Herec Karel Effa se narodil 23. května 1922 v Praze jako nechtěné dítě. V té době se totiž neslušelo, aby svobodná žena vychovávala dítě. Ačkoli se ho chtěla maminka zbavit, nakonec se Karel přece jen narodil.

Putoval ovšem do náhradní rodiny v Březových Horách u Příbrami, kam ho maminka alespoň občas jezdila navštěvovat. Když se jednoho dne rozhodla, že si ho vezme zpět do Prahy, Karel byl zmatený a z náhradní rodiny se mu vůbec nechtělo.

A i když se nakonec s matkou do Prahy přestěhoval, do Březových Hor se za náhradní rodinou často vracel. Vždy říkával, že má dvě maminky.

Zdroj: Youtube

Parodoval Hitlera

Válka znemožnila Karlu Effovi dostudovat obchodní akademii, protože v pouhých osmnácti letech narukoval do protektorátní armády, se kterou odjel bojovat do Itálie. Brzy ale šikovně zběhl k Američanům.

Nebyly to moc veselé roky jeho života, ale právě během nich v sobě objevil velký komediální talent. Další vojáky rád bavil hereckými, ale i hudebními vystoupeními, během kterých se nebál parodovat ani Adolfa Hitlera

Vše začalo po válce

Miloval divadlo, ale táhlo ho to i do světa filmu. Své první zkušenosti začal získávat po válce. Skvělý byl jako přihazovatel na aukci starožitností ve filmu Poslední mohykán či pobočník krále Kazisvěta v pohádce Princezna se zlatou hvězdou.

Oddaný fanoušek pražské Slavie

Effa měl také spoustu koníčků, z nichž největší byl fotbal. V roce 1964 byl dokonce zakládajícím členem Odboru přátel a příznivců Slavie, který měl za cíl pomoci klubu, který byl tehdy ve druhé lize. 

Říkalo se o něm, že je hypochondr

Kamarádi a kolegové o Effovi vždy říkali, že je laskavý, přátelský a srdečný muž. Byl to ale také velký puntičkář, který musel mít vždy vše v perfektním pořádku. Když během divadelních vystoupení někdo z kolegů improvizoval, spolehlivě ho to rozhodilo. Dokud se neuklidnil, nebyl schopen pokračovat. 

Byl to také muž, který neustále sledoval svůj zdravotní stav. Říkalo se o něm, že je to hypochondr. I když bylo venku teplo, nosil na krku šálu, protože se bál, aby náhodou neměl zápal plic

Florenc 13,30 i se synem

Vůbec nejoblíbenější rolí Effy byla ta ve filmu Florenc 13,30 z roku 1957. A to dost možná i proto, že si tam úplnou náhodou zahrál se svým synem Jiřím. Ten s ním byl na natáčení a krátil si čas sezením na kraji silnice, díky čemuž se dostal na chvíli do záběru. 

„Já jsem neměl co dělat, a tak jsem seděl na patníku, klátil jsem nožičkama, měl jsem plátěné kalhotky se slonem. Režisér začal řvát: Dost! Čí to je dítě na tom pangejtu! Celou scénku si zopakovali,“ prozradil Jiří Effa v rozhovoru pro Rozhlas.

Děsivé myšlenky na sebevraždu

Stejně jako strach o zdraví trápilo herce i to, že během komunistického režimu nemohl pracovat. Hodně mu vyčítali jeho působení v americké armádě a také, že nebyl ukázkovým posluhovačem režimu. Nejsložitějším obdobím si Karel Effa prošel, když ho vyhodili z karlínského divadla a byl úplně bez práce. 

Byl zvyklý několik let každé ráno v deset dopoledne být připravený na zkoušce a to najednou skončilo. Tehdy byl tak zlomený, že dokonce uvažoval o sebevraždě.

Z nejhoršího ho dostala nabídka na angažmá v divadle Semafor, a Effa tak zase mohl dělat to, co miloval a pro co byl vždy předurčen.

Arabela jako poslední počin

Na sklonku života se Karel Effa ještě objevil v pokračování seriálu Arabela. Tehdy už si nebyl ale moc podobný, protože bral silné léky proti těžké chorobě.

Krátce před smrtí se jeho pověstný kruh uzavřel tam, kde v dětství vyrůstal, protože pár měsíců strávil v příbramské nemocnici. Nakonec zemřel 11. června 1993 v Praze. 

Zdroj: vlasta.cz, lifee.cz, vysocina.rozhlas.cz, poznejpribram.cz, super.cz 

Související články