Většina lidí mluví o svých rodičích jako o tatínkovi a mamince – Stella Zázvorková však pro maminku používala odtažitější výraz „matka“. Vztah těch dvou byl totiž chladný. Otevřeně řečeno si matka Stellinu lásku ani moc nezasloužila.

Zázvorková starší byla mondéna prvorepublikového typu: módní návrhářka a modelka, obdivovaná kráska. Chtěla, aby její dcera byla také taková.

Do sošné krásy však její boubelatá ratolest nikdy nevyrostla, což jí matka často vyčítala. Jsi malá a tlustá, říkávala jí. Čas v tomto směru moc nezměnil.

VIDEO: Stella Zázvorková: Jak to bylo se sebevraždou dcery? A o bouřlivém manželství s Kopeckým. Podívejte se na video.

Zdroj: Youtube

Krátce před svou smrtí Stella Zázvorková v Týdeníku Květy vzpomínala: „Když už jsem měla za sebou dost filmových rolí, sešla se matka náhodou před biografem, kde visely moje fotky, s jednou sousedkou. Ta jí celkem s obdivem řekla: ,Musíte mít radost, že máte takovou slavnou dceru.‘ Ona chladně opáčila: ,Slavnou? Snad myslíte populární!‘ A bylo.“

Zato tatínek – úspěšný architekt a trochu také bohém – se svojí chytrou a vtipnou dcerou rád chlubil svým přátelům, většinou starším moudrým pánům.

V patnácti odešla z domova

Rodina Zázvorkových byla zámožná a žila ve velkém domě na Letné, odkud byla krásná vyhlídka na Hradčany. Malá Stella se zde ale necítila moc dobře, a proto se už v patnácti odstěhovala.

To už měla za sebou malé divadelní role. Poprvé na prkna znamenající svět vystoupila v doprovodu tety v pouhých čtyřech letech! Později také s o osm let starším bratrem Janem nadšeně navštěvovala všemožné kinoprodukce.

Po odchodu z rodného domu se Stella přihlásila na konzervatoř – cítila, že film a divadlo jsou její budoucností. Jak ale později přiznala, přecenila tehdy své schopnosti. Na přijímací zkoušky se nepřipravovala, a tak ji od nich vyhodili.

Patnáctiletá Stella po jistý čas laškovala s myšlenkou, že by mohla vstoupit do světa diplomacie. Měla totiž naprosto jedinečný talent na jazyky: v dospělosti se plynně domluvila hned sedmi řečmi!

Angličtina pro ni byla stejně samozřejmá jako čeština – vždyť vystudovala anglickou internátní školu (kde jí ovšem občas hrozil vyhazov, protože nedokázala krotit svoji nespoutanou povahu). V internátu se také naučila zvládat bohatou hřívu: každé ráno a každý večer to chtělo sto tahů kartáčem.

Nad diplomacií nakonec naštěstí zvítězilo divadlo – dva roky chodila do slavné herecké školy při Divadle E. F. Buriana.

Známý divadelník mohl později sledovat skvělé Stelliny výkony – napřed v divadle Větrník a pak v Divadle ABC, kde Jan Werich shromáždil většinu nejlepších herců a hereček své doby.

Kachna, čtvery knedlíky a troje zelí

Divadelní svět ovšem vyžaduje kromě talentu i disciplínu, a ta jí dlouho chyběla. Na zkoušky chodila pozdě, a když jí to vytýkali, bránila se, že ferman (rozpis zkoušek) visí na divadelní nástěnce příliš vysoko, a ona na něj nedohlédne, ani když si stoupne na špičky.

Nakonec však šla do sebe, a když jí divadelní principál řekl, že dětinské výmluvy jí „nejsou důstojné“, začala chodit včas.

Za oněch krásných časů si Jan Werich Stellu Zázvorkovou a její kolegyni Jaroslavu Adamovou velmi oblíbil – tvrdil, že mají typické mužské myšlení.

Když se pak u Wericha na Kampě chystalo nějaké „mecheche“, vždy byly na seznamu pozvaných mezi prvními „dva chlapi“ – Stella a Jaroslava.

Večírky u Wericha, které se obvykle protáhly do rána, byly ve své době proslulé. Spontánního veselí v domě na Kampě, kterému se dnes říká Werichova vila a pořádá se v něm řada kulturních akcí, se ovšem bohužel neúčastnil Werichův soused: básník Vladimír Holan, jenž bydlel v přízemí.

Ten byl chudý jak kostelní myš a rozčilovalo ho (jak s nadsázkou tvrdíval), že v noci nemůže spát, protože ho budí zvuk kostí, odhazovaných z bohatého Werichova stolu na podlahu.

Pořádání proslulých večírků pro přátele později Stella po Werichovi převzala. Její pečené kachny, obložené čtyřmi druhy knedlíků a třemi druhy zelí, byly spolu s jejím šarmem mocným magnetem třeba pro Jiřího Sováka, Miroslava Horníčka či Vladimíra Menšíka, kteří zas na bohatý stůl dodávali znamenitá vína. Herečka měla nejraději pravé šampaňské, snad v tom jediném byla po své matce.

