Zdroj: Profimedia.cz
Chcete se změnit? Nejdříve si přiznejte, že máte problém, a pak jděte po spirále
Nemusí být ani začátek nového roku, aby každý z nás vyjmenoval hned několik věcí, které by na sobě chtěl změnit. A nejradši bychom byli, kdyby to šlo lusknutím prstu nebo maximálně přes noc. Dobrá zpráva je, že změna je možná, ta horší, že je to dlouhý proces. Ale díky psychologům už alespoň víme, jak postupovat.
Byla by to nádhera, kdybychom se mohli změnit najednou. Prostě se ráno rozhodnout a do odpoledne to mít hotové. Přestat kouřit: žádný problém. Míň se vztekat? Za pár hodin to bude. Ale bohužel víme, že takhle to nefunguje. Je to dlouhý proces, ať už chceme změnit něco velkého, nebo drobnost, jako zbavit se zlozvyku kousání nehtů.
Ten proces má vědecké jméno – transteoretický model. Mezi vědci se mu říká model stadií změny a ukazuje, jak ke změně dochází. Vyvinuli ho na počátku osmdesátých let na základě průzkumu odnaučených kuřáků pánové Prochaska a DiClemente. Zjistili, že lidé, kterým se povedlo změnit, prošli několika stadii. Obecně se věřilo tomu, že změně u člověka předchází nějaká akce, změna chování, ale tito vědci zjistili, že tomu ještě pár stadií předchází.
Pět stadií změny
První stadium (předkontemplace) se vyznačuje tím, že člověk svůj problém nevnímá. Ostatní mu říkají, že by to měl změnit, něco s tím udělat, ale člověk s nimi nesouhlasí a nemá v úmyslu s tím něco v nejbližší době dělat. Člověk ve stadiu předkontemplace třeba tvrdí, že nemá problém s pitím, ale stres v práci, kvůli kterému pije. A paradoxně právě toto popírání je prvním stadiem změny.
Druhé stadium (kontemplace) je chvíle, kdy vám dojde, že máte problém, ale nechcete s ním nic dělat. Připadá vám, že váš problém má stejně plusů jako minusů, a nic vás nenutí se změnit. Jste ochotní připustit, že byste o změně někdy uvažovali, ale nejste připraveni jednat. Člověk ve stadiu kontemplace říká, že by měl jíst zdravěji, ale ovoce a zelenina jsou drahé, takže neví, jak na to. V tomhle stadiu se lidi zaseknou na měsíce, ale i roky.
Třetí stadium je příprava – člověk se zaváže ke změně. Je odhodlaný v nejbližší době něco udělat a možná už v nějakých drobnostech začal. „Jsem připravený přestat kouřit, už jsem si koupil nikotinovou náplast a už si nekoupím cigarety,“ řekne člověk v takové fázi. Změna už je za dveřmi.
Ve čtvrtém stadiu přichází akce, při které lidé mění svoje problémové chování a uskutečňují změnu. Jsou odhodlaní a mají pevný záměr. Změna je úmyslná, nenechali si ji jen vnutit okolím. Člověk v této fázi říká, že se do toho vrhl a dokázal to. Stadium akce trvá asi půl roku a nové chování se během něj upevní.
Poslední, páté stadium je výdrž. V něm lidé setrvají u svého nového chování navždy. Soustředí se na to, aby neselhali, a to, co bylo změněno, plně zapojují do svého života. „Už je to skoro rok, co jsem si naposledy dal skleničku. Naučil jsem se kontrolovat chutě na alkohol a vím, kde najdu podporu, když mě to přepadne,“ říká se v tomto stadiu.
Změna je spirála
I když zní pět stadií změny jako jednoduchá linka vedoucí k úspěchu, často tomu tak nebývá. Každý, kdo si někdy dal v lednu předsevzetí a v únoru selhal, ví, jak je to snadné. Transteoretický model zaznamenal, že většina lidí projde několikrát za sebou prvními stadii, než se dohrabe k výdrži. Proto se proces změny dá považovat spíše za spirálu než za přímku.
Každý člověk taky stráví v jednotlivých stadiích jinak dlouhou dobu, a proto je pro ně změna odlišná. Nejdůležitější ale je, abychom se vždy snažili z jednoho stadia posunout do dalšího. Oceňovat i malé kroky a nehnat se pouze za vidinou pátého stadia, kdy budeme mít všechno hotové. Dokud někdo nevynalezne kouzelnou pilulku, na změnu přes noc můžeme zapomenout. Ale jestli máte nějaký problém, se kterým chcete pohnout, můžete se radovat z poznatku, že už jeho ignorování je první fází změny.
Zdroj: https://minds.wisconsin.edu/
