednoho dne postará. Čekali spolu i holčičku, jenže ta se bohužel narodila mrtvá. O to víc se pak společně upnuli na syna Petra, kterého měla Hana z předchozího manželství.
Ačkoli bylo jejich manželství zpočátku spokojené, Hanu Krampolovou začaly později ničit zdravotní potíže. Bohužel se k tomu přidala závislost na lécích a nikotinu, spekulovalo se ale i o alkoholu. Mnohokrát zkusila různá léčení, ale s nepříliš dobrým výsledkem.
Nakonec zemřela na multifunkční selhání orgánů. „Na patologii se Jiří dozvěděl, že příčinou smrti bylo celkové selhání organismu. Haničce postupně odcházel jeden orgán za druhým,“ řekl pro Aha jeho manažer Miloš Schmiedberger.
Nevydrží jen tak sedět
Dnes legendární herec žije v pražském domově s pečovatelskou službou. Tam se před pár týdny přemístil z nemocnice, kde strávil hodně času. Potřebuje mít lékařskou péči nonstop k dispozici. Ačkoli ale lékaři chtějí, aby co nejvíce odpočíval, on to jednoduše nedokáže. Nikdy takový nebyl a už se nezmění.
„Nevydržím jen tak sedět a koukat na televizi, mě to nebaví. Potřebuji pořád něco dělat. Nedávno jsem měl dvě představení v Plzni, bylo vyprodáno a lidé řvali smíchy. To mě naplňuje. Copak takhle vypadá člověk, který umírá?“ dodává Krampol, který si chce alespoň v rámci možností stále užívat života.
Dokonce by si chtěl ještě splnit jedno přání, rád by se alespoň ještě jednou v životě podíval k moři. Věříme, že se mu to vyplní.
Související články
Zdroj: vlasta.cz, csfd.cz, zeny.iprima.cz, denik.cz, ahaonline.cz