Moje známá si neumí představit život bez dvouhodinové každodenní dřiny v posilovně. Víkendy, dovolené, vše se plánuje podle toho, zda tam je, nebo není fitko. Znám ženy, které jsou závislé na botoxu a dalších estetických úpravách, jako je facelifting či plazmaterapie, a je jim jedno, že se jim kvůli tomu téměř rozpadá vztah. Jiné ženy nedokážou usnout bez chytrého telefonu u hlavy a jiné mají zase jinou posedlost – jsou nadměrně zaměřené na péči o osoby z jejich okolí. Jistě, zrovna tahle poslední závislost působí spíše ušlechtile, ale pokud cítíme neodbytnou potřebu cítit se zodpovědně za blaho druhých a snažíme se tím jen dokazovat svou hodnotu, je zaděláno na problém. Stejně jako u všech jiných závislostí totiž platí hranice, kterou bychom neměli překročit. Ale to jak v případě látkových závislostí (alkohol, drogy, léky) i nelátkových (workoholismus apod.)
Alkohol a léky pořád vedou
I když novodobých závislostí stále přibývá, na žebříčku těch nejčastějších je stále starý známý alkohol. Jak říká adiktolog Aleš Kuda, dlouhodobě ale platí, že na jednu ženu závislou na alkoholu připadají dva muži alkoholici. „Jen pro zajímavost. Do kategorie problémového pití alkoholu, či aspoň rizikového, spadá asi 1,3 milionu populace,“ říká odborník. Co si pod pojmem „problémové pití“ představit? Je to typ pití, který používáme jako „sebemedikaci“ k odstranění stavů rozmrzelosti, potlačení úzkosti či depresivních pocitů a často sem spadá pití o samotě. Kromě alkoholu významně podle Aleši Kudy narůstá u žen užívání psychoaktivních léků, jako jsou benzodiazepiny a hypnotika (Neurol, Xanax, Rivotril, Diazepam…). Stačí spolknout tabletku a do 15 minut je po úzkosti. Ovšem při častém a dlouhodobém používání hrozí závislost. Zvláště pak poslední dva roky se nadužívání léků projevilo. „Pandemie byla velmi zátěžovou situací pro duševní kondici obecně. Jednoznačně sledujeme nárůst úzkostí a depresí,“ dodává adiktolog a psycholog Kuda.
Závislost na jídle a nakupování
Žijeme v době blahobytu (a to pořád, i když je inflace skoro dvacet procent a všechno je třikrát dražší). „Máme prostor řešit mnohem větší detaily oproti tomu, s čím se potýkali naši předkové. To taky přináší nástup nových fenoménů, kdy pro některé z nás nabývá životní důležitosti, zda je mrkev na talíři bio, aby těstoviny neobsahovaly lepek a aby naše děti nosily výhradně barefoot boty,“ říká psycholožka Magdalena Dostálová. Je to jistě fajn, myslet na zdravé své i svých potomků, ale problém tkví v posedlosti. „Jedním ze znaků závislosti totiž je, že přestává existovat cokoli jiného kromě „drogy“, dodává psycholožka. U žen se kromě alkoholu nejčastěji objevují závislosti související s jídlem a prací – tedy kompulzivní přejídání a workoholismus. „Výjimkou není ani nutkavé nakupování. Důležité je podotknout, že velmi často jde o kombinaci různých druhů závislostního chování, a to látkové i nelátkového,“ dodá adiktolog Aleš Kuda.
Závislosti jako ničitelé vztahů
Závislost charakterizuje neodolatelné nutkání opakovat dané chování, bez ohledu na negativní důsledky na život jedince. Jakákoli nezdravá posedlost je tedy pro mezilidské vztahy ničivá a má časem dopad na všechny oblasti života. „Závislí lidé často selhávají v povinnostech a nárocích každodenního života. Pro okolí závislého je závislost devastující, například časté střídání nálad, nespolehlivost, propadání se do vlastního světa, izolace. Samostatnou kapitolou je devastující dopad závislosti rodiče na jeho děti. Dětem dokáže závislost rodiče způsobit hluboké trauma, které je ovlivňuje dále v jejich dospělém životě,“ dodává psycholog Kuda.
