„Spánek je pro člověka totéž co natahování pro hodinky,“ říkal německý filozof Arthur Schopenhauer. Lékařka Claudia Croos-Muller dodává: „Podle vědeckých studií spánek ovlivňuje v našem těle více než sto genů, mimo jiné ty, které zodpovídají za stresové reakce, záněty, imunitní systém a metabolismus. Nedostatek spánku se používá jako velmi účinná forma mučení. Spánek potřebujeme k tomu, abychom byli mentálně, emocionálně, fyzicky i imunologicky fit.“ To všechno určitě víte sami, takže teď rovnou k věci. Jak se dobře vyspat: Claudia o tom napsala knihu Sladké sny a vy můžete některé její ověřené rady už dneska večer vyzkoušet. Můžete používat všechny metody postupně či je střídat nebo si vybrat třeba dvě tři nejpříjemnější. Dobrou noc!

1. Houpání sem a tam

Postavte se do širokého stoje rozkročného a houpejte se sem a tam jako zvon. Pomalu, pomaličku. Zkusit to můžete i na židli, jen nespadněte. Pokud už ležíte, představte si v myšlenkách, že se houpete na houpací síti mezi stromy. Rytmus houpání je totiž prastarý a univerzální, všechny národy světa tak uspávají své děti. Pomalý rytmus totiž vedou nervové dráhy do mozku, kde centra emocí následně zapnou režim pohody. Vylučují se klidové neuropřenašeče a ty nastaví klidnější srdeční frekvenci, klidný dech a uvolnění svalů.

Tip: Klidně si k tomu broukejte ukolébavku, kterou znáte z dětství.

2. Zívání

Víte dobře, že zívání je nakažlivé a stačí na něj jen pomyslet – a už zíváte. Tak na něj pomyslete. Otevřete pořádně pusu a zívejte, až vám potečou slzy. Zívejte při cestě do koupelny, do postele, v posteli. Když se pak v noci vzbudíte, zase zívejte. Když budete zívat, nemůžete naříkat ani negativně myslet, zívání vypíná i špatné emoce. Vytváří se při něm totiž několik důležitých hormonů a neuropřenašečů, mimo jiné i serotonin a látky podobné opiu. Zívání pomáhá i proti nočním návštěvám ledničky.

Tip: Pokud se vám zívat nechce, poproste své spolunocležníky, ať zívají oni. To vám díky zrcadlovým neuronům se zívnutím pomůže.

3. Čepice na hlavě

Naši předkové nosili na spaní čepici a nepřišlo jim na tom nic divného. Příjemný pocit tepla vedou kožní nervy do emočních center v mozku, která se tak uvedou do klidového stavu. Teplo na čele pomáhá uvolnit stále pracující přední mozek, který pak přestává myslet. Před očními víčky se setmí, když si čepici přetáhnete, čímž se uvolní zrakové nervy a zesílí produkce spánkového hormonu melatoninu. Když jsou v teple uši, uvolní se i sluchové nervy.

Tip: Příjemné teplo uvolňuje i šíjové svalstvo, dejte si čepici až dozadu na krk.

4. Měkká peřina

Všichni živočichové mají na spaní rádi útulné místečko. Po narození jsme se vždycky nejradši tulili k mamince a tatínkovi, bylo to měkké, teplé a uklidňující. Celé tělo, kůže, svaly, klouby, šlachy a kosti chtějí měkké místo na spaní. Kožní buňky vedou příjemný pocit do mozku. V emočních centrech a centrech svalového napětí nastává příjemné uvolnění. Jak si kdo ustele, tak si lehne, praví přísloví – a platí to doslova. Pořiďte si proto na matraci měkký spací „obláček“, měkoučkou tlustou peřinu nebo nadýchané polštářky.

Tip: Můžete samozřejmě investovat do velmi drahé matrace, ale nechte spíš vyčistit péřovou peřinu, co máte roky ve skříni.

5. Mlaskání a srkání

U stolu by to nebylo zdvořilé, ale cviky na uvolnění rtů, tváří, jazyka a čelistí jsou velmi důležité. Jsou totiž spojeny s mozkovými centry, která vycházejí z částí mozku, kde jsou i spánková centra. Zklidňující impulzy se v mozku hned rozšiřují do dalších oblastí, emoce se zklidní, srdeční pulz zpomalí, ustane přemýšlení. Takže mlaskejte: stačí uvolnit jazyk, tváře a rty a spolu s horní a dolní čelistí je slastně otvírat a zavírat. A nezapomeňte na zvukové efekty. K srkání uvolněte rty a srkejte třeba jenom vzduch. Na závěr si dejte směrem do zrcadla pusu na dobou noc. Vážně.

Tip: Dejte si před spaním teplý bylinkový čaj, srkáním teplého se efekt ještě znásobí.