„Kdyby byla aspoň milá, čistotná, holka na pohodu, chvilku bych to soužití skousla. Ale tohle? Marika je pravý opak ideální snachy. Lehce asociální, málo komunikativní, když už se hodlá zapojit do hovoru, snaží se zaujmout arogancí, se vším je rychle hotová. A je hodně nepořádná,“ stěžuje si na potenciální snachu Božena.

Jsou s námi nonstop

Kamenem úrazu je bezesporu i fakt, že dům není koncipován jako dvougenerační, jde vlastně o polovinu dvojdomu 3+kk s klasickou zahradou. Takže mladí obývají Petrův původní pokoj a obývací část s kuchyní sdílejí s rodiči. Neplatí samozřejmě nic, Marika studuje a Petr se k platbám za bydlení nemá. Lednici obhospodařují rodiče, Marika sice sem tam něco ukuchtí, ale ten nepořádek, co po ní zůstane, za tu výpomoc s vařením Boženě vlastně nestojí. „Úplně nejhorší je, že Petr přestal sportovat, stýkat se s kamarády, sedí s tou svojí ‚kráskou‘ doma a kouká na bednu nebo do počítače. Z domu se téměř nehnou…“

Půjdou do vlastního

„Začali jsme hledat nějaké východisko. V horní části zahrady je dřevěný zahradní domek, který slouží jako kůlna. Navrhli jsme mladým, že by si mohli vzít hypotéku a přestavět si ho na bydlení, pro začátek jim 2+kk bude bohatě stačit, a pak se uvidí. Hlavně, ať mají své zázemí a postaví se na vlastní nohy. S hypotékou byl problém, ale Maričiny rodiče se nakonec nabídli, že jí dají věnem nějaké peníze, my přepíšeme část pozemku a bude to. O tom, že při případném rozchodu budeme Mariku vyplácet, jsme se bavili, ale stejně nám ta akce za kousek soukromí stojí,“ vypráví Božena.

Asi se jim u nás líbí!

Paní Božena však netušila, že namísto soukromí získá do party celou jednu rodinu navíc. Když se totiž začalo stavět, Maričin tatínek s maminkou přijížděli pomoci. Na tom by nebylo nic divného, kdyby… Kdyby automaticky neokupovali dům Boženy a manžela, a to i v době, kdy oni dva odjíždějí na víkend jinam. Aby toho nebylo málo, o víkendech začali přijíždět i další příbuzní – babička s dědečkem, oba bratři s rodinami… „No jo, no, berou to tak, že Marika bydlí u nás a oni tedy jedou k ní domů… Ale já nestojím o to, aby mi cizí lidé chodili po domě, vařili v mé kuchyni. Původně jsme si mysleli, že nebudeme zahrady oddělovat plotem, ale asi nám nic jiného nezbude, musí být jasně dáno, kde bydlí mladí a kde my. Jsem z toho na prášky,“ naštvaně uzavírá Božena.

Pohled odborníka: Mgr. Zuzana Hyblerová, online psychologická poradna Mojra.cz

Nastěhováním synovy přítelkyně se rozplynula očekávání, že paní Božena s manželem budou žít opět sami dva. Namísto toho vzniklo soužití dvou generací v jedné společné domácnosti. Otázka, jak může mít mladý i starší pár své soukromí, svůj prostor a pocit domova, se stává velkým oříškem zejména v menším bytě nebo domku.

Pokud všichni budou mluvit společně se vzájemným respektem o svých potřebách a představách, mohou nacházet řešení a domluvu. Na jedné straně je potřebné se domluvit, jak a kdo se bude podílet na chodu společné domácnosti, na straně druhé, jak si každá generace může zachovat svůj prostor a soukromí.

Klíčem k vzájemné domluvě by měla být jasná komunikace, tolerance a vzájemný respekt. Syn si vybral svoji životní partnerku, která je pro něj nepochybně důležitou osobou. V rámci zachování dobrých vzájemných vztahů je důležité se snažit navzájem tolerovat a vyjadřovat věcně své pocity a potřeby.

Kontakt: www.mojra.cz