Proč jim propadáme?
Příčin je mnohem víc, v posledních desetiletích se ale odborníci shodují na tom, že závislost je jev, který má příčiny v oblasti biologické, psychologické, sociální a také spirituální. V případě alkoholu lze přihlížet ke genetické zátěži, pokud je v rodině nějaký alkoholik. Není tomu ale u všech látek. „Na úrovni psychologické není jednoznačná predispozice ke vzniku závislosti, vždy se mluví o rizikových faktorech. Na úrovni sociální jde o rizika v rodině, jako je autoritativní výchova, neúplná rodina a tak dále, ale taky společenské, jako je postoj k užívání dané látky,“ vysvětluje odborník. Pokud jde o nelátkové závislosti, tam vidí příčiny mimo jiné psycholožka Magdalena Dostálová v tom, že jsou dnes na ženy kladeny vysoké požadavky. Podle průzkumů totiž závislostem velmi často propadají ženy po třicítce, které nezvládají tlaky, které na ně společnost vyvíjí. „Necháváme se tlačit do fungování v módu, kdy musíme být stále výkonné, zdravé a krásné. Při sebemenším zaškobrtnutí se můžeme začít cítit méněcenné. A do toho kolem proběhne informace, že existuje úleva v krátké době, že stačí třeba spolknout pilulku. Přestože víme, že zkratky nefungují a bez práce nejsou koláče, sáhneme po rychlé úlevě. Ta chvilkově zabere, dlouhodobě nic neřeší. Velmi rychle si však na téhle zkratce vypěstujeme závislost a nemůžeme se bez ní ani hnout,“ dodává psycholožka.
Mantinely a kvalita vztahů
Cestou je podle psycholožka Dostálové budování mezilidských vztahů a stanovení hranic. „Jedna sklenka piva po obědě svědčí trávení i zdraví. Šest sklenic už blahodárné nejsou. Budu-li to dělat pravidelně, alkhol začne postupně ovládat všechny oblasti mého života. To lze aplikovat na jakoukoli posedlost či závislost, a věty mohou zůstat tejné. Tento mechanismus platí pro závislosti všeho druhu.“ Ona sama tedy doporučuje stanovit si jasné mantinely a zaměřit se na kvalitu vztahů. „Protože tam, kde pokulhávají sociální vazby, utíkáme do snadno dostupného světa náhražek,“ dodává psycholožka.
Příležitost k uzdravení, nejen k abstinenci
Adiktolog Aleš Kuda považuje za jediný efektivní přístup v léčbě v pochopení dynamiky závislosti u každého jedince. „To znamená pochopit, jakou roli hraje závislost v jeho životním příběhu. Samozřejmě závislosti, kde je i fyzická závislost, je potřeba řešit detoxikací od dané látky. Za nejkomplikovanější považuji závislost na lécích. Nicméně psychická závislost respektive její zvládnutí, je náročnější proces. Pokud pracujeme s nelátkovými závislostmi, není navíc úplná abstinence možná, jako je nutkavé přejídání, workoholismus, závislost na sexu. Musíme pomoci klientům najít přiměřenou a bezpečnost úroveň chování, které bylo předtím nutkáním,“ radí Aleš Kuda. Léčba závislostí by měla být ale vždy příležitost k uzdravení, nejen k abstinenci. Protože ve většině případů bývá příčinou úzkost či pocity méněcennosti.
Zdroj: Vlasta.cz, https://www.institutoriganum.cz/, Mgr. Magdalena Dostálová, Poradna pro rodinu, manželství a mezilidské vztahy, Praha
