Obylinky pro přežití krize je poslední dobou velký zájem, ale možná by bylo lepší než ji jen přežívat, krizi smysluplně prožít jako příležitost k proměně. Ve světě, kde se hroutí všechny dosavadní jistoty, nezbývá než se obrátit zvenku dovnitř a hledat oporu a jistotu sami v sobě. Nespoléhat na to, že někdo druhý za nás vše vyřeší. Ani stát, ani ředitel, učitel či lékař nemůže převzít naši osobní zodpovědnost za naše vlastní zdraví. Namísto cestování k moři můžete objevovat naši krásnou českou zemi, místo exotických potravin a léků si můžete vypěstovat vlastní zeleninu a bylinky i v květináči v paneláku. Naklíčit si semínka jako živý zdroj vitaminů a minerálů může doma úplně každý a také začít sbírat plané léčivé rostliny, po kterých často šlapeme a ani je nevidíme.

Příroda je naší moudrou učitelkou a jede si podle svého tradičního rytmu roku okolnímu dění navzdory. Na jaře to ve stromech a rostlinách raší a kvete, v létě zraje a plodí, podzim vybarvuje stromy a na zimu se vše ukládá k odpočinku. Pokud je v televizních zprávách svět dlouhodobě vzhůru nohama, venku v přírodě je všechno v pořádku, v zahradě za domem i v městském parku.

Právě do zahrady chodím načerpávat svou inspiraci, vitalitu a klid. Když zrovna nepracuji na zahrádce, zkoumám, fotografuji a sbírám plané bylinky. Snažím se prostřednictvím svých kreseb rostlin, textů a knih inspirovat i druhé. Zvu vás za svými dobrými přítelkyněmi bylinkami, nejen pro období krize… Vybrala jsem čtyři známé byliny, které pomohou s léčbou virových onemocnění, ale i s následnou rekonvalescencí.

Kopřiva

Celoroční „životabudička“ posiluje celé tělo, játra, ledviny i odvahu

Tato bylina roste úplně všude kolem nás a provází lidstvo už od pravěku. Kromě čaje a špenátu se z jejích dlouhých a pevných kořenů vyráběly provazy i tkaniny. Překvapivě i ty nejobyčejnější rostlinky, nazývané často plevelem, mohou být pravým pokladem pro naše zdraví. Kopřiva, která ráda roste i na smetišti, symbolicky odstraňuje z těla vše nečisté. Patří mezi dostupná přírodní antibiotika a je to výborná detoxikační bylina, která roste hojně všude a lze ji sbírat v zahradě i v přírodě už od časného jara až do podzimu. To je na ní právě skvělé, že je dostupná skoro celoročně, na zimu si ji můžeme nasušit.

Listy kopřivy obsahují hlavně zelené rostlinné barvivo chlorofyl a mnoho minerálních látek, především hořčík, vápník, draslík a železo. Obsahuje také kyselinu křemičitou (křemík prospívá vlasům a nehtům) a kyselinu mravenčí. Dále bílkoviny, lipidy, vitamin D, fosfor, vitamin C, serotonin (pomáhá proti úzkosti, depresi a pro dobrý spánek), histamin, rutin, kvercetin (flavonoid účinný proti rakovině prsu), třísloviny a další.

Kopřiva pomáhá i při kašli. Při opakovaných bronchitidách a zánětu dutin vyzkoušejte inhalaci horkého kopřivového odvaru se lžičkou soli (inhalace horkých bylinných čajů je velmi účinná pomoc při všech virových onemocněních, viry totiž vysoké teploty nepřežijí…) Kopřiva má obecně mimořádné účinky, chlorofyl působí povzbudivě na metabolismus celého těla a pomáhá při nedostatku železa při anémii. Železo symbolizuje odvahu, kopřiva tedy pomůže i tam, kde železo a odvaha chybí. Je jako zdroj železa symbolem vnitřní síly a vytrvalosti. I nám dodá touhu žít a jít životem přes překážky, po jejichž překonání sílíme a uzráváme.

Kdy kopřivu sbírat?

