Poslední měsíce života Lubomíra Lipského byly složité, už v březnu roku 2015 měl velký problém s pohybem. „Špatně se mi dýchá. Byl jsem ale v lázních v Třeboni a to mi moc pomohlo. Teď mě skolily horečky. Skoro devětatřicet. Beru antibiotika,“ svěřil se tehdy redaktorům z webu Aha.
VIDEO: Jak na svého dědečka vzpomíná vnuk Matěj? Podívejte se!
Byl na tom opravdu špatně, občas se ještě objevil v divadle, ale na víc už neměl sílu. „Jsem starý a nemocný,“ dobře si herec uvědomoval, jak na tom je. Odmítl i roli v pátém pokračování komediálního filmu Kameňák. Sám tušil, že už by to nezvládl.
Ztrácel hlas a sípal
Poslední týdny svého života pak strávil v rukou lékařů. Z pražské Thomayerovy nemocnice se už domů bohužel nevrátil. Bylo mu opravdu zle, když mluvil, skoro mu nebylo rozumět. Jeho hlas se ztrácel, špatně dýchal a sípal.
Dokonce už k sobě na návštěvu ani nepřijal své kamarády Jana Skopečka s Ladislavem Trojanem. Nejspíš tušil, že by to bylo smutné setkání. „Je mi špatně. Ať mně odpustí. Mám je rád,“ vzkázal jim na dálku prostřednictvím Blesku. „Já tady už dlouho nebudu, cítím to. Jsem už moc slabý,“ tušil, že se jeho konec blíží.
Měl kolem sebe své nejbližší
Nakonec zemřel ve spánku dne 2. října 2015 ve věku krásných 92 let. Bylo to na následky prodělaného zápalu plic. „Do poslední chvíle za ním chodila rodina. Na chirurgické klinice ležel proto, že tu pracuje jeho příbuzná, docentka Ludmila Lipská, která ho do péče přijala,“ prozradila mluvčí Thomayerovy nemocnice Lenka Drmotová.
„Tato zpráva mě velmi zarmoutila. Byli jsme přátelé ve společném angažmá v Městských divadlech pražských, tak i díky tomuto projektu,“ řekl krátce po jeho smrti Ladislav Trojan, který vedle Lipského spolu s Janem Skopečkem vytvořili oblíbenou trojici „chlapů v chalupě“.
Vnukovi byl náhradním tatínkem
Není žádným tajemstvím, že Lubomír Lipský během života přišel o mnoho svých nejbližších. Smrt mu vzala manželku, bratra, ale také syna. V té době se hodně upnul na dceru Taťánu a vnuka Matěje, kterému dělal po smrti syna Lubomíra tak trochu náhradního tatínka.
Matěj si dodnes váží každé chvíle, kterou s ním mohl strávit. „Na dědečka vzpomínám jako na moudrého životního rádce, který poradil buď hlubokou, až filozofickou větou, nebo naprosto odzbrojujícím vtipem,“ odhalil v rozhovoru pro Metro.
Dědečka si zamiloval a chce o něm napsat knihu
U dědečka a babičky trávil Matěj skoro každý víkend. Když dospěl, bydlel pak v suterénu jejich vily a stále spolu trávili hodně času. „Přesto jsem si uvědomil, že znám dědu úplně jinak než všichni ostatní a neznám jeho profesní svět. To mi došlo při sbírání materiálu na knížku, kterou bych rád o dědečkovi napsal,“ plánuje.
Dokonce už má vymyšlený i název – Všechna sláva, polní tráva. Lubomíra Lipského sláva na začátku těšila, ale později spíše obtěžovala. „Dědeček často říkával, že hraje na prknech, která znamenají okres. To vystihuje vše, jeho celoživotní pokoru,“ dodal Matěj Lipský.
Zdroj: vlasta.cz, metro.cz, blesk.cz, ahaonline.cz, lifee.cz, lidovky.cz, idnes.cz, rozhlas.cz