Autorem pravidla mrtvého je Kelly Wilson, spoluzakladatel ACT (Acceptance and Commitment Therapy, česky Terapie přijetí a odhodlání). Na posedlost štíhlou postavou se jeho vynález vztahuje snad nejlépe. Považujete štíhlost za hodnotu, ke které pracně míříte? A co byste dělali jinak, kdybyste lusknutím prstu byli tak štíhlí, jak chcete? S kým byste mluvili a kam byste šli? Jak by se změnil váš život?

Čtěte také

Jaká je sklenice? Prázdná?

Čtěte také

Pět otázek, ve kterých se skrývá smysl vašeho života. Ohlédněte se za sebou

Pro koho to děláte

„Není vaše vina, že jste zacyklení v negativním pohledu na vlastní tělo. Že s ním děláte všechno, co vám společnost přikazuje nebo nenápadně našeptává,“ říká Diana Hill, klinická psycholožka a spoluautorka ACT diáře. „Všude kolem nás jsou podprahové signály, že bychom se cítili lépe, kdybychom měli ploché břicho, čistou pleť nebo rovné vlasy. Což nás nutí svoje těla ,opravovat‘, vlastně se za ně stydět a cítit se špatně, dokud nedosáhneme opěvovaného ideálu.“

V ekonomice se tomu říká Goodhartův zákon, který zní: „Jestliže se určitá proměnná stane cílem, potom přestane být dobrou proměnnou.“ Řekněme, že chcete být zdravější a spokojenější, a proto se rozhodnete ujít deset tisíc kroků denně. Pokud se z toho místo prostředku stane cíl, budete před spaním chodit po ložnici do kolečka, abyste ho splnili, a uteče vám, proč to vlastně děláte. Stejně tak, pokud se vaším cílem stane mít stehna tak hubená, že se nedotýkají, ani si nevšimnete, že už vás neunesou na celodenním výletě s kamarády.

„Propadli jsme pocitu, že naše těla jsou problém, který je potřeba vyřešit. A že když je vyřešíme, budeme se cítit lépe,“ vysvětluje Diana Hill. A to s sebou nese samé negativní emoce.

Čtěte také

Pes vám dá nejen lásku, ale i řád

Čtěte také

Jak vám domácí zvíře může zachránit duševní zdraví? Přinese lásku i režim

Jak to změnit

Cesta ven z negativního vnímání vlastního těla vede přes „body image flexibility“, tedy schopnost s láskou přijmout i nepříjemné emoce pramenící ze vztahu ke svému tělu, zejména pokud tím pokročíte na cestě za skutečnými hodnotami. Tato definice pochází z výzkumu Emily Sandoz a jejích kolegů z roku 2019.

V lidské řeči to znamená vykašlat se na „opravování“ svého těla a přijmout ho takové, jaké je, i s jeho pocity a vzpomínkami. Přijetí nutně neznamená, že se vám vaše tělo musí líbit. Ale znamená to, že nebudete s jeho podobou neustále bojovat.

Odkud to přišlo

Negativní emoce se nám na tělo nalepily už v dětství. Buď v rodině, nebo mezi ostatními dětmi. Když přijmete za své „body image flexibility“, pomůže vám to v minulosti rozpoznat momenty šikany nebo vysmívání. Rozpoznat, ale s empatií přijmout. Tohle se mi stalo, ten komentář se mě ale netýká a jdu dál. Nakonec budete schopní vykročit ke skutečným hodnotám. Jdu dál i s touhle vzpomínkou a mířím tam, kam chci já.

A kdybyste si nebyli jistí, co znamená ono vykročení ke skutečným hodnotám, nabízí Diana Hill pár otázek do vašeho deníku: Jaký zásadní moment jsem minulý týden zažil/a se svým tělem a jak takových momentů zažít v budoucnu víc? Může to být rychlá procházka, skvělý sex, důležitá prezentace, příjemná koupel nebo i dokonalá večeře. Tedy všechno to, co by mrtvý nedokázal.


Zdroje:

https://www.psychologytoday.com/us/contributors/diana-hill-phd

https://www.oxfordclinicalpsych.com/view/10.1093/med-psych/9780190841874.001.0001/med-9780190841874-chapter-5

Čtěte také

Nevěřte tomu, že někdo vaše obětování ocení

Čtěte také

Pečují o druhé, na sebe zapomínají. Proto ženy trpí úzkostí, depresí a vyhořením