„Co je to štěstí?“ recituje znuděně student Čuřil ve filmu Škola základ života a šokovaný profesor Kolísko nakonec jeho výstup u tabule končí slovy: „Vy nejste žádní studenti, vy jste barbaři!“ Zdá se, že konečně na tuto otázku známe odpověď, nebo alespoň částečně. Vědci bádali a bádali a po více než sedmdesáti letech stanovili deset klíčových faktorů, které vytvářejí základnu pro to, abychom mohli být šťastní. Největší roli hraje genetická výbava. Což může být dobrá, anebo taky špatná zpráva. Pokud se narodíte s veselou myslí, máte z půlky vyhráno. Genetická výbava ovlivňuje náš vztah ke světu totiž z celých padesáti procent. Takže na druhou stranu, narodíte-li se spíše s pesimistickou povahou, budete muset o pocit štěstí bojovat s výrazně větším úsilím.

Čtěte také

Už když jste se viděly poprvé, bylo jasno

Čtěte také

Duševní dvojčata: Co je to spřízněná duše, jak ji poznáte a proč ji potřebujete

Genetika

Sklon k tomu, vidět věci spíše z té lepší stránky, je vrozený. Například extroverti bývají výrazně spokojenější než introverti. Ale i když máme ke schopnosti pociťovat štěstí jisté genetické předpoklady, své udělá například i výchova a to, jaká jsou naše reálná očekávání. I ten, kdo má méně dispozic být spokojený, se alespoň občas může tomuto stavu přiblížit. Chce to jen trochu víc snahy.

Věk

Svět kolem nás deklaruje touhu po mládí, ale kupodivu staří lidé netrpí ani zdaleka tak, jak by podle tohoto měřítka měli. Naopak, mnohdy sami říkají, že teprve s přibývajícími lety se cítí konečně šťastní! Nejspíš je to proto, že jsou mnohem realističtější a stanovují si cíle, kterých mohou opravdu dosáhnout. Starší člověk se cíleně zaměřuje právě na to, co mu přináší pohodu, a vyhledává činnosti a prostředí, v nichž se cítí dobře. Lidé v pokročilém věku už si umějí vážit toho, co mají. Vědí, že to nebudou mít napořád, nějaká ta hodně nepříjemná ztráta už je párkrát za život postihla. Jeden německý průzkum pak přišel přímo s konkrétními čísly. Je vám právě 23 nebo 69 let? Tak to údajně prožíváte nejšťastnější roky svého života. Vědci z odpovědí od více než 23 tisíc lidí ve věku 17–85 let došli k závěru, že právě dva výše uvedené roky patří k životním vrcholům. Naopak nejhorší pocity má člověk v pětapadesáti. Jestli vás tenhle věk teprve čeká, nezoufejte, pak už přece bude jenom líp!

Čtěte také

Na spokojenost vztahu nemá nevěra vliv

Čtěte také

Šťastné páry stárnou pomaleji. Nejhůře jsou na tom ti v nespokojených vztazích

Bohatství

Samozřejmě, za peníze si štěstí nekoupíš. Ale zase bez peněz nikomu hej nebude. Nejlepší je, když je člověk bohatý tak akorát. To znamená, že má na jídlo, bydlení a oblečení. Ona totiž spojitost mezi bohatstvím a štěstím není jednoznačná. Zdá se, že peníze a spol. přinášejí uspokojení, jen pokud jste bohatší než vaše okolí. Majetek svým způsobem zajišťuje jistou společenskou prestiž, ale té se dá dosáhnout i jinak – proto se například mnozí lékaři a vědci ochotně vzdávají výrazného finančního ocenění – jejich práce jim za to stojí. Existují studie, podle nichž u nás v Česku peníze přinášejí nejvíc blaženosti lidem, kteří vydělávají zhruba 60 tisíc měsíčně. S touhle výplatou v klidu pokryjí všechny základní potřeby a poplatky. Pocit štěstí jim pak přináší investování do zážitků a svých nejbližších.

