Zhruba do 70 let seniory často trápí obezita a nadváha. Pak přichází podvýživa, přestává se ukládat tuk a ubývá svalová hmota. Nemají chuť k jídlu, málo pijí a jejich strava je jednotvárná. Odhaduje se, že téměř polovina z nich trpí pokročilou podvýživou,“ řekl Zdeněk Zadák, vedoucí Centra pro výzkum a vývoj Lékařské fakulty UK v Hradci Králové, v souvislosti s výzkumem agentury NMS Market Research pro společnost Nutricia. I tento průzkum poukázal na alarmující čísla. Polovina dotázaných seniorů si je vědoma svých špatných stravovacích návyků. Přestože 81 % z nich tvrdí, že ví, že ve svém věku mají jiné výživové potřeby, nejčastěji jedí prostě to, co jim chutná (27 %) nebo na co jsou léta zvyklí (23 %). Jako hlavní důvod, proč svou stravu nezmění ve zdravější, uvádí v celých 45 % nedostatek financí.

Zrádná křehkost

Medicína dnes v mnohých oblastech dosahuje svého vrcholu. Pro samé technologické výdobytky však zapomínáme na to, co je ve zdraví primární, a přitom úplně prosté.

Americký magazín Time nedávno zveřejnil článek věnovaný 5,5 milionu seniorů, kteří doslova hladoví uprostřed celospolečenského blaha. Nesl příznačný název Proč Amerika nedokáže nakrmit své seniory? Kanada sestavila statistiky, podle nichž je třetina lidí nad 65 let ohrožena špatnou výživou, což lékaři dávají do jednoznačné souvislosti se vznikem nejčastějších onemocnění, jako je cukrovka nebo srdeční choroby. Média Velké Británie hovoří o více než milionu podvyživených seniorů, výzkumníci na Novém Zélandu realizovali studii, podle níž je 23 % seniorů podvyživených a dalších 35 % vystavených vysokému riziku. Ani Německo není výjimkou, míra podvýživy u zdravých starších lidí žijících samostatně tam dosahuje 10 až 20 %, zatímco senioři v domech s pečovatelskou službou či nemocnicích trpí podvýživou až v 60 %.

„Potřeba kvalitní, dobře vstřebatelné výživy a cílené doplňování prvků, významných pro organismus je přitom ve vyšším věku mnohem důležitější než kdykoliv předtím,“ je přesvědčená hlavní dietoložka Jennifer Broxterman. Jenže realita vypovídá o něčem jiném – právě senioři svoji výživu zanedbávají nejvíce. Nesprávné stravování přitom vede k tzv. syndromu křehkosti, o němž se zejména v poslední době začíná mluvit jako o největším zdravotním problému vyššího věku. Člověk je slabý, unavený, viditelně hubne, klesá jeho obranyschopnost. Otevřeně se dnes už hovoří i o vlivu stravy na vznik demence. „Křehkost s sebou přináší horší vyrovnávání se s pooperačními komplikacemi, chřipkou, ale i s pouhým nachlazením. A to vše má samozřejmě vliv na soběstačnost každého jedince. Křehkost je do značné míry reverzibilní stav, lze jej tedy za pomoci dobré výživy nebo třeba nutričních drinků a fyzické aktivity zvrátit,“ říká přední česká gerontoložka Iva Holmerová. „Zejména je ale důležitá prevence tohoto stavu: pamatovat na to, že člověk musí mít dobrou výživu, i když se mu nechce jíst. Nemocným bychom neměli nosit bonboniéry nebo chlebíčky, ale třeba právě krabičku s výživou,“ dodává.

