Dolský mlýn

Vzpomenete si na scénu, kdy již ponaučená princezna Krasomila přichází se zahradníkem Miroslavem ke skromnému příbytku mlynářů, kterým společně pomáhají semlít obilí? Na tehdejších černobílých záběrech se vyjímá romantická ruina Dolského mlýna nedaleko Jetřichovic, kterou si jako kulisu do pohádky Pyšná princezna zvolil režisér Bořivoj Zeman. V oblíbené pohádce z roku 1952 se však objevují i další místa Českého Švýcarska, například louka v Huntířově, Pánská skála, Česká silnice nebo Křížový vrch v Rynarticích. Dolský mlýn ovšem pro filmaře neztratil své kouzlo ani o mnoho let později, a to i přesto, že se začal bortit. V roce 2008 tak polorozpadlé zdi utvořily tajuplnou atmosféru v pohádce Peklo s princeznou. Jakožto zchátralá zřícenina se pak původně trojkolový mlýn objevil ještě v Pravém rytíři, Ztraceném princi a Čertově nevěstě.

Nedaleko stavení, z něhož se nyní dochovalo pouze torzo obvodových zdí, se v samém srdci národního parku nachází také památný královský smrk. Pne se do výšky 27 metrů a jeho kmen má obvod kolem tří metrů. Ze svého místa se rozhlíží už více než 180 let. Zatím můžeme jen hádat, zda tento majestátný kousek ničivý požár přežil, či nikoliv...

Věděli jste, že...?

  • K Dolskému mlýnu se váže strašidelná legenda. Ta praví, že tam kdysi mlynář se svou ženou zabili a okradli bohatého pocestného a jeho tělo zakopali v lese. Když se však na druhý den dozvěděli, že to byl jejich vlastní syn, který odešel do světa na zkušenou, mlynář se oběsil a mlynářka skočila do náhonu. Od té doby prý duch zavražděného bloudí po okolí a čeká na vysvobození. 

Pravčická brána

Viděli jste filmovou fantasy sérii Letopisy Narnie? Pokud ano, jistě vám v díle s podtitulem Lev, čarodějnice a skříň neunikl záběr na skalní scenérii a bránu, která otevírá dveře do kraje Ledové královny. Šlo o Pravčickou bránu nedaleko požárem sužovaného Hřenska, která britské filmaře naprosto uchvátila. Vhodnou lokaci hledali například i na Novém Zélandu, skalní útvary národního parku České Švýcarsko jim však naprosto učarovaly.

Věděli jste, že...?

  • Pravčická brána je symbolem Českého Švýcarska.
  • Je to největší skalní brána v Evropě.
  • Nachází se 3 km severovýchodně od Hřenska a 2 km severozápadně od Mezní Louky.
  • Je to největší skalní brána v Evropě.
  • První písemná zmínka pochází již z roku 1410.
  • Je chráněnou přírodní památkou, včetně výletního zámečku Sokolí hnízdo, jehož předchůdce – hostinec stejného jména – dal v roce 1881 vystavět kníže Edmund Clary-Aldringen.
  • O návštěvu Pravčické brány se začali zajímat výletníci už v roce 1826. Bylo tam pro ně zřízeno první občerstvovací zázemí s výčepem, a o rok později zde dokonce začala fungovat nocležna.

Zlatý vrch

Půvabné přírodní scenérie Českého Švýcarska posloužily i pohádce Hodinářův učeň z roku 2019, kde v komediálních rolích sudiček zářila Jana Plodková, Václav Neužil a Jaroslav Plesl. Aby měla pohádka veselý konec a všichni žili šťastně až do smrti, musel se sirotek Urban vydat hledat kouzelné hodinky na horu, na níž nikdy nezapadá slunce. Tu zde představuje kopec Zlatý vrch. Pro své výrazné, až třicet metrů vysoké, čedičové sloupce, připomínající varhany, je občas zaměňován s Panskou skálou. Zlatý vrch je však mohutnější a jeho svahy jsou porostlé řídkým bukovým, zhruba 120 let starým, lesem.

Věděli jste, že...?

  • Někdy kolem roku 1870 byl v tomto místě spuštěn provoz lomu.
  • Čedičové sloupce v něm byly dokonale vyvinuté a jen málo rozpukané. Daly se lámat až na 6 metrů dlouhé kusy. Pro svou velkou odolnost se údajně používaly i při stavbě mořských hrází v Nizozemí.
  • V nejbližším okolí Zlatého vrchu se vyskytuje odhadem více než 70 druhů rostlin.

Zdroj: vlasta.cz visitceskesvycarsko.cz region-ceskesvycarsko.cz