Turisté mohou ovšem nejen vzpomínat na minulost v některém ze zdejších sklářských muzeí. V leckterých sklárnách mají možnost také nahlédnout do zákulisí výroby skla. A mnohde si i sklářské řemeslo vyzkoušet a na památku si domů odvézt vlastnoručně vyrobený suvenýr. Na některá z těchto míst jsme se vypravili i my.
Skleněná zahrada z Kunratic
Sotva vstoupíte na zahradu sklárny v Kunraticích u Cvikova, nestačíte žasnout. Hned u vstupu vás totiž vítá skleněná slavobrána. Vedle skutečných stromů a rostlin se tu do výšky tyčí jejich sklenění společníci. Na oknech posedávají volavky ze skla a dobře si rozumí s živými vrabčáky. Narazit tu dokonce můžete i na filmovou Adélu, která ještě nevečeřela. Obavy z jejího sevření ale mít nemusíte, je totiž také skleněná.
Pokud se vám některá ze zahradních plastik zalíbí, můžete si ji hned na místě koupit anebo si tu třeba objednat svůj originální dárek k narozeninám. Na nezvyklá přání jsou zdejší skláři zvyklí. Pro čerstvého sedmdesátníka, který rád zahrádkařil, tu například jednou vyráběli dokonce i krtečka s hromadou hlíny.
Jestliže chcete zjistit, jak skleněné předměty vznikají, stačí vstoupit do sklárny. A z těsné blízkosti pozorovat chlapy, kteří se činí u sklářské pece a se zručností hodnou kouzelníka manipulují se sklářskou píšťalou. Když vás při tom tak trochu začnou svrbět ruce, bez problémů si můžete tuhle práci vyzkoušet. Zdejší šéf Jiří Pačinek se do skleněného řemesla zamiloval už jako kluk. Osudným se mu stal televizní seriál Synové a dcery Jakuba skláře. Když dostal později možnost nahlédnout do sklářské dílny, nemusel už přemýšlet o tom, co jednou bude dělat. Hučení pece a cinkání skla mu učarovalo na celý život.
Sklo začal nejprve vyrábět v rodinné roubence, později zrekonstruoval starou strojní a traktorovou stanici, ve které je dnešní sklárna. Výsledky práce zdejších sklářů si můžete prohlédnout i v nedalekém kostele Povýšení sv. Kříže. Jeho vnější kabát sice ještě volá po opravě, ale uvnitř najdete opravdové poklady. Patří k nim třeba i skleněná monstrance, kterou zdejší skláři vyrobili pro papeže Františka. Originální jsou i skleněné korunovační klenoty nebo Pražské jezulátko.
Trofeje pro cyklisty i herce
Vesnice Lindava, která je dnes součástí severočeského Cvikova, leží v širokém údolí řeky Svitávky. Její jméno by možná znal jen málokdo, nebýt toho, že zde má své sídlo sklářská firma Ajeto. Jak přišla ke svému názvu, se dnes dá už jen těžko zjistit. Snad tuhle větičku vyslovil některý ze zdejších sklářů nad hotovým dílem. Jisté však je, že sklárnu v devadesátých letech založil sklář Petr Novotný spolu s architektem a výtvarníkem Bořkem Šípkem. Dodnes tu mají vystavené některé z jeho prací.
Zdejší skláři mimo jiné vytvářejí i trofeje pro vítěze cyklistického závodu Tour de France anebo ceny Thálie určené nejlepším divadelním hercům. Zvídaví návštěvníci se zde mohou během exkurze seznámit s celým procesem výroby. Vejít do kmenárny, kde vzniká směs na výrobu skla. Ale i do formárny, v níž se připravují formy na sklo z bukového dřeva, anebo do brusírny, kde dostává skleněný výrobek svůj konečný tvar. Z ochozu je možné také pozorovat srdce sklárny, kterým je huť s tavicí pecí, v níž teplota dosahuje někdy až 1500 stupňů. Skláři si proto musí při práci zvyknout přímo na tropické podmínky.
