Jak je to tedy s výroky „jedna paní povídala“? Bludy týkající se tohoto nejčastějšího zhoubného onemocnění u žen vyvracejí onkoložka Jana Prausová z pražské Fakultní nemocnice v Motole a zakladatelka Mamma Centra Miroslava Skovajsová. A obě vám svorně vzkazují: „Nenechte se vystrašit!“

MÝTUS 1: Rakovinu prsu může způsobit nemoc nebo náraz do prsu.

Žádný výzkum takovou souvislost jednoznačně nepotvrdil. „Může se však stát, že úraz spojený s krvácením do prsní žlázy poukáže na již existující patologické ložisko, jehož křehké cévy jsou zdrojem krvácení,“ říká Miroslava Skovajsová. Spouštěče, které mohou nemoc nastartovat, jsou jiné.

„Velkou roli hraje například obezita, kouření a stres,“ připomíná Jana Prausová. Častěji jsou také ohroženy bezdětné ženy a matky, které porodily první dítě v pozdějším věku. Jistá souvislost existuje i mezi výskytem této nemoci a časnou menstruací nebo zase naopak vyšším věkem menopauzy.

MÝTUS 2: Těhotenství a kojení chrání před rakovinou prsu.

Bohužel tomu tak není. Ženy, které odrodily a odkojily více než jedno dítě, jsou sice vystaveny menšímu riziku zhoubného bujení, přímo v době očekávání potomka nebo během laktace však chráněny nejsou. Naopak jde spíše o komplikaci.

„Jedná se o vysoce rizikovou záležitost, neboť průběh nemoci je kvůli vysoké hladině hormonů velice bouřlivý,“ varuje lékařka Prausová. Právě zvýšený podíl estrogenů v těle podporuje růst nádoru. Proto jsou také vypuknutím nemoci více ohroženy ženy v klimakteriu užívající hormonální léčbu. Riziko zvyšuje i opakovaný zánět prsu během kojení.

MÝTUS 3: Rakovinu prsu může způsobit nošení těsných podprsenek, podprsenek s kosticemi a používání antiperspirantů a další kosmetiky obsahující paraben a hliník.

Ani tato domněnka nebyla potvrzena. „Podle mě není užívání antiperspirantů vhodné z jiných důvodů, se strašákem rakoviny prsu je nespojujte,“ zdůrazňuje Miroslava Skovajsová.

Podobně škodlivost kostic v podprsenkách je nepotvrzeným mýtem. „Kostice se přece o hrudník opírá v místě, kde vůbec není prsní žláza,“ připomíná primářka.

MÝTUS 4: Rakovinou prsu mohou onemocnět jen ženy.

Není to pravda. „Také muži mají mléčnou žlázu, ačkoli zakrnělou,“ vysvětluje Jana Prausová. Proto jsou ohroženi i oni, i když jde spíše o raritu. Zatímco v České republice ročně onemocní zhruba sedm tisíc žen, postižených mužů bývá jen kolem čtyřiceti. A obecně se choroba objevuje převážně po padesátce.

MÝTUS 5: Když onemocním, tak zemřu.

Tak tohle rychle vyžeňte z hlavy! V posledních dvaceti letech sice narostl výskyt rakoviny prsu v Česku na dvojnásobek, díky pokrokům medicíny však zůstává úmrtnost stejná. Faktem je, že s léčeným či odléčeným karcinomem ňadra žije v Česku necelých 70 tisíc žen.

Každoročně jich zemřou „jen“ necelé dva tisíce. Riziko onemocnění přitom roste s věkem: před 20. rokem života je výskyt velmi vzácný, riziko narůstá po 40. a 50. roce, přičemž polovině pacientek je mezi 53 a 73 lety.

MÝTUS 6: Když onemocním, tak přijdu o prs.

Ne zákonitě. Už dávno se neprovádějí ve stech procentech takzvané ablace neboli amputace prsu. „Lékaři dnes velice často volí pouze částečný výkon,“ říká Jana Prausová. Vedle chirurgické léčby se totiž uplatňuje řada dalších metod, ať už se jedná o radioterapii neboli ozařování, či systémovou léčbu cytostatickou, biologickou a hormonální.

