Narodila se 9. července 1921 ve Štěchovicích jako Zorka Babková. Byla o sedm let mladší než Lída a už odmalička projevovala umělecký talent. Byla velmi inteligentní, ve škole patřila vždy mezi premianty.

První role v reklamě

Měla krásnou tvář, takže se nemůžeme divit, že se už jako malá objevila v reklamě na dětský pudr. Během středoškolských studií byla součástí divadelního voice-bandu. Gymnázium ale nakonec nedokončila, odešla raději na konzervatoř.

Její největší láskou bylo divadlo. Tehdy se o ní říkalo, že je nejen chytrá, ale že má i víc talentu a krásy než starší sestra Lída.

Zdroj: Youtube

Nedostatek sebevědomí

Ve dvanácti letech jí starší sestra „dohodila“ malou roli ve filmu Madla z cihelny. V osmnácti se objevila ve snímku Ohnivé léto, kde hrála spolu se Svatoplukem Benešem. Zřejmě osudová role, protože příběh hlavní hrdinky, která se kvůli nešťastné lásce rozhodne spáchat sebevraždu, se nakonec naplnil i v reálném životě. Zorka si totiž nevěřila, chybělo jí sebevědomí.

Křehká a zranitelná duše

Už v dospívání trpěla psychickými potížemi, s největší pravděpodobností šlo o depresi. Bohužel její duši nepomáhaly ani výtky ze strany matky i kritika její sestry. Všechno, co prožívala, si Zorka psala do svého deníku.

Když jí sestra vmetla do tváře, že je tlustá, přestala jíst a jedla třeba jen jednu okurku za den. To ostatně potvrdil později i Svatopluk Beneš. „Nasadila si radikální dietu. Nešťastná dieta ale vyvolala podivné otoky ve tváři a dostala se do hluboké deprese.“

Smůla v lásce

Během svého krátkého života prožila několik románků se známými muži, první láskou byl spisovatel František Kožík, který byl ale ženatý. Zamilovala se i do herce Karla Högera, divadelního kritika Antonína Martina Brousila a dalších. Bohužel vždy nešťastně.

Není divu, že depresivní stavy se zhoršovaly. V deníku se objevují věty: „Cítím se osamocená. Potácím se mezi životem a smrtí.“

Konec války nesla těžce

Poslední kapkou pro její křehkou duši byl konec války. Zorka se dostala do rozepře se sestrou, které vyčítala její styky s nacisty. Začala trpět migrénami a pravděpodobně onemocněla i leukémií.

Když po válce Lídu Baarovou zatkli, nesla to těžce, během výslechů zemřela jejich matka a otec přišel o nohu. Později ji pak odmítli pustit do divadla, protože byla sestrou údajné kolaborantky. Tím byl osud mladé Zorky zpečetěn.

Vysvobození našla ve smrti

Citlivá Zorka tohle ponížení nezvládla. Ona sama nikdy nikomu za války neublížila, proto to cítila jako velkou křivdu. Ve vzpomínkách později Lída Baarová popisuje poslední hodiny své mladší sestry.

Nejprve se pokusila otrávit benzinem, nakonec skočila z okna jejich vily. Odchod nebyl ale rychlý, umírala dvacet minut. Zemřela 27. března 1946 v necelých pětadvaceti letech. Baarová v knize Život a sladké hořkosti napsala: „Byla lepší než já.“

Související články

Zdroj: vlasta.cz, Hvězdy stříbrného plátna, Miroslav Graclík, Deník sestry Lídy Baarové, Adam Georgiev, csfd.cz, filmovyprehled.cz