A to v dobách, kdy neexistoval covid, o sociálních sítích se ještě nenatáčely ani sci-fi filmy. Puberta a pandemie vytvořily třaskavou kombinaci. Zatímco v normálním světě matce puberťáka z bytu ráno odchází mírně napučelé dítě hledat své pravé já do vzdělávací instituce a mezi spolužáky, poslední rok takový jedinec musel najít sebe sama ve společné domácnosti.

Nálady se střídaly turbulentní rychlostí a jediný hromosvod, po jakém se emoce mohly bezpečně svést, vybuchnout a následně utichnout, byla matka. Přítomná 24 hodin 7 dní v týdnu a bez možnosti nalézt ztracený rodičovský klid a stabilitu mezi kolegy a kamarádkami. Ano, někdy to byl očistec.

Čtěte také

Alena Němečková

Čtěte také

Alena Němečková o tom, proč se české ženy tak moc stydí zpívat nahlas

Sociální sítě mají na děti vliv. A ten je mnohem větší, než si dovedeme představit. Sleduji, že i vyvinutí dospělí se často kvůli sociálním sítím úplně ztratí a začnou považovat banality za důležité.

Jak učit dcery, že jsou krásné, když aktivní influencerky posílají do světa své fotky až poté, co z nich pomocí filtrů vyrobí zcela iluzorní dokonalý obraz? Naštěstí se v tomto směru projevila naše poslední puberťačka nezvykle dospěle a zanořila se na sociálních sítích do jiných témat.

U nás doma se tak řeší lidská práva a vražda George Floyda, a už méně jediný správný tvar ženských prsou. Pokud máte doma puberťáka poprvé a své vlastní dospívání máte v milosrdné mlze zapomnění, o pár stránek dál vám ho připomeneme. Mně článek moc pomohl. Jen bych ho potřebovala číst už před osmi lety, když se do puberty dostalo mé první dítě.

Tento a další články si můžete přečíst v nejnovějším časopise Vlasta (číslo 28), který je nyní na stáncích:

Vlasta (číslo 28) Vlasta (číslo 28) Zdroj: Štěpán Látal