Když se roce 1984 natáčel seriál, v němž Michaela Kudláčková hrála žákyni posledního ročníku základky, bylo jí skoro šestnáct a už tušila, že se herečkou nejspíš nestane. Přestože jí kdekdo právě tuhle budoucnost předpovídal a že ze všech stran slyšela chválu na svůj talent.

Jenže když šla ona sama na konci základní školy dělat přijímačky na konzervatoř, slyšela zamítavý verdikt. A za rok znovu. Dodneška podle svých slov nepochopila proč, ale smířila se s tím a šla studovat sociálně-právní obor, ačkoli to původně její plán rozhodně nebyl.

„Dneska už jsem se s tím vyrovnala. Asi to tak mělo být, že se mi úplně změnil osud, ale dlouho jsem byla nešťastná,“ vyprávěla před několika lety v televizím dokumentu Michaela Kudláčková.

VIDEO: Podívejte se na výklad karet od Michaely Kudláčkové!

Zdroj: Youtube

Pět let před kamerou

Bylo jí dvacet, když se poprvé vdala, postupně přišel na řadu ještě jeden sňatek, který rovněž skončil rozvodem. Ač rodačka z Prahy, odstěhovala se na čas do severních Čech.

Pracovní dráha pětapadesátileté herečky – mimochodem, narodila se 21. srpna 1968 – byla a je hodně pestrá. Živila se jako sociální pracovnice, taxikářka, barmanka či ilustrátorka. Postupně se jí narodily čtyři dnes už dospělé dcery – Pavlína, Michaela, Alice a Johanka.

Tři z nich jí dneska pomáhají s on-line magazínem pro ženy Popelky, jehož je šéfredaktorkou – i v něm se věnuje své oblíbené magii, horoskopům, runám a kartám.

Tahle témata ji přitahovala vždycky, ale původně se viděla jinde. Když se v roce 1980 coby dvanáctiletá objevila v hlavní roli ve filmu Veronika, prostě Nika, psalo se o ní jako o zjevení a další velké role tak na sebe nedaly dlouho čekat.

Michaela Kudláčková byla přesvědčivá coby dívka z dětského domova ve snímku Skleněný dům a vzápětí jako Magdalénka v historickém dramatu Poslední propadne peklu režiséra Ludvíka Ráži odehrávajícím se v sedmnáctém století. Se stejným režisérem natočila i slavný seriál My všichni školou povinní. Následovalo pár menších filmových rolí, například v historickém dramatu Putování Jana Amose a v nepříliš povedeném povídkovém filmu v roce 1985 a pak už nic.

Největší životní zklamání

Michaela Kudláčková se od poloviny osmdesátých let před kamerou v herecké roli neobjevila – až na jednu výjimku, kterou se stala v roce 2013 jedna epizoda ne moc dobře přijatého seriálu Stopy života režiséra Tomáše Magnuska.

Několikrát však promluvila v různých dokumentech včetně jednoho dílu série Třináctá komnata, v němž se různé osobnosti svěřují s různými tajemstvími.

Mluvila tam mimo jiné o svém největším životním zklamání, kterým byl nevysvětlitelný neúspěch u přijímaček na hereckou školu, ale také o tom, že ačkoli za sebou má několik vztahů, zůstala nakonec se čtyřmi dcerami sama. „Tohle se mi v životě nepovedlo, ale nakonec je mi samotné s holkami možná lépe,“ zaznělo z jejích úst ve Třinácté komnatě.  

Před několika lety se odvážila promluvit i o tom, že ji v pětadvaceti letech znásilnil známý. Její tehdejší manžel za to násilníka zbil, doslova ho prohodil výlohou a dostal za to podmínku.

Od hrůzného zážitku uplynulo už třicet let, odvahu svěřit se někdejší herečka našla, až když vešly ve známost případy obětí politika Dominika Feriho nebo psychiatra Jana Cimického.

Momentálně je podle svých slov se životem spokojená. „Mám pocit, že už konečně o nic neusiluji, neprotloukám se, o nic nemusím bojovat. Jsem díkybohu zdravá a dělám práci, kterou miluji. Už mi chybí snad jen obrovský dům, kam by se vešly moje dcery i s rodinami,“ řekla před rokem ve velkém novinovém rozhovoru.

Související články

Zdroj: vlasta.cz, csfd.cz, tvguru.cz, iprima.cz, ceskatelevize.cz, iDNES.cz