Po roce redakční skóre přečíslil naštěstí jen jeden rozchod, což považujeme při vlivu „karanténních opatření“ za docela solidní výsledek. Nakonec jsme téma roku 2021 našli. To když jsme si uvědomili, kolik ženských tabu mezi námi pořád ještě je. Neměli bychom je právě my vytáhnout na světlo?

Velká ženská tabu

Naše první tabu se týká neplodnosti. I když by se při počtu reprodukčních klinik a rozšířeného fenoménu odkládaného mateřství mohlo zdát, že o trablech s početím se dnes mluví zcela otevřeně, není to pravda ani omylem. Myslela jsem si, že nejapné věty „Proč ještě nemáš dítě“, které slýchala moje máma, odvál čas...

Cesta k rodičovství je někdy opravdu trnitá. Něco o tom vím, neboť jsem vymodlené (a řádně rozmazlené) dítě. První v celé široké rodině. Narodila jsem se mámě těsně před třicátými narozeninami, ačkoliv se vdávala ve dvaceti.

Když se pořád nedařilo, napsal táta jakémusi léčiteli – ten k zařízení úspěšného početí potřeboval na minutu přesné datum narození matky a 500 Kč. Jenže naši ten ideální termín tehdy o den prošvihli a nestalo se nic. Jedna z jejích přítelkyň, která také nemohla přijít do jiného stavu, zase přišla s teorií mořského vánku, vln a tepla, to prý také pomůže správnému zahnízdění vajíčka. Tak odjeli ve čtyřech na Hvar. Zatímco Míle se do roka narodila Alice. Mně asi Hvar nestačil, přišla jsem až o pár let později, po dovolené v Černé Hoře. Asi bylo potřeba většího horka... nebo vln?

Tento a další články si můžete přečíst v novém časopise Vlasta (číslo 9), který je nyní na stáncích. 

Časopis Vlasta (číslo 9) Časopis Vlasta (číslo 9) Zdroj: Monika Navrátilová