Podzim a zima, kdy na nás útočí nejrůznější bacily, prověří každý rok stav naší imunity. Teď, kdy celý svět bojuje s pandemií nemoci covid-19, se všichni ještě více snažíme mít ji v co nejlepší kondici. Potravinové prostředky na její posílení tak kupujeme ostošest. Přitom si ale můžeme vystačit s tím, co máme většinou běžně doma. Zdánlivě obyčejná zelenina nám může pomoct víc než nejrůznější tabletky, a navíc odpovídá trendu posledních let: je regionální a sezonní, bez éček, barviv a jakýchkoli jiných přidaných látek.

Jak ven ze začarovaného kruhu

„V podzimním čase přichází ke slovu křen, cibule a česnek. Pomáhají jako prevence proti respiračním chorobám. Fungují však i v počátcích potíží, pokud již nastanou,“ říká bylinkářka Michaela Maťhová a připomíná, že se jim ne nadarmo říká přírodní antibiotika a antivirotika.

Čtěte také

Psychická odolnost

Čtěte také

Posilte svou psychickou odolnost! Psycholožka radí, jak na to

Sílu přírodní medicíny vyzkoušela sama na sobě. Dlouhé roky trpěla na časté rýmy a ucpané dutiny, i její malé dítě bývalo často nemocné. „I když jsem vyzkoušela různé medikamenty, které známe z televizních reklam, stejně dceři nepomáhaly. Pokud pomohly, tak krátkodobě a problémy byly brzy zpět. Rýma se jí vždycky nekonečně vlekla a nejednou končila i zánětem středouší a píchnutím ucha. Byly jsme obě často na antibiotikách a onemocnění se nám neustále vracelo. V jednu chvíli jsem už nevěřila, že to někdy skončí. Začarovaný kruh,“ vypráví, jak se k bylinkám dostala. O jejich pěstování toho věděla hodně díky absolvování oboru Zahradnické inženýrství na Mendelově univerzitě, ale jejich zdravotní účinky a zpracování musela ještě nastudovat. „Začala jsem vyrábět první bylinkové produkty na potíže, které nás tak trápily, v podobě sirupů, mastí, tinktur, čajů, a také jsem bylinky pěstované a hlavně ty divoké začala zařazovat do našeho jídelníčku,“ popisuje s tím, že po čase jí protivné záněty dutin zcela vymizely a její dnes již dvě děti jsou viditelně zdravější. Pro lidi, které trápí podobné problémy, sepsala všechny své rady do e-booku Zbavte se zánětu dutin jednou provždy, na jejím webu najdete ale spoustu dalších rad a jiné e-booky o přírodní cestě k silnější imunitě.

Čtěte také

Skrytý cukr

Čtěte také

Pozor na skrytý cukr v potravinách. Kromě obezity rozjíždí i vážná onemocnění

Účinkují i v omáčce

Abychom ale účinně předcházeli klasickým podzimním potížím, nemusíme se stát bylinkáři, chodit po luzích a hájích a hledat ty správné rostlinky. Opravdu nám může pomoct to, co máme ve spíži nebo ve sklepě.

„Cibule, česnek i křen obsahují mimo jiné silice a ty přirozeně působí dezinfekčně a podporují obranyschopnost,“ potvrzuje i bylinářka a aromaterapeutka Linda Mahelová. Upozorňuje, že nám tyto rostliny mohou pomoci také s trávením a zlepšují stav cév. Není ani třeba stát dlouhé hodiny u plotny a vařit v kotlíku čarovný lektvar. Všichni tři bojovníci jsou nejúčinnější v syrové podobě. „Například cibule je vhodná při nastydnutí a kašli. Stačí nakrájet ji na kolečka a posypat cukrem. Puštěná šťáva působí proti kašli, stejný účinek má i černá ředkev. Také je dobré rozkrojenou cibuli umístit do blízkosti postele v ložnici. Dezinfikuje vzduch a napomáhá dobrému dýchání,“ ukazuje Michaela Maťhová, že nejde o nic složitého. Stejně tak křen stačí podle ní jen nastrouhat s jablky a červenou řepou – a hned máme pomocníka na ředění hlenů. „Česnek je nejúčinnější opět v syrové podobě, určitě je vhodné jej konzumovat společně s nějakým pečivem nebo v pomazánkách,“ pokračuje odbornice s tím, že syrový může dráždit žaludeční sliznici.

Čtěte také

Pěstování bylinek má svá pravidla

Čtěte také

Pěstujete bylinky? Myslete na kombinace, vhodné stanoviště, ale i přezimování

„Pokud by je někdo nesnášel syrové, tepelná úprava je také možná, například v chladných dnech dobrá cibulačka nebo křenová omáčka,“ uklidňuje ty, kteří na silně aromatické druhy zeleniny v syrové podobě nemohou ani pomyslet.