Mladé listy kopřiv můžete sbírat na čistých místech od dubna až do podzimu, nejlépe odpoledne po 14. hodině. V zahradě, a dokonce i v květináči lze kopřivu pěstovat a pravidelným zastřihováním si tak zajistit nové čerstvé výhonky celé léto. Z kopřiv trhejte vždy jen vršky mladých rostlin a před zpracováním v kuchyni je krátce spařte vroucí vodou. V létě si můžete nasbírat i plody, semínka z vykvetlých rostlin a nasušit si je na zimu a přidat je třeba do polévkové soli. Jsou považována za superpotravinu a celkově posilují organismus. Obsahují hodně proteinů a podporují plodnost u mužů, kteří touží po potomcích.

Kopřivová šťáva z čerstvých rostlin pro očistnou kúru

Kopřivová šťáva z čerstvých rostlin pro očistnou kúru

Košík natrhaných čerstvých mladých výhonků kopřiv operte studenou vodou a v odšťavovači nebo mixéru připravte šťávu, kterou pijte zředěnou vodou a s citronem. Vylepší to chuť a podpoří vstřebání železa do krve. Můžete ji kombinovat s jinými zeleninovými či ovocnými šťávami. Kopřivová šťáva může mít močopudné i mírně projímavé účinky, s množstvím to raději nepřehánějte, stačí 200 ml denně.

Jitrocel

Čistí krev, hojí rány a mírní kašel

Je další snadno dostupnou bylinkou čistící krev a zároveň pomáhá při vykašlávání při nemocech z nachlazení. Jitrocel kopinatý je vytrvalá bylina s růžicí štíhlých listů, ze které vyrůstají na stoncích květy v klásku. Příbuzný jitrocel větší má listy širší a větší a je také léčivý. Oba druhy rostou hojně jako plevel v zahradách i u cest, na loukách a mezích.

Nevidíme ho, dokud si neodřeme na cestě při pádu koleno a věrný jitrocel „hojílek“ nám nabídne svou chladivou náplast. Kromě hojení ran je jitrocel užitečný jako jedna z prvních jarních bylin, které dodají po zimě tolik potřebné minerály a vitaminy. V kuchyni se využívá do polévek, špenátů a mladé křehké listy se přidávají do salátů spolu s dalšími jarními planými rostlinami. Na kosených loukách můžete jeho mladé listy sbírat až do podzimu, nejen na jaře.

Jitrocel má účinek tišící, stahující, hojivý a protizánětlivý, úspěšně tlumí kašel a působí jako přírodní antibiotikum.

Čerstvě vylisovaná šťáva pomáhá při bolestech v krku. Z listů se připravuje sirup proti kašli nebo se sušené přidávají do směsí průduškových čajů. Podporuje trávení a pomáhá při vředových chorobách žaludku, tlustého střeva, dvanácterníku. Zevní použití této rostliny je známé, dalo jí i jméno jitrocel – rány zaceluje, odjakživa se využívala k čištění a hojení ran.

Kdy sklízet listy jitrocele?

Trsy jitrocele můžete lehce přesadit z volné přírody do vlastní bylinkové zahrady nebo si najdete čisté místo v přírodě, kde jitrocel sbíráte. Tato skromná rostlinka nemá žádné zvláštní nároky na pěstování a roste všude. Listy se sbírají mladé a čerstvé od dubna do září, starší listy jsou příliš tuhé. K sušení je sbírejte nejlépe kolem 14. hodiny, nesmí se zapařit, jinak hnědnou a ztrácejí účinnost. Sušte je ve stínu a skladujte v suchu.

Jitrocelový sirup proti kašli a na čištění krve

Jitrocelový sirup proti kašli a na čištění krve

300g (asi 4 hrsti) čistých čerstvých listů jitrocele kopinatého rozmixujte nebo umelte na masovém mlýnku na kaši a svařte spolu s 300 ml vody + 300 g cukru + 150 g kvalitního medu. Poté vařte na mírném ohni 10 minut do zhoustnutí. Plňte jej do skleněných lahviček, skladujte v chladu. Užívejte jednu lžíci několikrát denně.

