Rodák z Mladé Boleslavi měl díky rodičům k hudbě blízko už odmalička, a tak bylo jen otázkou času, kdy začne vystupovat nejen pro rodinné příslušníky. Už na škole byl členem kapely Exploze a ve druhé polovině sedmdesátých let založil punkové trio Zikkurat, které sklidilo u publika na pražských jazzových dnech nebývalý úspěch.
VIDEO: Připomeňte si jeden z hitů Pražského výběru Pražákům je hej.
Jako pankáč se zodpovídal režimu
Jako pankáč to ale vzhledem k režimu neměl Vilém Čok vůbec jednoduché. „Já tenkrát hrál v kapele Zikkurat, která začínala hard rockem, začátkem roku 1978 ale přešla k punku. Přineslo to samé zákazy, předvolávání na bengárny, perzekuce. Trvalo to prakticky celou dobu mého působení v Zikkuratu. Svým způsobem to proto byly velice těžké doby. Člověk se sám sebe ptal, jestli to stojí za to. V našich sedmnácti osmnácti letech bylo důležité, že nám rodiče drželi palce. Že jsme v nich měli oporu,“ zavzpomínal v rozhovoru pro CNN Prima News.
Protloukal se, jak se dalo
Ačkoli se Vilém Čok vyučil strojovým mechanikem, velmi rychle se zabydlel na nejrůznějších pódiích a dodnes z nich neslezl. Výrazným bodem jeho hudební kariéry byl přestup do Pražského výběru v roce 1981.
Přestože spoluvytvořil hity jako Pražákům je hej nebo Zubatá, moc dlouho se ve Výběru neohřál, protože už v roce 1983 režim skupině zakázal vystupovat. To ho přivedlo i do nepříjemné finanční situace, a tak se musel protloukat, jak se dalo.
„Hrál jsem po barech a prolezl jsem kluby na Václaváku odshora až dolů. Pak jsem taky myl bourací špalky v masně nebo šrouboval lampičky v družstvu Napako. To bylo načerno a dobrý kámoši mě tenkrát podrželi. Nechtěl jsem za žádnou cenu z hudby odejít, ač jsem ryl držkou v zemi a Michael Kocáb mi několikrát dal i pár peněz, abychom měli na jídlo. Stále ještě v době zákazu jsem dostal nabídku od Vojty Hubingera, abych šel hrát do jeho Mopedu. Já nabídku přijal a skutečně tam hrál asi tři roky,“ popsal Čok pro magazín iReport.
Další Čokovou destinací byla tedy skupina Moped a v roce 1986 opět i znovu povolený Pražský výběr. Jenže cesty členů ve složení Michal Pavlíček, Michael Kocáb, Klaudius Kryšpín a samozřejmě Vilém Čok se po nějaké době kvůli různým prioritám zase rozešly. I když rozhodně ne napořád.
Čok následně založil skupinu Nová Růže, dále Delirium tremens nebo ByPass. Se třetí jmenovanou Vilém Čok stále vystupuje, stejně tak jako s Pražským výběrem. V roce 2018 si je dokonce jako předskokany vybrali legendární Stouni, kteří měli koncert na letišti v Letňanech.
Rocker, milující manžel i cool dědeček
Během let se Vilém Čok stal legendou českého rocku, při vystoupeních z něj stále prýští energie na všechny strany a typický je pro něj také extravagantní styl oblékání. Tím se prý inspiruje například u zahraničních rockerů, jak uvedl pro magazín Lifee.
Ačkoli může působit jako pořádný drsňák, o čemž svědčí třeba to, že si před lety jako člen kapely Zikkurat schválně na jednom z koncertů propíchnul tvář spínacím špendlíkem a ruku hřebíkem, má i své řekněme něžnější stránky.
Třeba tu, že už více než čtyřicet let je po jeho boku manželka Jana, která stála i u jeho hudebních začátků. Tehdy ještě jako Čokova přítelkyně jezdila na většinu koncertů, a dokonce mu pomáhala i bednit. Spolu mají dva syny – Michala a Filipa. A Vilém Čok už se může pochlubit také titulem dědečka.
Radost mu dělá dvanáctiletá vnučka Nikolka a pro Lifee s nadsázkou řekl, že není její dědeček, ale dědečok. Čokova kariéra ale stále nezpomaluje, takže ji kvůli pracovnímu vytížení nevidí tak často. Je ale rád, když se občas ukáže na některém z jeho koncertů a tančí na pecky jako Kačerov nebo Karel nese asi čaj.
Související články
Zdroj: vlasta.cz, csfd.cz, lifee.cz, wikipedia.org, cnn.iprima.cz, vilemcok.com, ireport.cz,