Za zmínku určitě stojí, že Stella měla velmi odolný organismus – tradovalo se o ní, že „přepije“ většinu mužů. Potvrzovali to její přátelé, podle nichž herečka nikdy neměla kocovinu.

Mohla prý pít a veselit se celou noc. Ráno se pak v koupelně za pár minut „dala do pořádku“ a přistaveným taxíkem vyrazila natáčet film. Žádné známky únavy prý na ní nebyly vidět.

Jako by zahrál na housle

V roce 1946 se poprvé a naposledy vdala. Jejím vyvoleným byl Miloš Kopecký, se kterým hrála v tehdejším Divadle satiry.

Ti dva se do sebe vášnivě zamilovali, následkem čehož bylo těhotenství a rychlá svatba. Svědkem uzavření svazku, který po necelém roce vzal za své, byl Vlastimil Brodský.

Mohlo by se zdát, že po neradostném dětství vytvoří Stella a Miloš láskyplný domov pro sebe a dceru Janu, která přišla na svět záhy po svatbě. Stellu do dospělosti provázela neláska její matky, Miloše zase kruté rozhodnutí jeho otce.

Za války se rozvedl s židovskou manželkou, aby nepřišel o svůj kožešnický salon – Milošova maminka však kvůli němu skončila v plynové komoře v Osvětimi. Ostatně i sám Miloš Kopecký musel za války do pracovního tábora.

Proč se tedy hvězdné manželství rozpadlo? Inu, kvůli Milošově nepřekonatelné náklonnosti k ženám.

Oba si však po celý život udrželi přátelský vztah a navzájem se chovali v úctě. Svědčí o tom třeba i fakt, že Stella měla až do smrti na dveřích bytu jmenovku „Kopecká“ a toto jméno figurovalo i v jejích dokladech. „Miloš byl můj osudový muž – žít se s ním ale nedalo,“ komentovala svůj životní vztah.

V dalších letech se sice kolem ní točili i další muži, ale nikdy to nepřerostlo v něco trvalejšího. „Miloš mě poznamenal rukou mistra, jako kdyby hrál na housle – a po něm už jsem natrvalo nikoho nemohla mít,“ vysvětlovala.

Tragédie nechtěně povedené sebevraždy

Stellu Zázvorkovou můžeme obdivovat ve více než stovce filmových a televizních rolí: například v Andělovi na horách, Uspořené libře, Šíleně smutné princezně, Zítra to roztočíme, drahoušku...! (kde „hrály“ i autentické fotky ze svatby Kopeckého se Zázvorkovou), Dívce na koštěti, Arabele, Koljovi, Babím létě... Nebo v Pelíšcích, v nichž brilantně zvládla roli, jež se jí osobně dotýkala.

Vzpomínáte si na scénu, v níž nešťastně zamilovaný Michal strčil hlavu do zapnuté elektrické trouby? Slavné herečce přemíra práce zabránila v důkladné péči o dceru Janu, která tak vyrůstala hlavně pod dozorem chův.

Dívka však toužila po lásce rodičů a snažila se jí dosáhnout demonstrativními pokusy o sebevraždu (možná ve věci hrály roli i maniodepresivní sklony, zděděné po otci). Jeden z těchto pokusů skončil tragicky.

Patnáctiletá Jana zřejmě vyhlížela z okna bytu a čekala, až její matka přijede taxíkem. Pak si lehla v kuchyni, dala hlavu do trouby a pustila plyn. Určitě se domnívala, že její matka za chvilku přijde a zachrání ji.

Jenže Stella Zázvorková se před domem zapovídala s Natašou Gollovou, a když konečně přišla domů, nebylo už její dceři pomoci.

Poslední dovolenou už nestihla

Stella Zázvorková dokázala stejně dobře zahrát uštěkanou domovnici, i dámu z „vysoké společnosti“. Komediální a dramatický talent byly u ní ve vzácné rovnováze, což jí umožňovalo zvládat nevídaně široký repertoár rolí.

I když s přibývajícími lety ji trápila bolest kloubů a chodila na transfúze, jež jí měly zpomalit nástup leukémie, zvládala to s noblesou. Na rozdíl od Květy Fialové ale nepovažovala stáří ani za hezké, ani za moudré.

„To je jen taková berlička, abychom my staří tu tíhu vydrželi,“ svěřila se Týdeníku Květy v roce 2005. „Možná, že stáří může být aspoň zajímavé, ale je to případ od případu. Pokud je něco skutečně úžasné, pak dětství, kdy vše vnímáte srdcem...“

Smrt nakonec slavnou herečku zastihla během příprav odjezdu na chalupu a dovolenou u moře. Dnes odpočívá vedle své dcery Jany na hřbitově v pražském Motole.

Zdroj: časopis Květy