Až se dostatečně vynadíváte, můžete si zajít do zdejší Sklářské krčmy. Na jídelníčku jsme sice žádná oblíbená jídla sklářů nenašli, ale... Součástí krčmy je i sklářská pec, kde si můžete vyrobit svou první vázičku nebo půllitr. Pracovat se sklářskou píšťalou a žhavou tekutou skleněnou hmotou není ovšem jen tak. Ředitel zdejší sklárny David Ševčík říká, že v nezkušených rukou skleněná hmota reaguje asi podobně, jako když se snažíte natočit tekutý med na dřevěnou tyčinku. Bez odborné dopomoci se proto při výrobě suvenýru ze skla určitě neobejdete.
Od skla ke kozí farmě
Trochu jiné zážitky vás čekají v Pěnčíně, v obci, která leží pouhých pár kilometrů od Jablonce nad Nisou. V devadesátých letech tu manželé Pulíčkovi začínali se sklářskou výrobou v bývalém areálu velkokapacitního teletníku. Oba vystudovali střední zemědělskou školu, proto se jim brzy začalo tak trochu stýskat po zvířatech. Pro radost si tehdy koupili aspoň tři kozy.
Zpočátku byl zájem o sklo veliký, po čase ale přišla krize a skleněných objednávek ubývalo. Rozhodli se proto rozšířit farmu, ke kozám přikoupili ovečky a další zvířata a také sýrárnu. Dnes zemědělská výroba v Pěnčíně převažuje, ale na sklářské řemeslo majitelé farmy tak úplně nezapomněli. Pro návštěvníky tu pořádají exkurze, při nichž se dozví leccos o historii tohoto kumštu. Mají tu dokonce připravenou sklářskou pohádku, díky níž se děti dozvědí, jak vlastně vzniká sklenička nebo skleněná váza. Podívat se mohou také na ukázku toho, jak se vyrábí mačkané sklo. V tvůrčí dílničce si pak děti, ale i jejich dospělý doprovod, mohou zkusit nalepit korálkový obrázek anebo vyrobit třeba náramek či šperkovnici.
Při exkurzi se ovšem seznámí nejen se sklářským řemeslem, ale i se zvířecími obyvateli farmy. Na závěr je pak ještě v sýrárně čeká ochutnávka různých výrobků z kozího i ovčího mléka. Ve zdejší restauraci si mohou také objednat třeba halušky s místní brynzou. Jestliže je zaujme výroba šperků nebo výklad o historii sklářského řemesla a budou se chtít dozvědět víc, mají hned dvě možnosti. Mohou se například vypravit do nedalekého Muzea skla a bižuterie v Jablonci nad Nisou či do turnovského Muzea českého granátu.
Na rozhlednu i za pohádkou
Na cestách po Křišťálovém údolí však nenarazíte pouze na místa související se sklářským řemeslem. Navštívit při tomhle putování můžete i různé historické a přírodní pamětihodnosti. Nezastavit se alespoň u některé z nich by byla určitě škoda.
Nedaleko Cvikova, uprostřed borového lesa se nachází například přírodní památka Dutý kámen. Cesta k ní je dost náročná, ale i když dojdete pouze k čedičovému kameni připomínajícímu kamenné varhany, nebudete litovat. Pouhou čtvrthodinku jízdy autem naleznete zámek Zákupy, který sloužil jako letní sídlo členům panovnické rodiny Habsburků. Ve zdejší zámecké kapli se dokonce oženil František Ferdinand d´Este s milovanou hraběnkou Žofií Chotkovou.
Na zámku si můžete prohlédnout nejen bohatě vyzdobené místnosti zámeckých pánů, ale i prostory, které obývalo služebnictvo. A také jeden z prvních výtahů u nás, který si nechal pro sebe postavit Ferdidand V. Naposledy byl v provozu právě ve svatební den Františka Ferdinanda d´Este a hraběnky Žofie Chotkové.
Oblíbeným místem dnešních svatebčanů je nedaleký hrad Sloup, stojící na mohutné osamocené skále. V oblibě ho mají také filmaři, kteří zde natáčeli například populární pohádku S čerty nejsou žerty. V těsné blízkosti hradu se tyčí k nebi rozhledna Na stráži. Pokud vystoupáte po 150 schodech až na vyhlídkovou plošinu, naskytne se vám pěkný výhled na sloupské údolí se skalní poustevnou, ale i na zalesněné kopce Lužických hor. Kdoví, třeba si právě na vrcholku rozhledny najdete svůj další výletní cíl v Křišťálovém údolí.
Zdroj: časopis Vlasta