Tělo nás dopředu varuje

K otázce dávkování přírodních léků říká, že hlavně v případě jejich konzumace v syrovém stavu by mělo být umírněné. „Důležité je vnímat své tělo,“ dodává Linda Mahelová. To je vlastně i návod na zvládnutí případných respiračních chorob bez návštěvy lékárny a lékaře. Většinou totiž zpozorujeme až opravdu viditelné příznaky, kdy nás bolí celé tělo, šimrá nás v nose a teče z očí. V tomto okamžiku ale už je v podstatě nevyhnutelné, že se budeme léčit pár dní.

„Tělo dává signály mnohem dříve. Jenže v dnešní hektické době si lidé těch prvních velice jemných signálů nevšímají, netuší, že se něco děje. Často si něčeho třeba v určité chvíli všimnou, ale nevěnují tomu pozornost. Lze se to naučit, abyste mohli včas odhalit prvopočátek problémů, a účinně tak zabránit vypuknutí choroby,“ tvrdí Michaela Maťhová a vypočítává ty nejčastější: máme po ránu více ospalků v očích než obvykle, častěji kýcháme, cítíme nepatrné svědění vzadu v krku, máme po celý den větší žízeň než jindy, podezřele rychle se zadýcháme a zpotíme při fyzické práci nebo rychlejší chůzi… Pokud tyto příznaky zachytíte, mohou přírodní prostředky odvrátit napadení vašeho těla jakýmkoli bacilem. Máte-li ovšem již vážnější průběh choroby, je vždy vhodné poradit se s lékařem a přírodní léky užívat spíš jako doplněk.

Čtěte také

Bylinky jsou často řešením na různé problémy

Čtěte také

Bylinky do podzimního nečasu: Zaženete stres, ale i problémy s ledvinami

Nejlepší je samozřejmě z naší zahrádky

Jak velí i současné trendy, vyplatí se upřednostňovat cibuli, česnek a křen českého původu. Není to jen kvůli ekologické zátěži, kterou dovoz plodin představuje, regionální zelenina má prostě jinou chuť. Vzpomeňme na česnek, kdy byl před pár lety problém sehnat české palice, nejen supermarkety nabízely jen a pouze ten čínský. Výhodou byla jeho nízká cena, ovšem chuť byla někde jinde. Jak jsme všichni brzy zjistili, namísto jednoho stroužku jsme museli do pokrmu přidat minimálně celou paličku a stejně to pořád nebylo ono.

Ideální samozřejmě je mít svůj pozemek. „Cibuli i česnek si můžeme pěstovat na zahradě, křen se dá teď na podzim najít volně v přírodě, ale sbírám ho pouze na čistých místech, kde není kontaminován chemickými látkami z pole,“ líčí Linda Mahelová.

Křen se na našich zahrádkách moc neobjevuje. Na rozdíl od cibule a česneku, které v kuchyni používáme dnes a denně, ho ani příliš nekonzumujeme – většinou si ho dopřáváme jen k ovaru nebo klobáse.

Změnit náš postoj k této zázračné kořenové zelenině, jíž se někdy přezdívá evropský ženšen, má za cíl Sdružení pro zachování tradice pěstování malínského křenu. „Byli bychom rádi, pokud by křen, a nejlépe lokální český křen, byl zastoupen v jídelníčku co nejširšího množství domácností,“ říká Vladimír Dupal, který sdružení založil v roce 2005 v rámci seminární práce na Ekonomicko-správní fakultě Masarykovy univerzity v Brně. „Dostali jsme za úkol založit občanské sdružení a mně přišlo toto téma a obsah činnosti jako ideální. Naše rodina totiž pochází z Malína a věnuje se pěstování křenu několik desetiletí. Proto mě myšlenka obnovení tradice pěstování křenu oslovila a chtěl jsem ji více popularizovat a medializovat,“ vysvětluje mladý muž.

