Herečka Jiřina Šejbalová se narodila 17. září 1905 v Praze do úřednické rodiny. Oba její rodiče se ale věnovali i různým uměleckým oborům – otec hrál na několik hudebních nástrojů, maminka pak měla krásný hlas a věnovala se zpěvu. Zatímco mnoho dívek v jejím věku rodiče do uměleckého světa nepustili, Jiřina měla od začátku jejich požehnání.

VIDEO: Zavzpomínejte na Jiřinu Šejbalovou v životopisném videu.

Zdroj: Youtube

Navíc měla štěstí, protože svým krásným zpěvem okouzlila ředitele chrámového souboru pražského kostela svatého Tomáše. Díky jeho doporučení pak od roku 1920 začala studovat zpěv na konzervatoři. Brzy začala získávat i hereckou průpravu v dramatickém oddělení, a jakmile absolvovala, sklidila úspěch i na scéně Národního divadla v Brně.

Stala se z ní úspěšná herečka, která excelovala ve filmu Vlčí jáma, ve kterém hrála roli Kláry Rýdlové. Dokonce za ni získala speciální ocenění na prestižním festivalu v Benátkách. Zazářila ale také v oblíbeném seriálu Taková normální rodinka či coby bordelmamá ve filmu Světáci.

Kolegyně jí záviděly

Brzy jí ležel u nohou celý svět. Byla považována za sexsymbol své doby, vysloužila si přezdívku česká Marlene Dietrich. Díky kombinaci krásy a talentu se o ni režiséři přetahovali. Říkalo se tehdy, že v Národním divadle vydělávala klidně i 5100 korun měsíčně. To byl na tehdejší poměry plat snů. Mezi kolegyněmi proto byla neoblíbená, chovaly k ní závist, protože si samy o něčem podobném mohly nechat jen zdát.

Manžel jí toleroval nevěry

Její krása působila na muže jako magnet. Ačkoli byla vdaná za advokáta Jaroslava Pipka, byla pověstná svými milostnými avantýrami. Mezi její milence patřili Karel Hašler, Zdeněk Štěpánek, Eman Fiala či Rudolf Deyl. Okouzlit uměla prakticky každého muže, včetně vlivných podnikatelů a ministrů.

I když si Jiřina Šejbalová užívala s mnoha muži, celý život prožila po boku svého manžela. Ten měl nejspíš svatozář, protože jí všechny nevěry vždy odpustil. Jejich manželství vydrželo třicet let a ukončila ho až Pipkova smrt. Dětí se ale bohužel nikdy nedočkali.

Vyhazov si nezasloužila

Šejbalová vždy toužila po radostném a svobodném herectví, což se ale začalo rozcházet s nastupující normalizační politikou. V roce 1970 tak přišel až příliš krutý vyhazov z divadla odůvodněný tím, že by měla přenechat své místo mladší generaci.

Herečka to snášela hodně těžce, skoro rok výpověď nechtěla podepsat. Nakonec ale odejít musela, ovšem konec její kariéry to rozhodně neznamenalo. Stále byla v oblibě režisérů, a navíc našla místo i v rozhlase.

Doufala, že to brzy skončí

Konec života byl pro Jiřinu Šejbalovou krutý. Jelikož jí zemřel manžel a neměla děti, byla osamělá. Hodně jí v té době pomáhala kamarádka a kolegyně Dana Medřická. Chodila za ní domů a byla s ní i během jejích posledních dní.

Tehdy už Šejbalová tušila, že se blíží konec. Trápily ji velké bolesti, které způsobovala rakovina, ale rovněž následky mnoha operací. Dokud to bylo jen trochu možné, chtěla ale hrát a dělat práci, která ji naplňovala. Zemřela 23. srpna 1981 ve věku 75 let. Smrt pro ni byla vysvobozením.

Zdroj: vlasta.cz, krajskelisty.cz, lifte.cz, ctidoma.cz, blesk.cz, csfd.cz