Pampeliška

Smetánka lékařská, jaterní bylina, čistí krev a léčí játra

Zahradníci znají žlutě kvetoucí pampelišku jako nezničitelný plevel. Pro děti a včely je však radostným poslem jara a pro zahrádkáře může být tato bylinka hodnotným přírodním lékem a zpestřením jarního jídelníčku. Pampeliška je v léčitelství jednou z nejcennějších bylin, její kořen je ceněn jako „český ženšen“. Už v dávných dobách si ženy omývaly tváře pampeliškovou vodou, která je zbavovala trudovitosti. Z praženého kořene pampelišky se vyrábí kvalitní náhražka kávy, vhodná i pro těhotné a kojící matky a pro děti. Pohled na louku plnou rozkvetlých pampelišek prospěje nejen našemu tělu, ale i naší duši a vnese do našeho života jas a světlo.

Pampeliška, lidově zvaná jaterní bylina, se výborně hodí pro jarní čistící jaterní kúry: čistí krev, odstraňuje škodliviny z těla, podporuje trávení a látkovou výměnu a je silně močopudná. Užívá se při poruchách ledvin a močových cest, žlučníku a jater. Snižuje hladinu krevního cukru u diabetiků.

Právě na jaře před Velikonocemi, v období půstu naše játra očistu nejvíc potřebují. Pomáhá vnitřně i zevně při kožních chorobách. Kojícím matkám se nedoporučuje pampelišku užívat ve větším množství, pampeliškový čaj i salát je silně močopudný, což může vadit těhotným, ale i dětem před spaním. Výborná je pampelišková fermentovaná bublinková limonáda.

Kdy pampelišku sbírat?

Pokud nevlastníte králíky – vděčné konzumenty pampelišek, můžete každou plevelnou pampelišku, kterou vydloubnete, zužitkovat v kuchyni nebo nasušit její kořeny pro léčení. Kořeny pro sušení se dobývají ze země nožem nebo dloubákem, nejlépe na jaře před rozkvětem rostlin nebo pozdě na podzim. Po vyprání se suší co nejrychleji. Listy na čaj sbírejte od května do září pouze pěkné a nepoškozené a rovněž rychle sušte. Listy pampelišek pro využití v kuchyni sbírejte v březnu a dubnu, nejlépe do Velikonoc, pak hořknou.

Tinktura z kořenů pampelišky

Tinktura z kořenů pampelišky

Kořeny sbírané brzy na jaře před rozkvětem rostliny nebo pozdě na podzim vyperte, pokrájejte na kousky a nechte zavadnout, aby nebyly mokré. Pak jimi naplňte zavařovací sklenici a zalijte čistým alkoholem tak, aby byly zcela potopené. Louhujte asi 3 týdny, pak přeceďte a uchovávejte v lahvičce z tmavého skla. Tinktura se kape do čaje. Zhruba 10 kapek 1–2x denně užívejte při nemocech jater a žlučníku nebo jako podpůrnou léčbu onkologických diagnóz.

Pampeliškový olej

Květy pampelišek můžete vyluhovat v rostlinném oleji (např. Slunečnicovém), květy potopené v oleji macerujte asi týden a pak přeceďte. Uchovávejte v lahvičce z tmavého skla. Na oslabená játra můžete léčivé oleje přímo natírat na kůži pod pravým prsem (působí i přes pokožku). Z pampeliškového oleje si ještě můžete vyrobit hojivou mast na suchou pokožku rukou a nohou.

Lípa

Strom lásky a včel, uklidňuje a léčí horečku i kašel

Lípa obecná je mohutný medonosný strom až 20 m vysoký se srdčitými listy a světle žlutými kvítky, které rozkvétají v červnu a silně medově voní a jsou hojně navštěvovány včelami. Lidově se lípa nazývá královnou medonosných rostlin, stromem lásky a Slovanů. U nás je lípa odpradávna národním stromem patřícím k českým dějinám. Podle pověstí pod lípou odpočíval Jan Žižka při válečném tažení, pod lípou kázal i mistr Jan Hus. Listy lípy mají tvar srdce a tomu také prospívají.

Hlavní účinek lipového květu je potopudný a uklidňující, dále močopudný, žlučopudný a tlumící kašel.

