Samozřejmě některé potíže k vyššímu věku patří a úplně vyhnout se jim nejde. Ať už je to artritida, potíže s pamětí, nebo nižší výkonnost. Sklony k některým zdravotním problémům a nemocem se dědí, ale byla by hloupost jim ještě způsobem života chodit naproti. Snažme se proto ovlivnit to, co můžeme mít pod kontrolou.

1. No stress

Jen máloco má tak zjevný vliv na tempo, jakým stárneme, jako chronický stres. Projevuje se to i na vzhledu – schválně se podívejte třeba na to, jak výrazně zestárnou prezidenti a premiéři za těch pár let ve funkci. Malé dávky stresu jsou spíše prospěšné, zatímco velké a dlouhodobé rozhodně ne. Pokud je to i váš problém, zaměřte se na to – nejdříve si uvědomte, co vás stresuje, a pokuste se to eliminovat. Je to strach o zaměstnání? Vymyslete plán B pro případ, že byste o něj skutečně přišla. Bojíte se nemocí? Choďte na preventivní kontroly, aby se případné potíže podchytily co nejdříve – objednejte se ještě dnes. Trápí vás nedostatek peněz? Sepište si příjmy a výdaje, spíše tak najdete rezervy a řešení.

Možná vám pomůže návštěva psychologa, případně můžete své potíže probrat s praktikem. Se stresem někdy jde ruku v ruce úzkost a deprese, léky na ně může předepsat i váš obvodní lékař.

2. Mějte pod kontrolou svůj tlak

Vysoký krevní tlak neboli hypertenze nijak nebolí, ale může mít fatální konec. „Pravděpodobnost, že pacient s hypertenzí, který nebude léčen, se dostane do stadia srdečního selhání, se blíží téměř jistotě. Pokud před tím nezemře na cévní mozkovou příhodu nebo na srdeční infarkt, případně selhání ledvin,“ varuje Filip Málek, kardiolog z pražské nemocnice na Homolce. Tlak se u většiny hypertoniků dá udržovat v normě pomocí léků, ale ty se musí brát dlouhodobě, většinou trvale – takže je potřeba pravidelné měření a spolupráce s lékařem. Někdy stačí dieta a dostatek pohybu.

3. Nekuřte!

Tady není co řešit. Kouření zkracuje život až o deset let a smysl s ním skoncovat má vždycky. Překvapivě mnoho lidí si myslí, že cigarety způsobují jen rakovinu plic, a doufají, že se jim vyhne, protože není zase tak častá. Ale to je omyl. Protože kouření mimo jiné zvyšuje krevní tlak a poškozuje cévy, způsobuje potíže se srdcem, urychluje stárnutí, včetně stárnutí pokožky.

4. Dostatečně spěte

Potřeba spánku sice s věkem o něco klesá, ale mnoho lidí po padesátce, někdy i dříve, trpí nespavostí a naspí toho příliš málo. Nedostatek spánku přitom zvyšuje riziko rozvoje některých zdravotních problémů, jako je vysoký tlak, potíže se srdcem, obezita a deprese.

Ukazuje se také, že pokud lidé málo spí, jejich potíže s pamětí se zhoršují rychleji, než by odpovídalo věku – jenže kdo spí málo, toho mozek si v noci jen málo odpočine a také nestihne zpracovat všechny vjemy. Takže stále platí, že byste každou noc měla spát šest až osm hodin.

Pokud dlouhodobě spíte méně, hledejte příčinu a řešte ji. Někdy jsou za tím úzkostné stavy, pak mohou být namístě léky a terapie. Častá nespavost se dá léčit i podáváním melatoninu, proberte to se svým lékařem dřív, než si necháte předepsat léky na spaní. Ale možná jen pijete moc kafe, dávejte si ho jen v první polovině dne. Spánku škodí i televize v ložnici, která by měla být jen místem na spaní, ideálně s teplotou do 18 stupňů.

5. Dobře jezte

Nejde jen o to, abyste si držela přiměřenou váhu – i když i to má zásadní význam. Nestačí však jen počítat pomyslné kalorie, důležité je, aby vaše strava byla vyvážená a obsahovala všechny potřebné živiny. Je chybou myslet si, že jako dospělí už nepotřebujete tak kvalitní stravu jako třeba děti, je to vlastně podobné – protože s věkem klesá schopnost organismu využívat všechny živiny z jídla, a proto je důležité se na jejich příjem zaměřit, případně některé, například vápník, hořčík, zinek nebo vitamin D, dodávat pomocí potravinových doplňků.

6. Hýbejte se

U svalů a kostí rozhodně platí, že je musíme používat, aby byly v kondici a dobře nám sloužily. Myslete na to a snažte se každý den udělat, co se pohybu týče, něco navíc oproti dosavadním zvyklostem. I když nejste žádná velká sportovkyně, půl hodiny denně na procházku v ostrém tempu byste snad najít dokázala – není to tak moc a přitom to funguje.

7. Trénujte mozek

Duševní kondice je zrovna tak důležitá jako fyzická, i když míváme tendenci ji podceňovat. Díky svému mozku se smějeme, pláčeme, myslíme, vnímáme, milujeme, přemýšlíme, uvědomujeme si sami sebe. Tak se snažme, aby nám sloužil i nadále. Vlastně je to podobné jako s výše zmíněnou pohybovou soustavou, nejlépe se mozek trénuje tehdy, když ho používáme a namáháme. Učte se nové věci, ať už jsou to cizí jazyky, nebo třeba aplikace na vašem novém mobilu. Jděte domů pokaždé jinou cestou, hlasitě čtěte, sčítejte a odčítejte z paměti, hrajte deskové hry, luštěte sudoku a křížovky.

8. Udržujte svoje sociální sítě

Máme na mysli ty reálné, ve skutečném světě, tedy příbuzenské nebo přátelské. Ukazuje se totiž – a výzkumů na toto téma přibývá –, že osamělost škodí zdraví. Nevadí, když člověk žije sám, ale to, když neudržuje žádné vztahy, už ano. Dospělé děti se stěhují pryč? Nebojte se navazovat nové kontakty, stejně jako tehdy, když vás například čeká odchod do penze. Proč se nezapojit to nějaké místní organizace, pořídit si psa a podobně? „Přátelé jsou naprosto zásadní pro zdravé srdce,“ vysvětluje lékař Michael Miller, profesor kardiovaskulární medicíny na Lékařské fakultě University of Maryland, autor jedné ze studií na toto téma. Studie zjistila, že nedostatek společenského kontaktu, osamělost a izolace od přátel nebo rodiny mají na srdce srovnatelný vliv jako třeba kouření. Co se týče rizika koronárních onemocnění srdce a mrtvice, nedostatek sociálních vztahů zvyšoval pravděpodobnost srdečních onemocnění o 29 procent.