Čtěte také

Syndrom zlomeného srdce se podobá infarktu

Čtěte také

Syndrom zlomeného srdce existuje. Podobá se infarktu

Není křen jako křen

Malínský křen býval pojem nejen u nás, ale i za hranicemi – vyvážel se až do Ameriky. „Největší rozvoj pěstování křenu byl okolo roku 1891, kdy byl založen Spolek malínských křenařů. Křen byl velmi populární i v období první republiky. Nicméně později s nástupem hořčice začalo pěstování a spotřeba křenu uvadat. Bylo to dáno změnou kulinářských preferencí spotřebitelů, cenou hořčice v porovnání s cenou křenu,“ objasňuje Vladimír Dupal s tím, že kolektivizace po 2. světové válce byla asi posledním hřebíčkem do pomyslné rakve pěstování křenu v Malíně. „Jeho pěstování tak, jak se tu po staletí provozuje, tj. víceletou kulturou, je totiž technologicky a časově velmi náročné. Nároky na produkci a prodejní cenu se nepotkávaly s představou velkoobjemového a centrálně plánovaného způsobu hospodaření. V tomto období tak pěstování křenu přežívalo již pouze na zahrádkách místních obyvatel, ze kterých jej však postupem času začaly vytlačovat bazény či nová výstavba,“ usmívá se Vladimír Dupal a popisuje, že malínský křen je výjimečný svou chutí i vzhledem. „Má mít říz, nesmí pálit či štípat a musí být nasládlý. Je dlouhý, rovný a od vrchní části ke konci se lehce zužuje. Nemá velké množství postranních kořenů a roste z matečného kořene.“

Čtěte také

Paměť se dá posilovat

Čtěte také

Posilování paměti: odložte mobily, tablety a věnujte pozornost tomu, co jíte

Propagátor křenu zdůrazňuje jeho přínos pro naše zdraví: „Je to přírodní antivirotikum. Díky vysokému obsahu draslíku je ideální volbou pro zdravé srdce a cévy. Zlepšuje totiž průtok krve v tepnách, a tím pádem snižuje krevní tlak. Je bohatý i na vápník, který je důležitý pro zdravé kosti. Čerstvě nastrouhaný křen je výborný proti ucpaným dutinám. Inhalace nastrouhaného křenu ve vroucí vodě se vřele doporučuje. Výborný je také při zánětu močových cest, protože je močopudný. Dále se hodí po léčbě antibiotiky kvůli pozitivním účinkům na střevní mikroflóru.“

Nadšenci z malé vesničky na Kutnohorsku již uspořádali tři ročníky Slavností malínského křenu, poslední dva roky byly spojené s Malínským adventem. Klub kutnohorských turistů organizuje Pochod za malínským křenem.

Zkusit můžeme lichořeřišnici, šípek, echinaceu, propolis…

Pro posílení imunity samozřejmě lze využít i další dary naší přírody. Obě bylinkářky zmiňují lichořeřišnici, jež kvete od léta až do pozdního podzimu. Michaela Maťhová ji doporučuje těm, pro něž je syrový česnek příliš. „Funguje také jako antibiotikum a není tak agresivní na trávicí trakt,“ podotýká. Linda Mahelová radí pěstovat si ji. „Připravujeme z ní tinkturu, pesto, přidáváme ji do salátů, sem tam si sníme pár listů a květů na zahradě jen tak,“ vyjmenovává s tím, že vhodné je také užívání kořenů echinacey (třapatky nachové) – vykopávají se teď na podzim a připravuje se z nich tinktura na podporu imunity.

Čtěte také

Obrázek Vlasta.cz

Čtěte také

Autismus? Rodiče pomohli synovi tak, že nepotřebuje asistenta. Změnili stravu

Využít se dá také propolis, takzvaný včelí zázrak. Ten je svými účinky znám už více než pět tisíc let. Prokázal schopnost ničit mikroorganismy, které negativně působí na zdraví člověka, proto se stal velmi oblíbenou látkou egyptských faraonů. Asyřané propolisem léčili rány a nádory a Řekům sloužil k léčbě zánětů. Jeho léčivé účinky popisují mnozí lékaři, bylinkáři a léčitelé, produkty z propolisu jsou dostupné v bylinkářstvích i lékárnách. Například v kombinaci s medem. Kromě desítek jiných potíží působí velmi dobře při chřipce, nachlazení, zánětech v krku a bronchitidě. Má také antibakteriální účinky, takže může zafungovat podobně jako antibiotika, ovšem s tím, že na propolis si nevypěstujete rezistenci.

Michaela Maťhová vyzdvihuje ještě rakytník. „Obsahuje mnohonásobně více vitaminu C než citron a navíc mnoho biologicky aktivních látek.“ Další skvělou bylinkou je podle ní šípková růže. „Sušené šípky podrtíme a zalejeme vlažnou vodou. Aby byl šípkový čaj opravdu lahodný a dostatečně silný, je potřeba 40 šípků na půllitr vody. Nechají se stát do druhého dne, pak se zahřejí k varu a sporák se ihned vypne. Necháme je stát ještě 5–10 minut a pak je můžeme scedit a čaj osladit trochou medu, což je další účinný prostředek při nachlazení a tvorbě imunity. To je způsob, jak zachovat co nejvíce účinných látek včetně vitaminu C,“ dává návod na lahodný podzimní nápoj a vrací se ještě k tomu, o čem se nyní v souvislosti s pandemií koronaviru často hovoří – že pro naši imunitu je velmi důležitý vitamin D3.

