Nevěrníků běhá po světě! A já tady dnes hodně nahlas děkuji všem věrníkům a věrnicím. Jsme v tom spolu! Já jsem dost věrný typ. Vyznávám věrnost manželskou i přátelskou. Muže mám původního, což samozřejmě nemohu vydávat jen za svou zásluhu. Aby se v 21. století potkaly dvě věrné duše, k tomu je potřeba požehnání shůry. Rovná se to téměř zázraku.

Neměnná jsou moje oblíbená jídla i nápoje, v létě jsem věrná bílému a v zimě červenému. Kafe si nejradši dávám už roky v nejmenší kavárně v Nuslích. Černé. To kafe. Už se těším, až mi Barettu opět otevřou – je to jediný podnik, kde jsem štamgastem. Byla bych bývala věrná více kávárnám, ale ty bohužel dneška nedožily.

Kdo je vrah?

V televizi se zřejmě nikdy nenabažím starých detektivek. Můžu na ně koukat znovu a znovu, i když je reprízují po stopadesáté. Ne, že bych byla tak dementní nebo sentimentální, tohle má prozaické rozuzlení. Když na mě z obrazovky nikdo nehuláká, usínám zahalena modrým světlem během patnácti minut. Vypátrání vraha, který skrýval tvář, jsem ještě nikdy nedožila.

Věrná jsem roky i Vlastě, pořád mě ta láska nepřešla. Vím, že řada z vás je nám věrná celá desetiletí. A teď víme, že je vás 521 000! Díky výzkumu dlouhodobé čtenosti Media Projektu za 4. čtvrtletí minulého a 1. čtvrtletí letošního roku to víme takhle přesně. Děkujeme, že nás čtete nejen na papíře, ale i tady na webu!

Tento a další články si můžete přečíst v nejnovějším časopise Vlasta (číslo 22), který je nyní na stáncích:

Vlasta (číslo 22) Vlasta (číslo 22) Zdroj: Štěpán Látal