Již kolem roku 1000 vznikla u brodu přes Svratku osada Staré Brno, jež dala později název celému městu. Městská práva však byla Brnu udělena až v roce 1243.

VIDEO: Nejlepší tipy na skrytá místa v Brně, která musíte navštívit!

Zdroj: Youtube

V té době byl také založený hrad Špilberk, z něhož se v průběhu 17. století stala barokní pevnost a později obávané vězení. Celým podzemím vedou kasematy neboli rozsáhlé vězeňské chodby. Od roku 1959 je Špilberk sídlem brněnského muzea a v létě se stává centrem Shakespearovských slavností, hraje se tu divadlo i promítá letní kino a konají se koncerty.

Klenoty i UNESCO

Gotickou katedrálu sv. Petra a Pavla na Petrově obklopuje městský park Denisovy sady. V klenotnici katedrály je otevřená trvalá expozice, kde si můžete po celý rok prohlédnout textilie, kalichy a další bohoslužebné předměty, jež byly očím návštěvníků dlouho skryty v nepřístupných depozitářích.

Když se vydáte z centra více na sever, dojdete ke slavné prvorepublikové vile Tugendhat, která reprezentuje architekturu 20. století. Architekt Ludwig Mies van der Rohe ji vystavěl pro Gretu a Fritze Tugendhatovy, kteří v roce 1938 uprchli z Brna před rozpínající se Hitlerovou mocí. Vilu následně zabavilo gestapo a po něm Rudá armáda, což vedlo k jejímu postupnému zdevastování. Počátkem 80. let však proběhla rekonstrukce, díky níž se podařilo tuto jedinou památku moderní architektury v České republice zapsanou na Seznam UNESCO zachránit a uchovat pro další generace. Milovníci moderní architektury si poklad funkcionalistického stylu nemohou nechat ujít, stejně jako nadšenci moderní Československé historie. Právě zde totiž v roce 1992 domluvili a podepsali dohodu o rozpadu federace Václav Klaus a Vladimír Mečiar.

Centrum moderny

A budete-li mít chuť užít si moderní umění, v Brně se ho nebojí. Legendární je brněnský orloj, což je kamenná plastika z černé žuly ve tvaru projektilu (hnidopichům ovšem připomíná něco poněkud jiného) s hodinovým strojem uvnitř, vypouštějící každý den v 11 hodin kuličku. Najdete ji na náměstí Svobody v centru Brna. Podobně mnohoznačná je z určitého úhlu jezdecká socha Jošta v Brně na Moravském náměstí od Jaroslava Róny.

Tajemná historie

V roce 2001 byly v Brně při průzkumu podzemí objeveny rozsáhlé kosterní pozůstatky. Jednalo se o oběti středověkých morových a cholerových epidemií a třicetileté války. Na 50 000 ostatků bylo očištěno a uloženo do kostnice pod kostelem sv. Jakuba, která je dnes přístupná. Rovnou z kostnice pak můžete vyrazit do labyrintu pod Zelným trhem, kde na vás čekají tajuplná zákoutí středověkých chodeb.

Milovníci tajemna by si neměli nechat ujít ani návštěvu kostela Nalezení sv. Kříže na Kapucínském náměstí. Ve zdejší hrobce totiž kromě kapucínských bratří odpočívá i baron Franz von der Trenck, jehož divoký život provázelo surové vraždění nepřátel a milostné pletky (pozorní diváci seriálu Marie Terezie na divokého Trencka jen tak nezapomněli). Za jednu ze rvaček byl odsouzen k trestu smrti, později zmírněnému Marií Terezií na doživotní žalář právě na Špilberku, kde také zemřel. Podle pověsti Trenck vypil uspávací nápoj, aby vypadal jako mrtvý a po probuzení mohl uprchnout na svobodu. Jenže příliš mnoho lidí tehdy bažilo po jeho bohatství, a tak když našli Trenckovo „mrtvé“ tělo, pro jistotu mu ještě uťali hlavu. Zda-li nápoj opravdu účinkoval, se tedy už nikdo nedozví. Vlivem volně proudícího vzduchu se však zachovala baronova mumie, která leží v kapucínské hrobce.

Brněnská Masarykova univerzita a Fakultní nemocnice Brno před několika lety podrobily baronovo tělo hlubšímu bádání, jehož výsledkem byl unikátní 3D model Trenckovy podoby. Vědci při zkoumání mumie zjistili, že Trenck měl atypicky dlouhé a silné prsty na rukou, promáčklý hrudník, patní ostruhy, rozštěp křížové kosti a střepiny střely zarostlé v podkoží. A chyběly mu dva články na palci ruky. Jde o chybějící prst, který se za nejasných okolností dostal před desítkami let do sbírek Muzea města Brna. Po prozkoumání a potvrzení, že patří baronovi se tak vrátil ukroucený palec zpátky k ostatkům.

Zdroj: časopis Vlasta, časopis Překvapení

Související články