Klíčové je, v jakém stadiu nemoci se pacientka nachází a jaký typ nádoru má. „Dá se říct, že malé ložisko a malý rozsah onemocnění znamená malou a jednodušší léčbu. To je vzorec, který bychom se měly dozvídat už na základní škole,“ apeluje Miroslava Skovajsová.

MÝTUS 7: Každá bulka v prsu je zhoubný nádor.

Nesmysl! Pokud si žena nahmatá na ňadrech a v jejich okolí nějakou nepravidelnost, často propadne zoufalství, že jde o rakovinu. Přitom minimálně osm z deseti abnormalit prsu není důsledkem zhoubného onemocnění.

V každém případě platí, že je potřeba ihned vyhledat lékaře, který vystrašenou pacientku buď uklidní, nebo ji začne okamžitě léčit. S nově hmatnými nepravidelnostmi v prsu by měly nejpozději do dvou až tří týdnů na vyšetření i ženy, které mají v prsech neškodné cysty.

MÝTUS 8: Rakovina prsu se projevuje vždy jako bulka.

Může vypadat taky třeba jako pomerančová kůže, rozšířená žilní pleteň, vtažení kůže či nepravidelnost bradavky. Stejně tak neplatí, že zhoubná bulka je tvrdá kulička přirostlá ke tkáni a že neškodný útvar je měkký a pohyblivý. Zda se jedná, či nejedná o rakovinu, nenapoví ani velikost bulky.

MÝTUS 9: Ohroženější jsou vyvinutější ženy.

„Velikost prsů nehraje žádnou roli v riziku vzniku zhoubného nádoru,“ vyvrací další z mýtů zakladatelka Mamma Centra. Pravdou však je, že ženy s většími ňadry si bulku hůře najdou. Při následné léčbě však velikost ňader roli hraje.

„U žen s velkým poprsím se častěji musí provést ablační výkon, protože zbylou žlázu při velkém objemu nelze dostatečně prozářit,“ vysvětluje onkoložka Prausová a dodává, že se pak navíc doporučuje, aby pacientka absolvovala i chirurgické zmenšení druhého prsu kvůli hrozbě přetížení jedné strany těla.

MÝTUS 10: Stačí mi samovyšetření pohmatem, mamografické vyšetření je zbytečné, a navíc může být nebezpečné.

Žádný screeningový program neprokázal vznik nádoru z opakovaného mamografického vyšetření. „Měkké záření, které při něm vzniká, je pravidelně sledováno v denních, týdenních i měsíčních zkouškách a hodnotově je zcela minimální,“ uklidňuje Miroslava Skovajsová.

Pravidelné preventivní prohlídky jsou určeny ženám od 45. roku věku a každé dva roky se opakují. Obě lékařky však apelují, aby ženy pravidelně docházely do center mnohem dříve. Zejména pak ty, které jsou chorobou zatíženy geneticky.

„Pro ženy, v jejichž rodině se nápadně často objevuje rakovina prsní žlázy nebo ženských orgánů, se doporučuje začít se screeningem o deset let dříve, než onemocněla jejich nejmladší přímá příbuzná,“ doporučuje primářka.

Vedle toho by každá moderní žena měla zároveň zvládat kvalitní samovyšetření. Jedná se však pouze o doplněk k mamografii či ultrazvuku, které dokážou odhalit i dosud nehmatná ložiska zhoubného nádoru.

Co byste měla vědět

  • Na světě každoročně onemocní rakovinou prsu 600 tisíc žen.
  • Karcinomy prsu tvoří pětinu nádorových onemocnění u žen.
  • Nejvíce pacientů na světě vykazují Belgie, Dánsko a Francie. Česká republika je zemí se střední četností výskytu této nemoci (26. ve světě).
  • Výskyt nemoci se snižuje od severu k jihu a od západu k východu.
  • Černošky jsou rakovinou ohroženy méně, avšak pokud už u nich propukne, častěji umírají.