Nic není jako dříve

Jíst, to znamená zapojovat mnoho smyslů. Jenže jak zrak, tak čich a chuť věkem chřadnou. Podle odborníků z amerického výzkumného a vzdělávacího centra Mayo Clinic je určitá ztráta chuti a čichu vázaná už k věku okolo 60 let, u žen hrozí ještě dříve. Zatímco lidé středního věku mívají okolo 10 000 chuťových pohárků, maximálně připravených užívat si dobrého jídla, postupem času jich ubývá a zmenšují se. Snižuje se schopnost rozeznat, zda je potrava sladká, slaná, či nahořklá. Stejně tak klesá citlivost čichu, věrného souputníka chuti. Na vině je ztráta nervových zakončení a menší sekrece nosu. Doktor Steven Parnes, newyorský otorinolaryngolog, který se specializuje na výzkum čichu a chuti, říká: „Mnohdy si lidé stěžují na ztrátu chuti k jídlu, a my zjišťujeme, že skutečným viníkem je snížená funkce čichu.“

Jiné výzkumy zase dokládají, že nechutenství vázané ke stárnutí bývá těsně spjaté i s ubýváním zrakových schopností. Šedý zákal, věkem podmíněná makulární degenerace a další poruchy optického vnímání mohou vztah k jídlu výrazně ovlivnit. Pokud lidé už tak jasně nevidí, co je před nimi na talíři, zvláště v kombinaci se snížením vitality ostatních smyslů, atraktivita jídla je tatam – i ty největší dobroty se najednou mohou stávat nic neříkající hmotou.

A jakkoliv jsme do této doby milovali jídlo, můžeme o tento požitek začít přicházet, protože už zkrátka nenabízí to, co dříve. Jenže lékaři upozorňují, že dietní změny v jídelníčku starších lidí, které jsou výsledkem zkreslené chuti, mohou být vážným rizikovým faktorem srdečních chorob, cukrovky, cévních mozkových příhod či dalších nemocí.

Když imunitu trápí paměť

Postupné chátrání smyslů není ve stravování seniorů jediná překážka. „Mívají problémy s chrupem a mnohé potraviny proto nejedí. Také osamělost a to, že jídlo většinou nemají s kým sdílet, vede k podvýživě,“ vyjmenovává další faktory specialistka Iva Holmerová. Svoji roli sehrává užívání léků, potenciálně způsobujících nechutenství. Nemoc, která upoutává na lůžko, pročež si pacient jen s obtížemi může připravit jídlo, natož dojít nakoupit. Ekonomické faktory, kdy si mnozí dobře rozmýšlejí, zda koupit jogurt, nebo pomeranč.

Chronická zácpa, či naopak inkontinenční příhody. Lidé tak s věkem z různých důvodů omezují příjem potravy a tělo chřadne, což změny v organismu ještě více prohlubuje. Příkladem budiž imunitní systém. V pokročilých letech klesá množství bílých krvinek i celková efektivita obranyschopnosti. „Vliv stárnutí organismu na imunitní systém je komplexní a probíhá na několika úrovních. S přibývajícím věkem například klesá produkce B- a T-lymfocytů v kostní dřeni. Kolem čtyřicátého roku také již v podstatě nefunguje brzlík, v němž T-lymfocyty dozrávají. Imunitní systém také vzhledem ke svému ‚opotřebení‘ hůře rozlišuje mezi vlastními a cizími buňkami, proto jsou u starších lidí běžnější autoimunitní onemocnění,“ vysvětluje celostní lékař Bohumil Ždichynec.

