Naďa Konvalinková se už jako malá starala o svoji mladší sestru Ljubu, se kterou zůstávaly často doma samy. Hádky rodičů u nich byly na denním pořádku, a dokonce vygradovaly až do domácího násilí. Zasahovala policie a situace spěla k rychlému rozvodu.
Rok v děcáku
Okolnosti ale byly tak vyhrocené, že soud rozhodl o umístění sester do dětského domova, kde nakonec Naďa s Ljubou strávily celý rok. Na víkendy si je brala domů babička ze strany otce, která je po rozvodu získala do péče.
Maminka se s novým manželem, shodou okolností policistou, který u nich doma zasahoval, odstěhovala do Teplic, kde se jí narodila třetí dcera.
Naďa Konvalinková
Smíření až po dlouhých letech
Herečka v jednom z rozhovorů prozradila, že se v pubertě mstila za to, že jí babička a otec podle ní znemožnili kontakt s maminkou, a jí zase nemohla odpustit, že ji i sestru opustila. Ke smíření tak došlo v podstatě až v dospělosti.
Možná v souvislosti s nepovedenými vztahy doma Konvalinková vždycky toužila po velké rodině. Nicméně nešťastné dětství krásnou herečku poznamenalo natolik, že se bála navázat s někým vážný vztah.
Táhlo ji to k herectví
K divadlu se dostala poprvé při studiu na Gymnáziu Jana Nerudy v Praze. Na „lidušce“ se pak připravovala na přijímací zkoušky na DAMU, kam se talentovaná Naďa dostala napoprvé.
Už na DAMU si čichla k filmování, poprvé se objevila ve studentském filmu Iluze, v roce 1971 pak následovaly její první filmové role, například v Ženách v ofsajdu.
Souběžně začala hrát i v televizi, třeba v pohádce Princ a chuďas. Zpočátku hrála většinou mladé naivky a prosté dívky, její nejznámější rolí je Květuška z filmu Adéla ještě nevečeřela nebo hodná Mařenka v pohádce Honza málem králem.
Po zakončení studia získala první angažmá v Divadle J. K. Tyla v Plzni, kde zazářila v roli Markétky ve hře Urfaust.
Naďa Konvalinková
A byla to láska jako trám
Za nějaký čas jí osud přivedl do cesty o čtyři roky mladšího Oldřicha Kaisera, který ji okamžitě okouzlil. I když už tehdy Kaiser působil jako neřízená střela, dávala mu Naďa stále nové a nové šance.
Chvíli spolu chodili, pak se rozešli a pak jejich vztah znovu pokračoval. Přesto si ho ale vzala a v roce 1983 přivedla na svět jejich jedinou dceru Karolínu.
Lituje svých domnělých selhání
V manželství prý herečka dělala nevědomky chyby, kterých dodnes lituje. „Neumím se svou dcerou komunikovat. Nikdo mě to nenaučil,“ posteskla si. To, že má být doma čisto a navařeno, se od babičky naučila, ale nějaké sdílení pocitů ji bylo cizí.
Kdyby prý mohla vrátit čas, udělala by všechno jinak, možná by se vzdala i kariéry a zůstala by s dcerou doma. Dodnes si tak vyčítá, že kvůli divadlu bývalo její jediné dítě doma s tetou na hlídání místo s ní.
Rozpad divokého manželství
Za to, že manželství s komikem a osobitým hercem nevyšlo, Naďa Konvalinková ale nemůže. Ona se snažila, seč mohla, to, že spolu manželé strávili neuvěřitelných pětadvacet let, je z větší části její zásluha. A přestože to byly mnohdy těžké časy, ona sama na bývalého manžela nedá dopustit.
Všechno mu odpustila, ale každý pohár jednou přeteče
Kaiser propadl alkoholu, kvůli pití dokonce přišel o angažmá a své manželce byl nevěrný, ale ona mu odpustila i nemanželskou dceru. Když pak jednoho dne pohár její trpělivosti přetekl a ona se odhodlala k rozvodu, dál zůstala s Oldřichem v kontaktu.
Nyní fungují jako blízcí přátelé a herečka dokonce svému bývalému manželovi přeje jeho novou lásku, písničkářku Dášu Vokatou.
Herecká hvězda
Co se týče divadla, Naďa Konvalinková byla téměř dvacet let hereckou oporou Městských divadel pražských, větší role měla třeba ve hrách Dámská jízda, Lesní panna, Loupežník, Mladý muž a bílá velryba, Nejkrásnější válka nebo Černí baroni.
S přibývajícím věkem se i na filmovém plátně postupně přehrála do polohy zralých žen a hodných i moudrých maminek.
V současnosti hostuje v pražských divadlech Kalich, Broadway, U Hasičů, Viola, U Valšů a v Branickém divadle. V Českém rozhlasu na regionálních stanicích spolumoderuje, uplatňuje se také jako moderátorka dětských televizních pořadů a patří k úspěšným dabingovým herečkám.
Rozum a cit
Naplno se také věnuje nadaci Rozum a cit, která podporuje rodiny věnující se pěstounské péči. Herečka vidí velký smysl v tom, aby opuštěné děti mohly vyrůstat v domácí prostředí, a vyhnuly se tak tomu, co zakusila ona sama jako dítě.
„Jsem s nimi po dlouhé době zase opravdu šťastná,“ říká ke své práci pro nadaci. Často tak jednotlivé rodiny navštěvuje nebo s nimi jezdí na společné výlety a pomáhá organizovat volnočasové akce. Díky tomu věří, že všechno zlé, co ji potkalo, je opravdu k něčemu dobré.
Zdroj: Vlasta.cz, Vltava.rozhlas.cz, Zenysro.cz, Naďa Konvalinková | ČSFD.cz
Sledujte nás v Google Zprávách