Mírní bolesti i křeče a celkově prohřívá. Pro vyvolání pocení na začátku nachlazení či chřipky si připravte horkou koupel s přidáním nálevu z lipového květu, nejlépe po 15. hodině odpoledne nebo večer. Lipový květ nemá vedlejší účinky a hodí se k užívání i pro děti, těhotné a kojící matky, neužíváme ho však dlouhodobě, ale jen při potížích. Lipový čaj je velmi potopudný, když ho pijete teplý, a močopudný, když se pije studený. Proto pijeme-li lipový čaj z čerstvých květů na začátku léta, tak raději vychlazený s medem a citronem, abychom se nepotili jako v zimě při chřipce, kdy to naopak potřebujeme.

Lipový květ je přírodním antidepresivem nejenom formou čaje, medu, ale i koupele.

Kdy květy a listy lípy sbírat?

Lípu můžete pěstovat na každé zahradě, kde je pro ni dost místa. Málokdo má to štěstí, že má na zahradě vlastní lípu, šťasten může být ten, kdo nalezne nějakou v blízkém neznečištěném okolí, kde se dají její květy sbírat. Setkání s rozkvetlou, vonící a bzučící lípou je zážitek nejen pro děti, je to uklidňující terapie pro každého. Květenství i se světlými listeny se sbírají na počátku kvetení v červnu, nesmí ale obsahovat plody. Mladé listy a nerozvitá poupata pro kuchyňské použití sbíráme od dubna do června, přidávají se do salátů nebo polévek. Květy sušíme ve stínu a usušené uchováváme v uzavřené nádobě.

Uklidňující koupel s nálevem z lipového květu

Uklidňující koupel s nálevem z lipového květu

K celkovému uvolnění, pro lepší usínání dětí a pro zdravou pleť a vlasy potřebujete: 1 hrst lipových květů, kterou i s listy zalijte 1 litrem vroucí vody a louhujte 15 minut, pak sceďte a vlijte do teplé vody do vany. Koupel by neměla přesáhnout 38 ºc a délku 20 minut.

Jednoduché recepty na dobrou náladu a imunitu

Mnoho lidí dnes užívá při psychických potížích léky – antidepresiva, která ale nevyřeší příčinu problémů, jenom člověka utlumí, aby na ně zapomněl. Máme také přírodní léky, které mohou pomoci formou čajů nebo vůní v aromaterapii. Někdy stačí vyjít ze svého bludného kruhu prostě jen ven a rozpohybovat se v přírodě, chůzí nebo prací na zahradě.

Při depresích mohou pomoci čaje z těchto bylin: meduňka, hluchavka, srdečník, kozlík, levandule, třezalka (pozor, třezalka se nesmí současně užívat s jinými léky), heřmánek, dobromysl, rakytník, skořice, lípa a majoránka. Mezi přírodní antidepresiva patří také šípky, švestky, i sušené, a citrusy.

Z aromaterapie používáme do léčivé koupele (10–20 minut) hotové koupelové oleje s oblíbenou vůní nebo směs: 1 lžíce mléka či medu s několika kapkami éterických olejů, například z levandule, mandarinky, heřmánku, cedru, smrku a dalších.

Posilování ledvin, jater a srdce a své vnitřní síly, důvěry a obranyschopnosti je hlavní cestou pro naši dobrou imunitu.

MAGDALÉNA DOBROMILA STAŇKOVÁ

MAGDALÉNA DOBROMILA STAŇKOVÁ

  • Bylinářka, píšící výtvarnice a autorka knih Bylinky pro děti a maminky 1. + 2. Má tři děti.
  • Začínala se zdravým vařením v mateřském centru v Praze 13 a dnes učí školní děti v agentuře Kroužky. Píše do časopisů, vysílá pro Bylinář MaMa-mia do internetového rádia Bohemia.
  • Přednáší, vede bylinkové kurzy, vycházky a semináře pro děti i dospělé v Čechách i na Moravě. Na kurzech pro ženy spolupracuje s Harmonizačním studiem Osm a Živou radostí Ivety Kučerové, kde vysílají pro ženy i on-line.
  • Nabízí exkurze do své bylinkové zahrádky pro školky a školy, pořádá víkendové tvořivé programy pro rodiny s dětmi a tábory na zahradě v Třebonicích na okraji Prahy 5.


ZDROJ: časopis Vlasta