Vila Stiassni, Brno

Tady na vás dýchnou dvacátá a třicátá léta minulého století. Příběh vily vás dostane, zajímavý osud měla i po válce. Vilu nechal pro svoji rodinu postavit brněnský textilník Alfred Stiassni, s manželkou Hermine si vybrali tehdy velice oblíbeného brněnského architekta Ernsta Wiesnera. Ten vyznával čistý jednoduchý styl, čemuž vnější podoba vily z let 1927–1929 skutečně odpovídá, ovšem vnitřek ze všeho nejvíce připomíná nějaký zámek. Návštěvníky čekají reprezentativní salonky s bohatým dřevěným obložením, mramorovými krby, štuky a plné historizujícího nábytku. Wiesnerových doporučení se manželé drželi jen ve vstupní hale se schodištěm. Objektu sluší i rozlehlá terasa a lodžie, navíc ho obklopuje velká zahrada, v níž si rodina nechala postavit bazén a tenisový kurt.

Před nacismem se Stiassnim podařilo utéci, ale do vily už se nikdy nevrátili. Komunistický režim ji mimo jiné využíval jako ubytovnu pro významné státní návštěvy, jakou byl třeba kubánský vůdce Fidel Castro. Dnes je krásně zrekonstruovaná a ukazuje především svou prvorepublikovou podobu, ale najdete třeba koupelny luxusně opravené z minulého režimu.

Více na stránkách vily

Rothmayerova vila, Praha

Najdete ji kousek od světově proslulé luxusní Müllerovy vily od známého architekta Adolfa Loose. Tahle skromná vila jako by byla jejím přesným opakem. Stavba působí na první dojem útulně. Sám pro sebe si ji na konci dvacátých let minulého století nechal postavit architekt Otto Rothmayer, spolupracovník slovinského architekta Josipa Plečnika, s nímž se podílel na přestavbě Pražského hradu. Rothmayer byl nejen architekt, ale i truhlář, což je na vile vidět, stejně tak se tu odráží středomořský styl.

Menší vilu doplňuje válcová věž se schodištěm a jejím zlatým hřebem je veranda a navazující malebná zahrada, kterou si rovněž Rothmayer sám navrhl. „Rothmayerův domek se stal místem setkávání přátel, včetně Josefa Sudka a také teoretika umění Zdeňka Kirschnera nebo skláře Reného Roubíčka, jehož plastiky zdobily zahrádku, podobně jako četné prvky, jež si architekt přinesl z Pražského hradu,“ popsal vilu teoretik architektury Zdeněk Lukeš. Zahrada dnes už sice vypadá trochu jinak než dříve, ale stále je plná kouzelných zátiší, která na svých snímcích zachytil fotograf Josef Sudek.

Více na stránkách vily

Vila Tomáše Bati, Zlín

Tahle stavba k sobě poutá pozornost příběhem svého někdejšího majitele a dodnes je v ní patrný dobový genius loci. Vilu nechal postavit Tomáš Baťa v letech 1909–1911, protože chtěl založit rodinu a k tomu se dosavadní byt v továrně moc nehodil. Zároveň chtěl, aby z vily bylo vidět jak do přírody, tak na jeho obuvnické závody. Vzhled domu a jeho okolí formovali architekti a stavitelé věhlasných jmen – původně to tak přitom Baťa neplánoval.

Stavbu zadal místnímu staviteli, ale zřejmě nebyl spokojený, a proto se ještě před dokončením projektu obrátil na profesora pražské Akademie výtvarných umění Jana Kotěru s žádostí o přepracování a doplnění plánů. Podle Kotěrových dispozic z ledna a února 1911 pak byla stavba dokončena včetně parkových úprav, na nichž se podílel renomovaný pražský zahradní architekt František Thomayer. Po válce dům fungoval mimo jiné jako Dům pionýrů a mládeže, což bohužel přineslo necitlivé stavební zásahy. Dnes je k vidění zrekonstruované přízemí vily, která je sídlem nadace Tomáše Bati.

Více na stránkách vily

Vila Primavesi, Olomouc

Klikaté uličky historického jádra staré Olomouce skrývají množství pamětihodností. Jedním z nich je již více než sto let stará secesní vila rodu Otto a Made Primavesi. Jejich rodinné sídlo, dnes národní kulturní památka, nabízí ukázku tehdejšího uměleckého stylu. Bohužel si ji nebudete moci prohlédnout celou, protože tu jsou sídla firem a byty, ale v části se provází. V rámci komentované prohlídky navštívíte halu, zrestaurovanou jídelnu, pokoj pána a paní a projdete se zahradou až k dominantní věži upomínající středověké hrady. Kromě toho si můžete prohlédnout zdejší galerii a navštívit restauraci v přízemí. Ve vile se lze také ubytovat.

Více na stránkách vily

Winternitzova vila, Praha

Tahle vila je méně slavná a honosná než Müllerova vila, ale podobu nezapře – obě navrhl architekt Adolf Loos, jde o jeho poslední stavbu. V téhle vile to dodneška žije, kromě prohlídek tu nabízejí přednášky, svatby, můžete tu uspořádat večírek a také se tu dá přespat. Vilu nechal postavit od Adolfa Loose a Karla Lhoty v roce 1932 pražský právník Josef Winternitz jako rodinnou vilu pro svoji manželku Jenny Winternitzovou, dceru Suzanu a syna Petra. Rodina během druhé světové války musela vilu opustit, po válce tu mimo jiné byla mateřská škola, a to až do roku 1995.

Manželka a dcera původního majitele vily válku přežily, ale do vily už se nikdy nedostaly, protože si nemohly dovolit zaplatit milionářskou a dědickou daň. Proto vilu věnovaly státu. Zbytek rodiny se o ní dozvěděl až v devadesátých letech – podařilo se jim ji získat zpět a nechat zrekonstruovat do původní podoby z třicátých let. Vila je stále v rukou původních majitelů, kteří se stálou výstavní expozicí ve druhém patře snaží o to, aby se nezapomnělo na pohnuté dějiny 20. století, které se drsně zapsaly do historie rodiny a objektu.

Více na stránkách vily