Jenže na vysokou se jí dostat nepodařilo. Začala pracovat, našla si přítele, spolu s ním postupně založila dvě prosperující společnosti. Když začala chodit kamarádkám na promoce, rozhodla se, že udělá další pokus a na výšku se prostě dostane, což se podařilo. V ročníku byla druhá nejstarší. Z přítele se mezitím stal manžel, firmy zdrojem obživy a škola popracovní náplní. Další Alenin projekt – děti – ale nevycházel úplně podle plánu. Přirozeně otěhotnět nešlo, ale naštěstí pomohla IVF.

Čtěte také

Eva Olmerová měla hlas bohyně a žila jako bohémka.

Čtěte také

Eva Olmerová: Jazzová bohyně měla divoký život, ale nikdy nikoho nepodrazila

Neplynu, vše je na sílu

„Začínala jsem mít pocit, že mě úspěchy stojí velké úsilí a že se dostavují na druhý, třetí nebo další pokus. Po předčasném narození syna mi nezbývalo mnoho sil ani na firmu, ani na školu, ale slíbila jsem sobě i otci, že ten titul získám. Při mateřské jsem psala diplomku, do toho pracovala pro manžela a život tak nějak běžel.“

Ale za čas začala Alena pociťovat, že něco není v pořádku. Intenzivní péče o syna, práce ve firmě s předmětem podnikání, které jí už bylo cizí. Maily od manžela chodily častěji, ale už dávno bez „děkuji“ či „prosím“. Bral automaticky, že Alena vše vyřídí. „Den za dnem byl jeden jako druhý a ten divný, nepříjemný pocit byl se mnou pořád,“ říká Alena.

Čtěte také

Dcera likviduje celou rodinu svou posedlostí

Čtěte také

Milada (55): Moje dospělá dcera je postižená uklízením! Nedá se to vydržet

Proč žiju životy těch druhých?

Jednoho dne si Alena uvědomila, že už takhle dál žít nemůže a nechce, že potřebuje se svým životem něco udělat. Sama a pro sebe, ne pro druhé. Došlo jí, že dlouho žije životy těch druhých, ač blízkých. Sama možná tolik nepotřebovala vysokou školu, to jen táta by zřejmě nebyl dostatečně spokojen s výkonem své dcery, kdyby se o to nepokusila. Příliš se nerozmýšlela, když vstupovala do manželových obchodních aktivit, jenže to se přece automaticky předpokládalo, že bude pracovat „na vlastním“. „Kdo jsem ještě já a co vlastně chci?“ běželo Aleně čím dál, tím častěji hlavou. A protože ji její styl života trápil, rozhodla se navštívit psychoterapeutku.

Čtěte také

 Elizabeth Hurley

Čtěte také

Padesátnice v plavkách: Připomeňte si léto s Jennifer Aniston i Jennifer Lopez

Začala jsem to řešit s odborníky

Alenina cesta k uvědomění sebe sama a ke změně netrvala týden či dva, ale dlouhé měsíce. A stále ještě neskončila. Ale pod laskavým vedením mediátorky a zodpovězením důležitých otázek postupně začala měnit svůj život. Našla si pomoc při hlídání syna, dokončila školu, pustila se do studia jazyků, rozhodla se ukončit práci ve společné firmě, udělala si revizi svých pracovních možností a rozhodla se pro uplatnění svého dávného talentu a stala se fotografkou.

Čtěte také

Alena Němečková

Čtěte také

Pro krásu se musí trpět, říkaly babičky. Proč je to úplná blbost?

Naučit se žít sama se sebou

I přesto všechno Alena ví, že její proměna ještě není u konce. Jednou za čas se zastaví a sama sebe se zeptá: jsem tam, kde chci být? A pokud odpověď není stoprocentní ano a ona si stále uvědomuje, co se to v jejím životě právě děje a co by chtěla jinak a jaká k tomu vede cesta, je to pokrok. Pomalu začala přicházet na to, jak najít své vlastní místo ve světě, jak plnit svůj život svým vlastním životem.

Čtěte také

Kate Winslet

Čtěte také

Kate Winslet (46): Odmítá plastiky, retuše a nebojí se ukázat, že stárne

Pohled odborníka: Helena Theunissen, mediátorka a life koučka

Alenina prvotní otázka, tedy „Kdo jsem ještě já a co vlastně chci?“, je mezi mými klienty naprosto běžná. V takové situaci se nacházíme, když říkáme, že „nás život semlel“, že „nevíme, kam se vrtnout“ nebo „nemůžeme najít své místo“. Jednoduše: nemáme kontrolu nad situací, ve které se nacházíme. Aleně unikal její vlastní život, žila život podle představ ostatních a zapomínala, že je tu také ještě ona, její představy, ambice a sny. Ale zapomenuté či upozaděné.

První, co jsme s Alenou na pravidelných setkáních vyzkoušely, bylo zastavení se. Chtěla jsem, aby si uvědomila, co se to vlastně děje. Mezi dětmi a jinými povinnostmi bylo třeba najít pár minut na to, aby byla sama se sebou a mohla na svůj dosavadní život nahlédnout novýma očima. Pomohly jí k tomu otázky a odpovědi, které jsme spolu prošly: Z jakého důvodu mi nevyhovuje moje současná situace? Co chci změnit a kam se chci tou změnou dostat? Jaké mám možnosti a jak to ovlivní moje okolí? Co jsem doposud ve svém životě rozhodla já sama pro sebe? Jaká rozhodnutí jsem udělala pod vlivem jiných? Jaké činnosti dělám ráda a které naopak nesnáším? Jaké jsou moje úspěchy, byť by to byly maličkosti? Co na mě ostatní oceňují? V jakých momentech ztrácím pojem o čase? Jaké jsou moje hodnoty, co je pro mě důležité? Co od života vlastně chci a co ve svém životě už nechci?

Nakonec jsme se dobraly tam, kde teď Alena je. Čeká ji ještě dlouhá cesta, ale jde dobrým směrem. Směrem k sobě samé.

Kontakt: www.helenatheunissen.cz