Smutný osud Viktorky z Babičky: Matka ji v dětství odstrkovala, před smrtí se jí zjevila zesnulá sestra

Půvabná, tajemná, krásná. Taková byla představitelka bláznivé Viktorky ze slavné Babičky. Na růžích neměla ustláno ani v reálném životě. K divadlu a hraní se dostala až později, svou slavnou roli získala ve třiceti. Proč si připadala nechtěná a proč nikomu nechtěla říct, s jakou nemocí se pere?

Libuše Geprtová se narodila v roce 1941 v Kutné Hoře těsně před Vánocemi jako druhé dítě z dvojčat. Bratr Svatopluk přišel na svět jako první, měli ještě starší sestru Mirku. Vyrůstala v učitelské rodině, ale snadné to neměla. Její matka byla totiž překvapená, že přišla na svět dvojčata.

VIDEO: Úryvek z filmu Babička s Libuší Geprtovou jako Viktorkou. Podívejte se.

Zdroj: Youtube

Mateřská láska jí chyběla

To, že se narodila jako neplánované druhé dítě, jí dávala matka silně najevo. Dceru odstrkovala, nedávala jí najevo lásku. Často na to později herečka vzpomínala, když říkala: „Jsem taková nedomazlená.“

Nejdřív pracovala jako učitelka

Podobně jako její rodiče, i Libuše se nejprve věnovala učitelské profesi. Vystudovala učitelský ústav a nějaký čas učila na základních školách. Sen o herectví si nechávala dlouho jen pro sebe. Přesto se nakonec k hraní dostala. Nejdřív hrála amatérsky s ochotníky, ale talentu si brzo všimli profesionálové.

Prošla několika oblastními divadly, začínala v Karlových Varech, hrála v Českém Těšíně, Jihlavě a Brně. V roce 1972 získala angažmá v pražském Divadle Na Zábradlí, kde byla až do roku 1992. V době jihlavského působení se objevila také poprvé ve filmu, s hercem Karlem Högerem si zahrála v kriminálce Kde alibi nestačí a Kohout plaší smrt.

Velká role ve třiceti

Bylo jí třicet, když hrála v brněnském divadle. Psal se rok 1971, když dostala od režiséra Antonína Moskalyka nabídku, aby si zahrála roli Viktorky v Babičce. Přijala ji a díky ní se stala nezapomenutelnou. Zajímavostí je, že ve stejné době a ve stejném divadle tehdy působily i další herečky z Babičky – Jarmila Kurandová a Libuše Šafránková.

Viktorku získala díky očím

Režisér Moskalyk si Libuši pro roli Viktorky vybral nejen pro její talent, ale také pro její tajemnou krásu a uhrančivý pohled. Ona sama roli Viktorky považovala za velkou životní příležitost. „Za to, že jsem ji mohla hrát, mohly asi mé dramatické oči, které k bláznivé ženě naprosto patří,“ uvedla pro Zlínské noviny. Její ztvárnění Viktorky bylo dechberoucí.

Syna vychovávala jako svobodná matka

V soukromí moc štěstí neměla, byla zamilovaná do kolegy Vítězslava Jandáka, s nímž měla syna Svatopluka. Ten se narodil v době, kdy její starší sestra umírala na rakovinu.

Raději zůstala svobodnou matkou, aby o ni mohla pečovat. Ovšem její blízcí tvrdili, že byla nezávislá a hrdá a že dítě chtěla vychovávat sama. „Být sama nepokládám za špatné,“ řekla v rozhovoru pro Český rozhlas.

Kolegové později vzpomínali, že syn pro ni byl vším a že i když se musela jako svobodná máma ohánět, nikdy si nestěžovala. Třicet let strávila v Divadle Na Zábradlí, pracovala i pro Český rozhlas, natáčela televizní filmy a v letech 2004–2005 ji Karel Heřmánek obsadil do muzikálu Cikáni jdou do nebe v Divadle Bez Zábradlí. V té době už byla bohužel nemocná.

Rodinné prokletí ji doběhlo

Rakovina byla rodinným prokletím, zemřel na ni i její otec, a to v poměrně nízkém věku. Přestože se snažila ze všech sil, aby ji nepotkal stejný osud, nevyhnula se mu. Začalo ji bolet rameno, pak celá ruka. Když si vyslechla diagnózu, věděla, že je zle.

Zhoubný nádor na mozku sice lékaři odoperovali, ale bohužel došlo k metastázám. Že má rakovinu, řekla jen nejbližším. Když hrála svoje poslední představení, svěřila se jednomu příteli, že v hledišti zahlédla svou dávno mrtvou sestru. Prý to bylo znamení. Zemřela v listopadu 2005 ve třiašedesáti letech.