Vrozená tělesná vada
Dítě se narodilo se vzácnou vrozenou vadou reprodukční soustavy, tzv. hypospadií. Rozštěp šourku se vyznačuje tím, že genitál s mužskou močovou trubicí se podobá ženským stydkým pyskům a varlata jsou nesestoupená, ukrytá v břišní dutině či tříslech.
Tohle jsou ovšem znalosti, které máme v současnosti, na venkově počátku 20. století o tom slyšeli jen stěží. A tak bylo dítě prohlášeno za holčičku a pokřtěno jako Zdena Valerie.
VIDEO: Zdeněk Koubek během svého amerického turné. Podívejte se, jak odpovídal novinářům.
Brněnské mládí
V nadcházejícím roce začala první světová válka, její otec narukoval a rodina se odstěhovala do Brna k prarodičům z matčiny strany.
Tady Zdena vyrůstala, učila se na výbornou, zpívala ve sboru. A s kamarády kluky hrála fotbal. Nastoupila do učení na zahradnici, ale nebavilo ji to. Nakonec skončila jako prodavačka v textilu.
Raketový start v atletice
V 17 letech přišla vlastně náhodou do tělocvičného klubu Orel. Běhala, skákala, a hlavně začala vyhrávat. Její atletické úspěchy byly ohromující. V roce 1932 překonala první československý rekord na 800 metrů a začala závodit za Vysokoškolský sport Praha.
V roce 1933 se Zdena Koubková stala mistryní světa v běhu na 800 metrů a mistryní republiky v běhu na 200 m a ve skoku do dálky. Jen ve skoku do výšky byla doma „až“ druhá.
Vítězství a světové rekordy
Její kariéra vyvrcholila v roce 1934. Nejprve v červnu vytvořila svůj první světový rekord v běhu žen na 800 m s časem 2:16,4 minut. V srpnu na Ženských světových hrách v Londýně vyhrála a vylepšila světový rekord o celé 4 sekundy. Zároveň získala 3. místo ve skoku do dálky za výkon 570 cm, což znamenalo nový národní rekord.
První pochybnosti
Už během londýnských ženských her se začaly objevovat spekulace o jejím skutečném pohlaví. V novinách vyšel ironický článek, který naznačoval, že některým atletkám, včetně Koubkové, by slušely více kalhoty než sukně.
Doslova poprask způsobil o necelý rok později román Lídy Merlínové Zdenin světový rekord, který v jemných narážkách zpochybňoval ženské pohlaví hlavní hrdinky.
Blíží se konec kariéry?
Tlak okolí a neustálé spekulace vedly k tomu, že se Zdena Koubková rozhodla stáhnout ze všech soutěží a vlastně tím ukončit svou atletickou kariéru.
„Vychovali mě jako děvče, mluvím v ženském rodě, oblékám si ženský oděv. Roli ženy plním, ale stojí mě to čím dále víc sil. Nejspíš jsem v pasti mužského těla,“ měla Zdenka napsáno ve svém deníku.
Operace zrodila muže jménem Zdeněk Koubek
A tak došlo na něco, co asi nutně přijít muselo. Po zevrubném prozkoumání univerzitních profesorů podstoupila Zdena Koubková 21. března 1936 v podolském sanatoriu operativní změnu pohlaví. Přijala jméno Zdeněk Koubek.
Následně byla vydána zpráva ministerstva veřejného zdravotnictví a tělovýchovy, v níž bylo mimo jiné uvedeno: „U Koubkové šlo o hermafroditismus s vyvinutím složky mužské i ženské, ovšem s převahou složky mužské. Operacemi byl u ní zdokonalen mužský charakter pohlaví.“
Rekordwoman umřela
První cestu vykonal už jako úřady uznaný mužský občan republiky do kanceláře atletické unie, aby tam zanechal všechny své medaile, diplomy a poháry. „Pánové, úředně se oznamuje, že slavná světová rekordwoman umřela,“ řekl tehdy funkcionářům.
Následné kroky měly logiku: všechny rekordy Koubkové – tuzemské i světové – byly zrušeny a z tabulek vymazány.
Turné po Americe a vzpomínkový seriál
Jeho příběhu se hned chopili promotéři a Zdeněk odjel na šestiměsíční turné po Spojených státech, kde přednášel o svém životním osudu.
Zdeněk Koubek své prožitky otevřeně sdílel i na domácí scéně. V seriálu Příběh světové rekordwoman, který vycházel v Pražském ilustrovaném zpravodaji, detailně popisoval své dětství, sportovní úspěchy, pochybnosti o vlastní identitě a nakonec i proces změny pohlaví.
Ragby s bratrem a svatba se Slovenkou
Po návratu z Ameriky si Zdeněk dodělal maturitu a začal pracovat jako úředník. Později se dokonce vrátil ke sportu, když mezi roky 1944–1948 hrál ragby za místní klub v Říčanech spolu se svým bratrem Jaroslavem.
Zdeněk Koubek se v roce 1940 oženil, když pojal za manželku jistou Uršulu Škrobačovou, rodačku ze slovenské Žiliny. Zbytek života společně strávili v Praze, kde Zdeněk Koubek zemřel 12. června 1986 ve věku 72 let.
Příběh, který inspiruje
Příběh prvorepublikové sportovní hvězdy se tak definitivně uzavřel. Je fascinujícím svědectvím o tom, jak v nelehké době, kdy byla otázka genderu a sexuality tabu, lze bojovat za vlastní identitu.
Životní osud Zdeňka Koubka pak v lednu 2019 převedlo na divadelní prkna ostravské Divadlo Petra Bezruče, když uvedlo hru autora a režiséra Tomáše Dianišky Transky, body, vteřiny.
Zdroj: vlasta.cz, wikipedia.org, lidovky.cz, sport.aktualne.cz, sport.cz, novinky.cz, ceskeragby.sportovnilisty.cz