Po několika perných letech v reklamním a PR korporátu, kdy nevěděla, zda se dostane domů z práce v sedm večer nebo až po půlnoci (a navzdory tomu měla jen lehce nadprůměrný plat), získala vysokou pozici v jiné, samozřejmě také nadnárodní firmě. Jak sama Andrea říká, velkou výhodu viděla v tom, že ji nikdo z nových spolupracovníků a hlavně podřízených nezná, a ona tak může nastartovat novou kariéru sebevědomě, s nadhledem a čistou hlavou.

Byla jsem dostatečně motivovaná

„Do práce jsem šla s velkou chutí a elánem. Prvních pár týdnů bylo hodně výživných, sáhla jsem si na dno, seznamovala jsem se s novými projekty, pracovním prostředím, týmem… Dostala jsem na starost celkem zajímavou zakázku, a to mě velmi potěšilo. V skrytu duše ve mně byla malá dušička, přeci jen jsem dosud pracovala pod vedením, teď jsem najednou měla vést lidi sama. To dáš, říkala jsem si, kdy jindy, než teď,“ vzpomíná Andrea.

Dávají mi to „sežrat“

Bohužel v Andreině týmu funguje spřátelený tandem Ríša a Soňa, přičemž Soňa hodně usilovala o posunutí se na pozici týmového lídra. Andrea, ač se jí to v tu chvíli netýkalo, vlastně Soně vyfoukla lukrativní pozici. A to byl průšvih! Oba dva kamarádi jí začali házet klacky pod nohy, a to dost nevybíravým stylem. Často jde až o „křivárny“, ale Andrea se neumí bránit. „Jsou tam jedna rodina, nepřijali by mezi sebe nikoho. Nevím, jak ostatní přesvědčit, že nám to půjde. A že jsem prostě vyhrála výběrové řízení, bez tlačenky, bez úplatků. Všechno, s čím přijdu nebo co udělám, vyvolá vlnu nevole. Ano, měla bych být drsná šéfka a dát jim co proto, ale tohle já neumím. Naopak, v kanceláři se sesypu, brečím, nezvládám emoce. Za vedením jít nemohu, vlastně bych jim dala najevo, že na tuhle pozici nemám. A začínám se obávat toho, že je to pravda,“ vypráví dál Andrea.

Počáteční euforie je ta tam

Andrea si uvědomuje, že neumí delegovat práci, obzvlášť když nemá dostatečnou autoritu. Bojí se úskoků a sabotáže ze strany podřízených, proto radši všechny důležité úkony dělá sama. Cítí, že se na nikoho nemůže spolehnout. Dře do úmoru, je v podobné situaci jako dříve – ač s vyšším platem – a dochází jí, že totálně selhala. Přemýšlí, že dá výpověd, ale bojí se ostudy. A je jí jasné, že už si nikde na podobné pozici neškrtne. Má jít navzdory své povaze svým podřízeným po krku a dát jim jasně najevo, kdo je tady šéf? Dokáže si tak vynutit respekt, nebo bude její vnitřní sešup pokračovat?

Pohled odborníka: mentorka a terapeutka Jana Neuwerthová Šmýdová, online Akademie úspěšné osobnosti

Pohled odborníka: mentorka a terapeutka Jana Neuwerthová Šmýdová, online Akademie úspěšné osobnosti

Úkolem manažera oddělení je rozdat úkoly tak, aby byly splněné včas a v odpovídající kvalitě. Doporučila bych jít čistě a věcně po splnění úkolů a nebrat si chování kolegů osobně. Jak píšete, kolegové by mezi sebe nepřijali nikoho. Neznamená to ale, že by manažer měl být drsný nebo nepříjemný, ba naopak. Měl by vytrvale a s respektem vyžadovat od ostatních plnění zadaných úkolů. Ideálně si s nimi předem odsouhlasit, kdy úkoly dodají nebo co potřebují zajistit pro jejich splnění. To vše věcně, bez zbytečných emocí.

Jako tým máte od vedení úkoly a potřebujete najít cestu, jak je splnit. Ať už se máte rádi, nebo ne. Tým má táhnout za jeden provaz. A když to nejde v lidské rovině, je třeba hledat cesty, jak to zařídit alespoň v rovině profesní. Pokud jsou kolegové nespokojení s fungováním oddělení, chtějte od nich vědět návrhy na zlepšení. Nadávat a kritizovat umí každý, vtáhněte je to děje, chtějte po nich, aby se podíleli na řešení dané situace.

Dejte svým kolegům najevo, že řeči o problému přinášejí problém, řeči o řešení přinášejí řešení – naučte je být konstruktivní, řešte a posouvejte se k zadaným cílům. Pokud tuhle fázi vydržíte, věřím, že kolegové po čase uvidí výsledky a alespoň částečně přehodnotí svůj postoj k vám. Co takhle si říct o zpětnou vazbu vašeho nadřízeného? Jak je on s výsledky týmu spokojen? A opět to použijte pro posun celého týmu.

Svoje pracovní sebevědomí stavte na tom, co vám jde, v čem jste si jistá. A prodejte to týmu. Pokud jste nejistá ve vedení (a věřím, že časem se to naučíte), dejte kolegům najevo, v čem se na vás můžou spolehnout, s čím jim pomůžete, co se od vás můžou naučit. Když vytrváte, zaměříte se na pracovní rovinu vašeho týmového nastavení, po čase budete sklízet sladké ovoce, že jste nad komplikovanou situací vyhrála. A vaše sebevědomí poskočí o mílový krok dopředu!

Kontakt: www.neuwerthova.cz