Slovinci jsou na Piran patřičně hrdí, a pokud se jich zeptáte, co byste neměli při návštěvě země vynechat, zaručeně vám poradí tohle malebné místo na poloostrově ostře vybíhajícím do až kýčovitě azurově modrého Jaderského moře. A mají pravdu, návštěva jejich pokladu rozhodně stojí za to. Výhodou je, že poměrně podrobnou prohlídku zvládnete v pohodě za den, třeba po cestě na dovolenou, a nemusíte v předraženém městečku hledat bydlení.
Kam dřív?
Přijeli jsme do Piranu začátkem května brzy ráno ve všední den a užili si tak poměrně netypickou vylidněnou atmosféru jinak turisty přeplněného hlavního a slavného Tartiniho náměstí, pobřežní promenády i klikatých uliček vedoucích do kopce k městským hradbám. Ty rozhodně stojí za to navštívit, protože z nich vidíte dodaleka doširoka na celé město i záliv a pořídíte přenádherné fotky do cestovatelského alba. Kousek od hradeb narazíte na nejslavnější místní kostel sv. Jiří. Jeho interiér ukrývá sedm mramorových oltářů, obrazy italských a nizozemských mistrů ze 17. až 19. století a největší olejomalbu ve Slovinsku – Utrpení svatého Jiří. Terasa kostela nabízí další úchvatné vyhlídkové místo, odkud dohlédnete až do Chorvatska a Itálie. Od kostela se pak dá vrátit klikatými uličkami zpět k moři a třeba se vykoupat nebo si posedět u výborné kávy na promenádě.
Pohled na přístav ve městě Piran.
Na konci výběžku narazíte na novogotický maják, kostel Panny Marie zdraví ze 13. století, a také na sochu mořské panny.
Zdroj: časopis Vlasta
