Oprávněnou obavu vznesla ve své nové knize Čtenáři, vrať se doktorka Maryanne Wolfová, psycholožka se specializací na čtení a výzkumnice při Kalifornské univerzitě. Jak definovala pojem hluboké čtení? Je to proces, kdy při čtení slov a výrazů zapojujete do jejich vnímání vše, co už víte a znáte, co jste prožili a procítili. Ernest Hemingway se jednou vsadil, že napíše nejkratší povídku. A napsal: „Prodají se dětské botičky. Nenošené.“ Když to čteme, naskakuje nám okamžitě nějaká představa, vzpomínky, příběh. Pravděpodobně se mělo narodit miminko a nenarodilo. Nebo přišlo a odešlo. Vzbudí to v nás empatii. Tak tohle je hluboké čtení.

Čtěte také

Jaký je váš sen? Zahrádka nebo spíše cestování?

Čtěte také

Opravdu šťastné páry mají společné sny. Otestujte se a zjistěte, kam směřuje

Proč záleží na tom, kde čteme svá slova

Hluboké čtení vyžaduje čas a soustředění. Digitální média nás naopak ponoukají, abychom zkonzumovali co nejvíc informací za co nejkratší dobu, zatímco při tom ještě děláme něco dalšího. Když strávíme šest až dvanáct hodin denně čtením slov na obrazovkách, naučíme se číst rychle a povrchně. Neprožíváme, nedáváme do souvislostí, nezamýšlíme se. Kniha nás naopak zpomalí, posadí, donutí zaměřit se jen na ni. Musíme pomalu obracet stránky. Když projedeme nějakou moc rychle, vracíme se a čteme znovu. Takto přečtená slova v nás potom zůstávají déle. Jsou trvanlivější.

Čtěte také

Oddanost je v partnerském vztahu důležitá, má ale své hranice

Čtěte také

Slepé vzhlížení k partnerovi a popírání vlastních přání je cestou do pekla

Jak nás ovlivňuje způsob, jakým čteme

Když vás bombarduje tolik informací jako nás v dnešní době, začnete si vybírat nekomplikované zdroje. Stručné, hutné a čtete je rychle. Nekritizujete, nezamýšlíte se, neanalyzujete. Tím pádem jste snadnějším cílem pro falešné zprávy (fake news). Když pak dojde třeba na volby a vy máte v rukách rozhodování o budoucích vůdcích naší země, jste oslabeni svou neschopností nasbírat informace z více úhlů, skutečně je vnímat a komplexně posoudit. Dalo by se říct, že máme dokonce společenskou povinnost být dobrými, tedy hlubokými čtenáři.

Čtěte také

Jaké jsou nejčastější příčiny rozchodů?

Čtěte také

Hádky, nevěra, odcizení. Tři nejčastější důvody rozvodů, kterým se dá předejít

Digitální média tu zůstanou, jak se tedy stát lepším čtenářem i s nimi

Nesnažte se prolétnout každý text jako závodník formule 1, ponořte se do něj, vnímejte ho. Ať čtete zprávy, nebo knihu. To vás nakonec donutí nečíst těch zpráv tolik, protože na to nebudete mít čas. Přečtete jich méně, ale důkladněji. Vůbec nikdo netvrdí, že bychom měli přestat číst na mobilu či tabletu. Ale ať čteme cokoliv a kdekoliv, měli bychom tak činit za nějakým účelem. Vědomě a hluboce. Jinak až to budeme potřebovat, tak zjistíme, že už význam a hloubku psaného slova vnímat nedokážeme, ani když na tom záleží. Pokud máte pocit, že vám to hrozí, rozhodně trénujte na knihách. Vraťte se ke svým oblíbeným, kupte si vyhlášenou novinku nebo se spolehněte na doporučení kamarádky. Hlavně čtěte zhluboka. Takový zážitek vám brouzdání po netu nepřinese.

Čtěte také

Včelí královny aneb vysoce postavené podnikatelky, které aktivně omezují příležitosti a postup svých ženských podřízených

Čtěte také

Proč jsou šéfky tak zlé? Cítí se výjimečně a k ostatním ženám jsou přísnější

Zdroj: www.maryannewolf.com, Maryanne Wolfová: tenáři, vrať se (Mozek a čtení v digitálním světě)