V jednom mají odborníci napříč světem jasno – případů astmatu rok co rok přibývá, jednou z příčin je zhoršující se životní prostředí a zřejmě i větší citlivost na alergeny, kterou trpí lidé ve vyspělých zemích. Astma tak není relativně vzácné, jak si mnoho lidí myslí. V Česku jím trpí osm set tisíc lidí, na světě skoro tři sta milionů. A to jsou samozřejmě jen ti, kterým lékaři pomocí vyšetření diagnózu potvrdili.
Míra závažnosti astmatu mezi lidmi se samozřejmě liší, pro všechny pacienty nicméně platí, že tato chronická nemoc se nedá vyléčit, ale naštěstí ji lze dostat natolik pod kontrolu, aby člověka v životě zásadně neomezovala. I tady samozřejmě platí, že čím dříve léčba začne, tím lépe. Na nedostatečné povědomí o možnostech diagnostiky a léčby nemoci chce upozornit letošní Světový den astmatu, který připadá na úterý 3. května.
Astma vzniká v plicích, ne v hlavě
Pomocí léčby lze například předcházet záchvatům, které provázejí potíže s dýcháním kvůli oteklým sliznicím, nadprodukce hlenu a také úzkostné stavy nebo celková slabost. Panika, která někdy astmatický záchvat doprovází je pochopitelná, protože obtíže s nadechnutím jsou skutečně děsivé. Přesto si část lidí nadále myslí, že jde o doklad toho, že astmatický záchvat je projevem úzkostné poruchy, ale to je nesmysl.
„Astma je chronické onemocnění, při kterém se objevuje zánět a zúžení dýchacích cest. Vzniká v plicích, i když příznaky mohou být vyvolány fyzickým či emočním stresem,“ stojí na odborném webu Asthma.com.
Nevěřte mýtům o astmatu
Není to jediný mýtus o astmatu, jiný tvrdí, že jde o potíž vznikající výhradně v dětství. Ale to také není pravda, i když se tehdy objevuje nejčastěji. Děti z rodin, kde se astma a alergie vyskytly dříve, sice mají vyšší pravděpodobnost, že onemocní, ale jinak se toto chronické onemocnění může poprvé v životě vyskytnou i mnohem později. Převedeno do řeči čísel, dětské astma vzniká v padesáti procentech případů v prvních pěti letech života. Astma dospělých začíná v polovině případů v dětství. Astma seniorů začíná v celé třetině případů po 65. roce věku.
Pacienti s astmatem se také často vyhýbají sportu nebo zkrátka fyzické námaze v domnění, že pohybová aktivita vyvolá záchvat. Jenže pokud je astma pod kontrolou, je to právě pohyb, který pacientům pomáhá zůstat v dobré kondici, a platí to i pro jejich dýchací a oběhovou soustavu.
Předcházet rozvoji astmatu naopak může alergická rýma, atopický ekzém i negativní faktory vnějšího prostředí, jako jsou smog, plísně či cigaretový kouř. Pozor, ne každému astmatu musí předcházet potíže s alergiemi, i když je to časté. Při vzniku astmatu rovněž hrají významnou roli genetické predispozice.
Astma se projevuje opakovaným pískotem při dýchání, dušností, tlakem na hrudi a kašlem. Příznaky se obvykle zhoršují brzy ráno a večer. Pokud vás trápí suchý či vlhký dráždivý kašel, opakovaně kýcháte nebo máte zarudlé oči a slzíte, proberte to se svým praktikem.
Přesnější diagnostika rovná se lepší léčba alergie
Jedním ze způsobů, jak včas odhalit alergii a tím i riziko rozvoje astmatu, je vyšetření pomocí přístrojů, které pracují na principu takzvané komponentní diagnostiky. Přístroj dokáže odhalit ty nejběžnější alergeny, jako je mléko, ořechy, lepek, pyl nebo roztoči, ale také alergie na chemické látky, latex, jedovatý hmyz nebo různé zkříženě reagující podněty.
Jedinečnost nové diagnostické metody spočívá především v tom, že je mnohem podrobnější, protože zkoumá takzvané alergenní komponenty. „V alergenním zdroji, jako je například pyl břízy, jsou stovky bílkovin, ale jen některé z nich způsobují pacientovi alergii, což je pro další léčbu velmi důležité. Můžeme-li totiž léčit primární příčinu – třeba u pylové alergie specifickou vakcínou –, máme naději až na osmdesátiprocentní úspěšnost léčby. Pokud ale léčíme zkříženě reagující alergen, který nemusí být ve vakcíně přítomen nebo je v neznámé koncentraci, je úspěšnost léčby mnohem nižší,“ vysvětluje lékař Andrij Karašivskyj z EUC Kliniky Praha – Malešice proč je důležité tak přesně vědět, na co se v léčbě zaměřit.
Tisíce až statisíce ročně
Pokud má člověk podezření na astma, následují další vyšetření a nasazení účinné léčby. Pravdou přitom není ani to, že kontrola a léčba astmatu rovná se užívání vysokých dávek steroidů. Moderní preventivní léčba astmatu je vysoce účinná a bezpečná a pro nemocného nepředstavuje žádné významné omezení ani riziko. Podávají se při ní zejména nízké dávky inhalovaných steroidů, aplikace zabere obvykle pouhou minutu jednou či dvakrát denně.
Léčba jednoho nemocného s astmatem stojí zdravotní pojišťovny v Česku v průměru kolem sedmi osmi tisíc korun ročně, naprostou většinu výdajů tvoří léky. „Jde o léky úlevové, záchranné a preventivní protizánětlivé podávané dlouhodobě. Velkou část nákladů ale spotřebují i těžké astmatické stavy vyžadující hospitalizaci,“ upřesnila tisková mluvčí Zdravotní pojišťovny ministerstva vnitra ČR Hana Kadečková. Nejdražší je léčba pacientů, kteří podstupují biologickou léčbu v centrech specializované péče, která stojí statisíce korun ročně na každého z nich.
Zdroje:
https://www.asthma.com/understanding-asthma/what-is-asthma/myth-or-fact/
