Nedivte se, nezvedejte obočí
„Eliáš? Ale to je jen pracovní jméno a rozmyslíte si to, že jo?“ Přesně tyhle věty si odpusťte. Výběr jména je velice citlivá a osobní záležitost. A pokud budete vypouštět z úst takováto podobná prohlášení, můžete nastávající rodiče velice ranit. Je to opravdu jen jejich věc. Když jsem například oznámila své mámě, že holčička se bude jmenovat Stella, hned řekla, že vidí Stellu Zázvorkovou (přitom taková skvělá herečka, že?). Její přítel to dorazil tím, když řekl, že Stella je pivo. A korunu tomu nasadila moje kamarádka, která řekla, že je to tuk na pečení. I proto dcera nakonec dostala jméno Žofie. Ani to se neobešlo bez komentářů. Určitě znáte pranostiku o ledových mužích: Pankrác, Servác, Bonifác. A Žofie pole pochčije!
Ne, nechceme dítě pojmenovat po prastrýci Aloisovi
U mého muže v rodině se střídají chlapecká jména následovně: Josef – Alois – Josef – Alois. Nepřipadá v úvahu, aby se rodinná tradice porušila. Ale jeho máma si postavila hlavu: „Lojza to nebude, vždyť by se mu smáli!“ Asi nesmáli (mimochodem, také oblíbený argument prarodičů), ale rodiče by se opravdu neměli nechat do ničeho tlačit. Takže citová vydírání typu: „Marie, takové hezké jméno a víš, jakou by měla prababička radost,“ si prosím odpusťte. Můžete s dcerou nebo snachou probrat rodinná jména, určitě ji to bude zajímat. Ale netlačte na pilu. A kdo ví, třeba se pro některé z nich sami rozhodnou.
Nepřirovnávejte. Vaši příšernou spolužačku nikdo nezná
„To nemyslíš vážně,“ vyslechla si moje kamarádka od svého otce téměř u každého jména, které s manželem navrhli! Důvod? Její tatínek byl pedagog a při každém jménu se mu vybavila jeho konkrétní žačka. Takže následovalo: „Ta byla hrozně hloupá, té smrdělo z pusy, ta byla zase ošklivá!“ Zní to jako zábavná historka, ale Markéta plakala. Nakonec vybrala jméno netradiční, Elsa, dávno před tím, než tu bylo nějaké Ledové království. Sice si vyslechla něco o lvici, ale proč ne, dcera se narodila přesně v tomto znamení. Takže i když nejste učitel nebo učitelka, nevzpomínejte prosím na své příšerné spolužáky. Nechte si to pro sebe.
Své vnouče budete milovat, i když na jméno se teď netváříte
Věřte mi, až se miminko narodí, zapomenete na zlou Dorotu Máchalovou z pohádky Čerty nejsou žerty a svou malou Dorotku budete milovat nade vše na světě. I když teď protestujete, jméno se vám nelíbí a třeba rodiče přemlouváte, aby to byla Dorota Marie, abyste ji mohla říkat Maruško. Nové vnouče přinese do rodiny tolik radosti, že na to, že se vám jméno nelíbilo, ihned zapomenete.
Není vyloučené, že se vám jméno nakonec zalíbí
Opravdu. Dokonce znám i případy, kdy prarodiče popírají, že se jim jméno nelíbilo, nebo dokonce tvrdí, že ho přece vymysleli oni. A tak je to vlastně happy end.
Názor odborníka: Úporné mluvení do jména může mít i opačný efekt, varuje psycholožka Pavla Koucká
Jedna moje klientka má dceru velmi zvláštního a neobvyklého jména. Nemohu pochopitelně jméno prozradit, ale je to něco typu Jenovéfa nebo Petronila. A jak se to stalo? Babičky nenarozené holčičky měly takovou tendenci mluvit rodičům do jejího jména, že se s mužem dohodli: „Než se narodí, budeme jí říkat nějak šíleně, čímž odpoutáme pozornost, a přitom si v klidu jméno promyslíme.“ A tak vymysleli jméno, které tady zastupuje zmíněná Jenovéfa. Jenže když tak miminku v bříšku už pár měsíců říkali, uvědomili si, že si na to zvykli a vlastně si to jméno docela zamilovali. Takže holčičce nakonec zůstalo. Ke zlosti babiček, samozřejmě. Takže, babičky a další blízcí, kroťte se, protože úporné mluvení do jména může mít i úplně opačný efekt.