Na dlouhé túry se proto vydávám výhradně po turistických značkách. Toulat se neznámou krajinou bez „vodítka“ jsem ale vlastně pořádně nezkoušela. Už kolikrát jsem se však přesvědčila, že jisté činnosti můžete začít milovat, i když jste je celé roky předtím nevyhledávali, nebo jste je dokonce považovali za nevhodné pro vaši letoru.

Já si třeba taky nečekaně oblíbila ledovou sprchu a saunu. V případě šachů a fotbalu je stav stále neměnně vlažný. Nechápu, co na tom lidi mají. V posledním roce se toulání přírodou s velmi vzdáleným a ne úplně konkrétním cílem skloňovalo často. Turistika se během pandemie stala nejvíc moderním sportem. Chytla mladé i starší ročníky.

Někteří se vydají na přechod hřebenů Krkonoš, jiní podél hranic obejdou celou republiku, většina touží zdolat aspoň kýžených 10000 zdravých kroků denně.

Naše předprázdninová literární Vlasta je o 16 stránek naditější a taky je protkaná cestami. Najdete v ní příběhy žen, které o svých zážitcích mimo komfortní svět měst napsaly poutavé cestopisy. Vydat se s nimi na výlet tak mohou i bloudivci jako já. A třeba začnete taky spřádat jinačí plány na léto...

Tento a další články si můžete přečíst v nejnovějším časopise Vlasta (číslo 26), který je nyní na stáncích: