Hujer v komedii Marečku, podejte mi pero!, Smrťák ve filmu Dařbuján a Pandrhola nebo nezapomenutelný docent Chocholoušek v Jáchyme, hoď ho do stroje! To je jen hrstka postav, díky kterým se Václav Lohniský stal prakticky nesmrtelným. Jeho životní osud to však viděl jinak.

Od církve zběhl k umění

Václav Lohniský se narodil 5. listopadu 1920 v Holicích a cesty jeho osudu nebyly od začátku směřovány k herectví. Podle přání rodičů měl být knězem. Po dvou letech bohosloveckého semináře si ale uvědomil, že jeho srdce patří umění.

VIDEO: Jak jinak si připomenout Václava Lohniského než jeho rolí podlézavého snaživce Hujera. Podívejte se.

Zdroj: Youtube

Po studiích na pražské konzervatoři se začal pohybovat mezi divadly a stal se jednou z výrazných osobností české kulturní scény. Není tolik všeobecně známé, že nejprve se začal prosazovat jako divadelní režisér.

Prošel divadly v Plzni, v Ostravě, než zakotvil v pražské Libni v Divadle S. K. Neumanna (dnešní Divadlo pod Palmovkou). Jako režisér hostoval i na zahraničních scénách v Belgii, Nizozemsku a Polsku. Právě on v roce 1959 režíroval úplně první nezapomenutelné představení Člověk z půdy nově vzniklého divadla Semafor.

Vzhled ho herecky zařadil

Jeho neotřelý vzhled – ostře řezaná pohublá tvář, úzké rty, vysoké čelo a pronikavý pohled – ho předurčil k rolím bezpáteřních, záporných a fanatických postav, ve kterých ho diváci milovali.

K výše zmiňovaným titulům a rolím tak můžeme ještě přidat podvodníka Musila v Mezi námi zloději, šíleného mnicha v Kladivu na čarodějnice, všehoschopného komorníka v Adéla ještě nevečeřela, zloděje Fouska v seriálu Arabela nebo staršího finance ve snímku Krakonoš a lyžníci.

Smrt na svahu

Právě natáčení tohoto filmu se mu stalo osudným. Přestože Lohniský působil, že je svěží a v kondici, nebylo to pravda. Už v poměrně mladém věku prodělal dva infarkty. Ten třetí, který přišel během natáčení zimního snímku Krakonoš a lyžníci, už jeho tělo nezvládlo.

V jednom z posledních záběrů filmu měl spolu s dalšími kolegy sjet kopec. Bohužel se tak už nestalo. Když si vynášel lyže na kopec, asistent režie Zdeněk Troška na něj volal, ať počká, že mu pomůže.

„On si nesl lyže a já se snažil zprovoznit nefunkční vysílačku. Ještě jsem mu říkal, ať na mě počká, že mu lyže vezmu,“ prozradil dnes slavný režisér Blesku.

„Viděl jsem, jak si pan Lohniský lehl do sněhu. Řekl jsem mu, že to není vhodné místo pro odpočinek, ale hned jsem poznal, že něco není v pořádku. Viděl jsem, jak se mu oči obracejí v sloup. Lékaři nám řekli, že by mu už nebylo pomoci, ani kdyby s námi na kopci byl zdravotník,“ vzpomínal Troška na den, který otřásl celým filmovým štábem.

Václav Lohniský 18. února 1980 zemřel Troškovi prakticky v náručí. Film byl nakonec dotočen, aniž by bylo nutné Lohniského postavu přeobsazovat.

Tento smutný zážitek přivedl Zdeňka Trošku k rozhodnutí, že už nikdy nechce točit v zimě. I proto jsou jeho slavné filmové série Slunce, seno nebo Babovřesky letními komediemi.

Ženu mu odloudil Větrovec

Václav Lohniský toho dne opustil nejen kolegy a přátele z natáčení, ale také svou druhou manželku, s níž vychovával jejího syna z předchozího vztahu Karla, který svého času pracoval jako průvodce na zámku v Náchodě.

Jeho první ženu mu totiž v roce 1953 přebral jeho herecký kolega Josef Větrovec. Byla to dcera slavného skladatele a dirigenta Karla Boleslava Jiráka, herečka Zora Jiráková.

Dcera vzpomíná

Spolu s Lohniským měli dceru Michaelu, která se po studiu na sklářské škole pokusila navázat na otcovo herecké umění. Na rozdíl od něj se ve filmech objevila jen zřídka, úspěšnější byla na divadelních prknech, několik let byla dokonce ředitelkou Divadla F. X. Šaldy v Liberci.

„Tehdy před natáčením se u nás stavil, povídal si s námi se svým sarkastickým humorem,“ vzpomíná dcera Michaela, že spolu mluvili pouhý den před jeho skonem. „I když jeho smrt přišla brzy, byla vlastně krásná. On miloval Krkonoše a umřel s pohledem na místa, která měl rád.“ 

Zdroj: vlasta.cz, wikipedia.org, csfd.cz, fdb.cz, blesk.cz, denik.cz, expres.cz, extra.cz, lifee.cz, medium.seznam.cz, prahain.cz, zeny.iprima.cz