Úvodem jeden příběh. Matce jedné mé známé bylo kolem pětasedmdesáti – a jelikož vždycky patřila mezi zdatné turisty, nechtěla se toho vzdát ani v tomto věku. Dost ji v tom omezovalo bolavé koleno, ale to se rozhodla zkrotit pomocí čím dál větších dávek léku na bolest. Málem to nepřežila, protože důsledkem byla nejen bolest žaludku, ale také vnitřní krvácení. Nic takového se samozřejmě nestane hned, když si vezmete jeden prášek. Dokonce ani když si ho vezmete tu a tam. Ale dlouhodobé nadužívání je setsakra vážný problém.

Své o tom vědí praktici a zejména pak gastroenterologové, odborníci na trávení. Podle jejich statistik si tři čtvrtiny lidí, kteří mají zúžení dvanáctníku, tuhle patálii sami zapříčinili tím, že brali léky proti bolesti. Rizikové jsou zejména běžně dostupné a oblíbené přípravky s ibuprofenem.

„Před deseti lety se jako hlavní příčina vzniku žaludečních vředů uváděla infekce bakterií Helicobacter pylori. Dnes tyto vředy ale bývají především následkem nadužívání antirevmatik, tedy léků na bolest,“ vysvětluje gastroenterolog Jan Martínek z pražského IKEM.

Odborné odhady viní Čechy z toho, že užívají analgetika mnohem častěji, než je obvyklé v jiných zemích. Farmaceutické firmy ve svých reklamách tyto léky často propagují způsobem, který připomíná spíše reklamu na neškodné potravinové doplňky než na lék.

Že takové léky neberete? Jste si jistí? Typickým příkladem je jak zmíněný brufen a všechny další léky s účinnou látkou ibuprofen, tak také lék nalgesin, obsahující naproxen. Češi je dlouhodobě užívají přes míru, kromě žaludku škodí také ledvinám a játrům. Pokud se k doktorovi vydáte s příznaky odpovídajícími žaludečním vředům, měl by se vás mimo jiné zeptat na užívání takových léků. Ukazovat na potíže způsobené užíváním léků – odborně se jim říká nesteroidní antiflogistika neboli NSAID – mohou také průjmy nebo anémie.

Vypadá to nevinně, ale není

V reklamě to vypadá tak jednoduše a nevinně: Bolí tě klouby? Cítíš po namáhavém dni každý sval? Nevadí, je tu řešení ­– pilulka! Nutno přiznat, že bolest zažene. Jenže není to pomoc nadlouho, spíše naopak. Kdo zahání bolest kloubů třeba léky, dostává se jen do bludného kolotoče – bolest je třeba chápat především jako varovný signál těla, kterým je namístě se zabývat. Zvláště to platí například u bolesti zad, ale nakonec i u častých bolestí hlavy – ty mohou být od zad, ale může jít o migrénu – a na to jsou úplně jiné léky na předpis.

Bohužel, nemálo lidí s bolavými zády končí nakonec u gastroenterologa. Podle studie z interny ostravské fakultní nemocnice je nejčastějším důsledkem až u poloviny lidí poškození žaludeční sliznice včetně zánětu, u pěti až třiceti procent vředy a u jednoho až dvou procent z těch, kdo tyto léky dlouhodobě nadměrně berou, může nastat vnitřní krvácení nebo perforace trávicí soustavy. Některé studie dokonce ukazují na to, že vnitřní krvácení může být ještě častější.

Místo pilulky raději k fyzioterapeutovi

Záda mohou bolet po velké námaze, ale většinou se ozvou kvůli jednostranné zátěži a stresu. Ochablé zádové svalstvo pochopitelně situaci ještě zhoršuje, takže rada se zdá jasná. Více pohybu, méně stresu. Nemá smysl se z nuly vrhnout na denní půlhodinovou rozcvičku, to by člověka stresovalo ještě víc, ideální je změnit své chování a přístup k vlastnímu tělu celkově. Choďte více pěšky, zvažte výměnu matrace, zamyslete se, jak a na čem sedíte u počítače, pomoci může zhubnutí. A rozhodně zvažte návštěvu fyzioterapeuta, bez něj se nejspíše nedozvíte, co a jak cvičit.

Kromě bolestí je nejčastější potíží pohybové soustavy artróza, typickými příklady jejích následků jsou problémy s kolenními a kyčelními klouby, které někdy vyřeší až operace a náhrada zničeného kloubu protézou. Kyčlím a kolenům svědčí stejné věci. Pohyb, který na klouby nepřenáší celou váhu těla. Například jízda na kole nebo rotopedu, plavání. A zároveň cviky sloužící přímo k procvičení kloubů, které lidem rovněž doporučí fyzioterapeut.