Čtěte také

Koření dokáže ovlivnit hladinu cholesterolu

Čtěte také

Zkroťte cholesterol pohybem i stravou. Začněte správným kořením

Protože si ho tělo nedokáže samo vytvořit a sluneční záření, z něhož ho získáváme, je v zimě zanedbatelné, měli bychom v tomto období dbát na jeho přísun společně s vitaminem K2. „Déčka je nejvíce v tresčích játrech, celkově v mořských rybách, vitamin K2 je zase v kvašených potravinách – v jakékoli kvašené zelenině. Ta je navíc také zdrojem vitaminu C,“ shrnuje bylinkářka. A Linda Mahelová ji doplňuje: „Myslím si, že imunita začíná především v naší mysli.

To, jakým způsobem přistupujeme k sobě a okolí, jak se na věci díváme, jak je hodnotíme, nebo zda se na ně dokážeme dívat s nadhledem a užíváme si spíše toho, co je pro život opravdu důležité.“ Na otázku, co dělat, abychom si sychravé měsíce užili v plné síle, odpovídá: „Každému pomáhá něco jiného, každý jsme jiný. Můžeme se inspirovat, ale především se nechat vést svou vlastní intuicí a moudrostí,“ říká s tím, že jí osobně pomáhají procházky. „Prodýchám se na čerstvém vzduchu, vyvětrám hlavu od myšlenek, protáhnu tělo. Ráda si dopřávám bosonohé procházky ve spadaném listí nebo sněhu, chodím se otužovat na své oblíbené místo do potoka,“ předkládá svou cestu k psychickému i fyzickému zdraví. To snad půjde realizovat i v následujících dnech a týdnech...

Čtěte také

Zvládnout stres je někdy náročné

Čtěte také

Jste cholerici? Ovládněte svůj hněv. Pomůže vztekací místnost, ale i komunikace

Recepty na přípravky posilující imunitu podle bylinářky Lindy Mahelové

Česneková tinktura

Do kvalitní pálenky naložte rozkrájené kousky česneku (na půl litru asi jednu paličku). Nechte tři až čtyři týdny vyluhovat a potom přeceďte. Užívejte 10 až 20 kapek 2x denně.

Navíc: Česnek také očišťuje cévy.

Cibulové víno s medem

Asi tři nebo čtyři cibule nakrájejte najemno, zalejte půl litrem bílého vína a přidejte dvě lžíce medu. Můžete přisypat i roztlučený hřebíček. Macerujte zhruba dva dny, poté cibuli přeceďte a víno uložte do ledničky. Užívejte jednu malou sklenku před jídlem 2x denně.

Navíc: Pomáhá také při zahlenění a jaterní nedostatečnosti.

Šťáva z cibule

Nakrájejte jednu celou cibuli a přidejte jednu až dvě lžíce medu. Nechte odstát, cibule za chvíli začne pouštět šťávu. Tu pak můžete přidat na svou oblíbenou zeleninu.

Navíc: Podpoří očištění dýchacího systému při zahlenění a zlepší činnost jater.

Křenové víno

Nastrouhejte půlku kořene do 0,75 l bílého vína a nechte macerovat deset až čtrnáct dní. Pak přeceďte a užívejte jednu lžíci po jídle.

Navíc: Také očišťuje ledviny, močový systém, játra, žlučník a dýchací ústrojí.

Tip navrch: Tymián s medem na podporu dýchacích cest

Naložte si tymián do medu a jednou začas si dejte čajovou lžičku. Užívat není potřeba pravidelně, ale jen občas. Nasajte při tom vůni tymiánu a jeho sílu.

Tajný recept: Kouzelný elixír zdraví podle Michaely Maťhové

Do půl sklenice medu vymačkejte 5 citronů (může tam být i trochu dužiny, ale bez pecek a kůry) a 7 stroužků česneku a důkladně promíchejte. Užívejte čajovou lžičku dvakrát denně – ráno a večer po jídle.

TIP: Skladujte v chladničce, vydrží vám tak celou zimu.

ZDROJ: časopis Vlasta, www.provonenyden.cz, www.lindamahelova.cz, www.mujbylinkovydiar.cz, www.bylinkovyraj.net

Čtěte také

Probiotika

Čtěte také

Rozdíl mezi probiotiky, prebiotiky a synbiotiky. Proč je nám po nich občas hůř?

Čtěte také

Cvičením doma ušetříte

Čtěte také

Domácí trénink může být stejně kvalitní jako ten ve fitku. Víte s čím cvičit?

Čtěte také

U vaření je spousta věcí nahraditelných

Čtěte také

Došly vám kvasnice, vajíčka, olej nebo tvaroh? Můžete je snadno nahradit