V tom případě se podívejte na stránky hedvaceskybrokat.cz a začnete toužit. A to nejenom nad brokáty pro církevní účely, ale taky nad těmi zámeckými nebo oděvními. Všechno tohle se v Rýmařově totiž pořád vyrábí a já to hrozně ráda píšu, protože jinak člověk slyší o stavu českého textilního průmyslu bohužel samé hrůzy. Prohlídka látek, kravat, šátků i zámeckých interiérů vám ale ukáže, že šikovní jsme v tomhle oboru pořád, i když se výroba smrskla na malinká procenta.

Čtěte také

O Annie se psalo v novinách všech zemí, kterými projela.

Čtěte také

Annie Londonderry: První žena, která dokázala objet svět na kole. Za 15 měsíců

Slezský Manchester

Tušili jste, že okolí Krnova, Jeseníku a Rýmařova se říkalo „slezský Manchester“? Stejně jako britský Manchester proslul svými textiláky, mohlo se tohle území pyšnit zase těmi místními. V 19. století tady bylo tolik firem, které látky z různých materiálů tkaly, bělily a barvily, že by jejich popis vydal na diplomku. V Rýmařově byly hlavní podniky dva, jeden rodiny Schielů a druhý Flemmichů. Oba dávaly práci stovkám lidí a měly mezinárodní věhlas.

Čtěte také

Pokud chcete, aby k vám na zahradu létali motýli, musíte jim nabídnout rostliny a květiny, které jim vyhovují.

Čtěte také

Jak dostat na vaši zahradu zvířata? Vysaďte správné stromy a nakrmte je

Sláva u Flemmichů

Flemmichové to do Rýmařova vzali z Krnova přes Vídeň. Už jejich praprapředek v tom Krnově v 17. století soukeničil, ve Vídni pak o dvě stě let později začali tkát z hedvábí, příznačně ve Webgasse, v Tkalcovské uličce. Už tehdy byli mistry v uměleckém tkalcovství a tkali právě i paramenta, tedy církevní textilie, ovšem také látky na deštníky a slunečníky nebo na šaty. Ferdinand Flemmich pak hledal nové možnosti pro výrobu a našel je právě v Rýmařově. Svůj podnik miloval, na rozdíl od jiných majitelů textilek si nechal vystavět bydlení přímo nalepené na výrobní halu, i když v jednom kuse slyšel kravál strojů.

Staral se i o zaměstnance a jejich děti, což byla naprostá nevídanost, založil textilní školu. Látky se tady pak nejenom tkaly, ale přímo se z nich šilo, například právě církevní oděvy, ale také skutečnými zlatými nitkami protkávané šerpy pro orientální monarchy. Na barvení měli Flemmichové inženýra, který barvy v prášku nevážil, ale odhadoval podle množství prášku v dlani, a přece zvládal dokonale stovky odstínů, jen v černé jich uměl sto čtyřicet. Poslední z Flemmichů zůstal v Česku stařičký Otto, který si nedal říct, a když se blížil konec války, přes varování přátel i zaměstnanců neutekl ze země. O podnik přišel, nahnali ho na nádraží tahat těžké klády a odsunu ušel jen díky vysokému věku. Co dodat? Jen to, že potomci rakouské části rodiny dneska tkají hedvábí ve Vídni.

Čtěte také

Disneyho Sněhurka získala svou tvář podle krásné Hedwigy.

Čtěte také

Hedy Lamarr: Krásná vědkyně, která se jako první ukázala nahá ve filmu

„Tkalounkáři“

V Rýmařově byli zásadní ještě bratři Schielové. Ti přišli do města roku 1890 z Moravské Třebové, říkalo se jim tkalounkáři, protože jejich rodina původně vyráběla stuhy. Jejich pozdější specialitou byl satén na kravaty a plastrony na gumičkách, to jsou takové ty široké kravaty, které se nevážou do uzlu. Vyráběli ale i šatovky a světovým hitem se stal taft, tuhá hustá látka z umělého hedvábí. To pravé nakupovali v Číně, Japonsku i Itálii. I jejich podnik byl ovšem nakonec zestátněn.

Dobré je ale určitě to, že právě tam, kde sídlila továrna Schielů, se brokát tká dál, a nejen ten, a sice ve skvělé kvalitě. Když navštívila ještě prezidenta Havla blahé paměti prezidentka Malty, okouzlily ji na Hradě rýmařovské repliky hnědých barokních tapet natolik, že hned požádala o dotkání několika stovek metrů a vyzdobila jimi prezidentský palác ve Valettě. Nemusíte si pořídit zrovna stovky metrů tapet jako ona, ale luxusní šátek nebo ubrus by se jistě hodil i vám. A navíc vás bude těšit, že víte přesně, kde ho české ruce utkaly a ušily. O historii zdejších látek se můžete dozvědět třeba na pěkném rodinném výletě, expozici nabízí rýmařovské muzeum i přímo textilka při speciálních prohlídkách.

Baví vás ruční práce? Vyzkoušejte si techniku makramé neboli drhání podle našeho videonávodu: