Miloslav Mečíř, kamarády a poté i mnohými novináři nazývaný zkráceně Miloš, se narodil 19. května 1964 v Bojnicích a s tenisem začal pod vedením svého otce Ladislava.
Ten, už jako dorostenecký mistr Jihomoravského kraje, přišel na Slovensko studovat vysokou školu. Seznámil se tu se svou pozdější slovenskou manželkou a společně se usadili v Prievidzi. Odtud vysvětlení, kde se v Milošově příjmení vzalo pro slovenštinu netypické české Ř.
VIDEO: Jeho olympijské vítězství je památné. Podívejte se, jak Miloš Mečíř hodnotí olympijské finále.
Herní inteligence se brzy ukázala
Milošův talent brzy vyplul na povrch a ve třinácti letech si ho všiml bratislavský trenér Karol Šafárik, který ho přivedl do tenisového klubu Slovan Bratislava.
Když bylo Mečířovi šestnáct, vyhrál dorostenecké mistrovství ČSSR do osmnácti let, a dokonce i juniorské mistrovství republiky do jednadvaceti let. Už tehdy tenisoví trenéři a odborníci oceňovali jeho mnohé tenisové přednosti, mezi nimi hlavně herní inteligenci.
Na 8 let profesionálem
Mečířova profesionální kariéra začala v roce 1982 a vyhrál během ní jedenáct turnajů ve dvouhře a devět ve čtyřhře. Probojoval se do dvou grandslamových finále – US Open 1986 a Australian Open 1989, v nichž ale pokaždé podlehl krajanovi Ivanu Lendlovi, i když ten tehdy už několik let žil v Americe.
V roce 1987 Miloš Mečíř triumfoval na závěrečném turnaji pro nejlepší hráče sezony a v závěru téhož roku spolu s Tomášem Šmídem vyhráli Turnaj mistrů ve čtyřhře.
Olympiáda je nejvíc
Jeho největší vítězství se však odehrálo na olympijských hrách v roce 1988 v jihokorejském Soulu. Tenis se tehdy do programu olympiády vrátil po dlouhých 64 letech a o to je Mečířova výhra památnější.
Přestože celý rok bojoval s bolestmi zad (ostatně jako celou svou kariéru), dokázal postupně porazit Němce Jelena, Brita Batese, Francouze Forgeta, Nizozemce Schaperse a v semifinále po pětisetové bitvě i největšího favorita turnaje, Švéda Edberga.
Motivace na zlato
Miloše před tímto zápasem namotivoval olympijský triumf chodce Jozefa Pribilince na 20 km. Švédovi tak oplatil wimbledonskou semifinálovou prohru z téhož roku.
Ve finále čelil Američanovi Timu Mayottovi, který vyhrál první set. Mečíř ale následně ovládl další tři sety, a zajistil si tak olympijské zlato. A navíc spolu s Milanem Šrejbrem vybojoval ještě bronzovou medaili ve čtyřhře.
Předčasný konec kariéry
Kariéra Miloše Mečíře trvala do roku 1990, kdy ji ukončil v pouhých 26 letech kvůli chronickým bolestem zad. „Zkoušel jsem všechno možné, abych mohl ještě hrát. Jel jsem do Francie na operaci, ta ale nedopadla dobře,“ vzpomínal Miloš po mnoha letech v rozhovoru pro TASR.
Po celou kariéru hrál Miloš Mečíř s dřevěnou raketou, čímž byl mezi profesionály výjimečný. Jeho silným úderem byl obouručný bekhend, doplněný elegantním pohybem po dvorci přirovnávaným k šelmě. Odtud vzešla i jeho přezdívka Velká kočka.
Hold od soupeřů
Na světovém žebříčku ATP byl Mečíř nejvýše klasifikován v roce 1988 na 4. místě ve dvouhře i ve čtyřhře.
Na pražské exhibici hrané v roce 2009 se Edberg, Becker a Wilander shodli, že nejnepříjemnějším soupeřem byl pro ně právě Miloš Mečíř. Jeho herní styl na soupeře působil často uspávacím dojmem, z něhož náhle přecházel do útoku.
Trenér, nehrající kapitán a otec
Z tenisového světa se Miloš Mečíř ale nevytratil. Byl předsedou tenisového klubu Slovan Bratislava a téměř čtvrtstoletí nehrajícím kapitánem daviscupového týmu Slovenska. Věnoval se i trénování, mezi jeho svěřence patřil hráč první světové desítky Karol Kučera.
V rámci slovenské ankety Sportovec roku se v roce 2021 stal sportovní legendou, což je důkazem jeho trvalého odkazu a významu pro slovenský i světový tenis. Od roku 2022 je Miloslav Mečíř předsedou Slovenského tenisového svazu.
S manželkou Petrou mají syna Miloslava, který se narodil jen pár měsíců před památnou olympiádou a byl rovněž profesionálním tenistou.
Související články
Zdroj: vlasta.cz, wikipedia.org, olympic.sk, olympijskytym.cz, sport.cz, sportweb.pravda.sk