V organismu starších lidí dochází ke zpomalení reakce T-lymfocytů na antigeny (látky navozující reakci protilátek) a snižuje se i rychlost, s níž bývají likvidovány bakterie, rakovinné buňky a další patogeny. V těle ubývá bílých krvinek, jejichž úlohou je „pamatovat si“ patogeny, s nimiž se již potkaly. Když pak organismus starého člověka napadne nový antigen, imunitní systém si jej hůře pamatuje a obtížněji se proti němu brání. „Všechny tyto změny, které oslabují imunitní systém, zapříčiňují, že jsou starší lidé náchylnější k infekčním onemocněním s komplikovaným průběhem, jako je třeba pneumokokový zánět plic,“ vysvětluje Bohumil Ždichynec. Zatímco přirozené procesy spojené se stárnutím ovlivníme jen obtížně, tím, čím lze imunitu podpořit, opět zůstává především dostatečná a kvalitní výživa. „Silnou obranyschopnost si lze udržet zdravým životním stylem – především pohybem na čerstvém vzduchu a pestrou vyváženou stravou, bohatou na antioxidanty, například vitaminy C a B, a dále také minerály, stopové prvky a další významné nutrienty. Vyplatí se také dbát na zdravé zažívání, neboť ve střevním mikrobiomu sídlí většina buněk našeho imunitního systému. Zdravou střevní mikroflóru podpoříte jídlem bohatým na vlákninu a probiotika,“ radí lékař, přičemž zdůrazňuje i význam užívání kvalitních doplňků stravy. Optimálním pomocníkem bývají zejména tzv. nutridrinky, které jsou malé, takže je zvládnou vypít i lidé trpící výrazným nechutenstvím, ale dodají žádoucí zásobu potřebných látek, jsou-li jiné zdroje omezené. Odborníci doporučují i různé komplexní směsi, jako je například přípravek Immun44. Mimo jiné cíleně doplňuje polyfenoly – látky, které slouží právě k zásobování imunitního systému.

Co způsobuje špatná výživa ve stáří

  • Slabý imunitní systém, který zvyšuje riziko infekcí.
  • Špatné hojení ran.
  • Svalovou slabost a snížené množství kostní hmoty, což může vést k pádům a zlomeninám.
  • Vyšší riziko hospitalizace.
  • Zvýšené nebezpečí úmrtí.

O co se ve stáří neochudit

Vitamin B12

Jak stárneme, snižuje se účinnost absorpce vitaminu b12, který podporuje zdraví mozku a nervového systému. Mezi příznaky patří únava, závratě nebo ztráta rovnováhy a snížená mentální funkce. Zdroj: vejce, mléčné výrobky, maso, ryby, měkkýši, drůbež.

Vitamin D

Nezbytný pro imunitní systém, kosti a mozek. Stárnutím jeho syntéza ze slunečního záření klesá. Doporučovány jsou doplňky vitaminu d, protože v potravě se přirozeně nevyskytuje. Pozor, je rozpustný pouze v tucích!

Vitamin C a vitamin E

Mají antioxidační vlastnosti a jsou důležité pro udržení zdravých tkání. Zatímco vitamin c lze užívat i ve formě doplňků, před užíváním vitaminu e v tabletách někteří odborníci varují. Ideálním zdrojem jsou ořechy, semena či pšeničné klíčky.

Vápník

Pro správnou tvorbu a funkci vaziva, chrupavek a kostí je důležitá výživa – především dostatek vápníku. Jenže i jeho absorpce s věkem klesá. Upřednostňujte jeho příjem pomocí mléčných výrobků a vařené zeleniny.

Zinek

U seniorů bývá jeho nedostatek běžný a může ho způsobovat i užívání některých léků. Mimo jiné má vliv na ztrátu chuti k jídlu. Obsažen je v luštěninách, dýňových semínkách a mase.

Bílkoviny

Podle mnohých odborníků jsou to nejdůležitější, co by strava seniorů měla obsahovat. Jak stárneme, ztrácíme svalovou hmotu a může u nás vznikat anabolická rezistence. Jinými slovy – ke svému fungování potřebujeme o dost více bílkovin než dosud.

Jak také povzbudit chuť k jídlu

  • Používejte více chutného koření, čerstvých bylinek a aromatické zeleniny, jako jsou cibule, česnek, zázvor, celer nebo mrkev. Jídlo pozvedne i citronová šťáva. 
  • Zkuste různé techniky vaření i nová jídla – chutě se léty mění.
  • Zpestřete vizuální prezentaci pokrmů. Oddělte každou část jídla tak, aby byly na talíři jasně definované. Používejte nádobí, které kontrastuje s barvou podávaných jídel.
  • Snažte se nejíst sami.
  • Umožňuje-li to váš stav, alespoň krátká procházka před jídlem by měla být samozřejmostí.

Zdroj: časopis Vlasta, https://time.com/5662200/elderly-hunger-in-america/ www.nms.cz