Inteligence

Chytří lidé bývají většinou úspěšní ve své profesi, a tím pádem víc vydělávají a jsou uznávaní – takže by měli být zákonitě celkem šťastní. Jenže ono to tak úplně neplatí. Inteligentní lidé mají totiž také zpravidla větší očekávání, a tak bývají často zklamaní, když se jim nesplní a když nedosáhnou svých cílů. Klíčem ke štěstí není inteligence jako taková, nýbrž inteligence sociální, tedy schopnost vycházet s lidmi.

Čtěte také

Ženy potřebují více spánku než muži, přitom ale častěji trpí nespavostí

Čtěte také

Oddělené bydlení je klíč k partnerskému štěstí. Odbornice popisuje pro a proti

Přitažlivost

Krása je věc velmi relativní, ať už vzhledem k měnícím se společenským normám, či k její pomíjivosti pod tlakem zubu času. Vědecky vzato jsou nejpřitažlivější symetrické tváře, které jsou také důkazem kvalitní genetické výbavy a zdravého imunitního systému – tudíž krásní lidé jsou možná šťastní i proto, že jsou zdravější. No a samozřejmě i proto, že je o ně větší zájem. Všichni ale známe termín „vnitřní krása“. Člověk, který si věří a je šťastný, září tak nějak i na povrch. A tím pádem se jeví krásnější i svému okolí.

Nesplněná přání

Co a v jakém množství vlastně potřebujete k tomu, abyste byli šťastní? Rozdíl mezi přáním a skutečností vypovídá o pocitu štěstí mnohem víc než třeba to, kolik máte peněz. Jinými slovy, budete-li mít nereálné cíle, dost možná nikdy nebudete šťastní, jelikož vaše přání se vám nejspíš nikdy nesplní. Což je také mimo jiné i důvod toho, proč mnoho lidí nepociťuje větší spokojenost, ačkoli jejich bankovní konto a životní úroveň roste – jednoduše chtějí stále víc! Statistiky potvrzují, že čím více toho lidé vlastní, tím delší je i seznam toho, co by ještě chtěli. Štěstí se jim tak paradoxně vzdaluje.

Čtěte také

Známe se od školky...

Čtěte také

Máte nejlepší kamarádku od školky? Hýčkejte si takové přátelství

Přátelství

Tohle asi znáte – k čemu je vám veškerý majetek a bohatství, když jste na světě sami? To také vysvětluje, proč řada lidí, kteří by se dle běžných měřítek měli spíše utápět v zoufalství, jelikož žijí na hranici bídy, je ve skutečnosti spokojená. Mít oporu v rodině a přátelích dodává člověku mnohem větší pocit štěstí než veškeré materiální prostředky.

Víra

Víra v posmrtný život dává životu smysl a tlumí pocit osamění. Díky ní se člověk lépe vyrovnává s nepřízní osudu. Oporu cítí nejen ve víře jako takové, ale i ve společenství lidí, kteří ji s ním sdílejí.

Manželství

Ten rozdíl není velký – přesto jsou lidé žijící v manželství podle statistik šťastnější než ti svobodní. Zároveň to ale platí také obráceně – pohodoví a šťastní lidé si snáze najdou partnera. Manželství už sice dnes nemá tak dobrou pověst, přesto nám v povědomí zní jako něco trvalejšího a hlubšího než pouhý život na hromádce. Dobré manželství dává člověku pocit klidu a jistoty.

Čtěte také

Petra Drahanská

Čtěte také

Petra Drahanská: Nehněvejte se na maminky, že nedělaly, co jste od nich čekaly

Charita

Podobně jako v manželství není až tak úplně jasné, co je první – zda dobrovolnická činnost vyvolává libé pocity, anebo zda pozitivně naladění lidé mají větší sklon pomáhat druhým. Platí obojí. Každopádně jeden dobrý skutek se na duševním rozpoložení člověka většinou nijak výrazně neprojeví. Lidé, kteří pracují v charitativních organizacích, jsou většinou morálně na výši a z toho vychází i jejich ochota pomáhat a tedy i dobrý pocit, který z této práce mají.

Čtěte také

Bude vám nevěrný? Horoskop napoví...

Čtěte také

Bude vám nevěrný? Otestujte si svého partnera podle horoskopu