Herečka a operní pěvkyně Soňa Červená se narodila 9. září 1925 v Praze do rodiny, která žila hudbou. Její pradědeček Václav Červený byl úspěšný prodejce hudebních nástrojů, otec Jiří pak zase básníkem a zakladatelem pražského kabaretu Červená sedma

„Byl to bohém, muzikant, básník. Všechno, co ve mně je, probudil on,“ svěřila se Soňa v rozhovoru pro Blesk. Naopak její maminka Žofie ji v lásce k hudbě příliš nepodporovala.

VIDEO: Připomeňte si Soňu Červenou v rozpravách Milana Heina

Zdroj: Youtube

Oba rodiče skončili v koncentračním táboře

Pro Soňu Červenou tak bylo velmi složité, když se její rodiče po deseti letech manželství rozvedli. Její otec odešel od rodiny a to pro ni byla první životní rána. Soňa se s ním sice vídala, ale ne tak často, jak byla zvyklá. Během války pak navíc byli její rodiče odvlečeni do koncentračních táborů

„A právě tehdy jsem si uvědomila, že nesmím fňukat. Musím být silná a snášet všechno, co mi život přinese – včetně tragických okamžiků. Od té doby, to se přiznám, nesnáším naříkání a lomení rukama. Člověk se musí umět postavit ke každé situaci,“ popsala v pořadu 13. komnata. 

Záhadná smrt maminky

První divadelní role Soni Červené na sebe nenechaly dlouho čekat. Působila ve Státním divadle v Brně, později ale i v Berlíně. Kvůli tomu se ale dostala do hledáčku východoněmecké Stasi i místní StB

Ačkoli Soňa Červená výslechy StB ustála, hůře dopadla její maminka. Byla obviněna z kolaborace s nacisty, a i když pod nátlakem souhlasila se spoluprací, stejně byla zatčena. Nakonec zemřela za záhadných okolností v pankrácké věznici. „Trvalo mi dlouho, než jsem to pochopila, jsem si jista, že ji komunisté zavraždili, chladnokrevně popravili, ale to se veřejně nikdy nedozvíme.“

Smůla v lásce

Aby toho nebylo málo, v roce 1948 emigroval Sonin manžel František Slabý, který byl majitelem čokoládovny. „Náš vztah byl moc hezký. Ale jemu jako majiteli továrny a nepříteli režimu nezbylo nic jiného než utéct. Rozdělila nás ale doba a já jsem ho už pak nikdy neviděla. Ještě jsem se tehdy doslechla, že měl těžký přechod, několikrát ho chytli, ale nakonec se dostal do Kanady. A tam jsem ztratila stopu,“ přiznala.

Sama nakonec také emigrovala

Nejenom kolem Soni Červené, ale vlastně kolem všech úspěšných mužů a žen v padesátých letech kroužila StB. Snažili se zjistit majetkové poměry, ale pochopitelně i politické aktivity. Červená nejprve přijala v roce 1958 angažmá v Berlíně, o čtyři roky později pak emigrovala do západního Německa posledním otevřeným průchodem v Berlínské zdi. Tehdy s sebou měla jen pas, kabelku a jednu knihu.

V té době jí hodně pomohl dirigent Herbert von Karajan, díky němu následně dostala roli v Salcburku a také ve Vídni. Ani v jednom z měst ale nemohla žít, připomínala jí Prahu. Přebývala proto střídavě v Německu či americkém San Franciscu. Sama o sobě říkala, že je šťastný bezdomovec. Vždy, když se stěhovala, nechávala v bytě skoro všechny své věci, brala si jen to nejnutnější. 

Potrat na palubě letadla

I když se už Soňa Červená nikdy nevdala, měla dlouhé roky přítele, který byl manažerem velkých světových orchestrů. Žila s ním až do jeho smrti, dlouhých třicet let. Oba hodně cestovali a představa rodiny do jejich plánů nezapadala. Když však herečka otěhotněla, na dítě se moc těšila.

„Říkala jsem si, že dítě chci a půjdu pryč z divadla. Chtěla jsem ale ještě splnit smlouvu v San Franciscu,“ cituje její slova Blesk. Dítě ovšem nepřežilo dlouhý let a Soňa Červená potratila přímo na palubě letadla. Nikdy pak už neotěhotněla. 

Velkolepý návrat

Když padl režim, Červená se neváhala vrátit do své rodné země. Sice ji tam tehdy nikdo neznal, protože se komunisté postarali o to, aby o ní nikde nebyla zmínka, ale své místo na výsluní si znovu vydobyla. První velkou roli dostala v roce 2002 a v následujících letech hrála i v pražském Národním divadle. 

Dožila se krásných 97 let, na věčný odpočinek odešla 7. května 2023. „Po delší hospitalizaci v jedné z pražských nemocnic dnes nad ránem pokojně ve věku 97 let odešla emeritní sólistka Národního divadla, paní Soňa Červená. Čest její památce,“ sdílelo tehdy Národní divadlo na sociálních sítích. 

Související články

Zdroj: vlasta.cz, extralife.cz, krajskelisty.cz, dvojka.rozhlas.cz, novinky.cz, magazin.aktualne.cz, blesk.cz, zenyvmeste.sk