Naopak lepší přístup a kontrolu budete mít k těm, které mají kolem sebe více volné plochy, což by vám úzké pytle nebo nádoby nemusely dovolit. Nemuseli byste dobře vidět, kolik je třeba zalévat, a buď byste je zalévali málo nebo naopak hodně, což by plísně podpořilo. Pokud záhony nemáte, nevadí, snažte se prostě vždycky co nejlépe kontrolovat, kolik je kolem vašich rostlin vlhkosti.

Čtěte také

Když se mangoldu daří, je sklizeň obrovská

Čtěte také

Zahrádka v srpnu: Vysaďte špenát a mangold. Stihnete ještě i sklízet!

Hnůj a slepičince

Chcete vědět, co nejlépe udělat příští rok? Příprava záhonu je pro úspěšnou a co nejdelší sklizeň alfou a omegou. Záhon by měl být obohacený o svrchní vrstvu kvalitní půdy, kterou je vhodné na podzim prohnojit zarytím koňského hnoje. Nejpozději dva týdny před výsadbou sazenic můžete připravený záhon zalít i hnojícím roztokem ze slepičího trusu. Ten se dá koupit ve formě granulátu, případně si můžete sehnat čerstvé slepičince od chovatele a namočit je. Nevypadá to vábně, ale jde o skvělé hnojivo.

Do prohnojeného záhonu však umístěte sazeničky opravdu až za dva týdny, jinak by se jim mohly spálit kořínky. A když už zmiňujeme nelibě páchnoucí zálivky, jednou z nejlepších průběžně hnojicích prostředků na rajčata je kopřivová jícha, kterou můžete bez potíží připravovat po celou pěstební sezónu, protože kopřivy rostou pořád. Vezměte rukavici a srp, a nažněte pořádnou kytici kopřiv. Ty pak nasekejte na drobnější kousky, hoďte do nádoby, kterou bude možné uzavřít víkem, a zalejte odstátou vodou nebo dešťovkou. Nádobu volně přikryjte víkem a nechte alespoň tři týdny stát, obsah občas protřepejte nebo promíchejte. Pak je zálivka připravena. Nenechte se zaskočit tím, že opravdu silně zapáchá.

Čtěte také

Úklid ledničky

Čtěte také

Zápach v ledničce odstraní ocet, ale hlavně velký úklid. Jak na něj?

Dejte jim mléko

Rajčata jsou v průběhu růstu ohrožována zejména plísněmi, slimáci či mšice je naštěstí příliš nenapadají. Černající listy ukazují napadení plísní, ale pokud černají plody, jde pravděpodobně o nedostatek vápníku, což lze řešit i zálivkou mlékem.

Rajčata je ideální pěstovat na záhonu pod přesahem střechy a mít tak pod kontrolou množství vody, která se k nim dostane. Zalévejte je spíše u kořenů, jde o jednu z protiplísňových prevencí.

Keříky rajčat umí vyrůst hodně vysoko, chcete-li bohatou sklizeň, musíte jim ulevit a zároveň je posílit. Obvykle je vhodné zalomit je za sedmým nebo osmým „vijanem“ (tedy výhonkem) a už v průběhu růstu postupně opatrně otrhat zhruba polovinu listů, do bobulí pak půjde víc síly. Zvlášť při rychlém a intenzivním růstu potřebují keříky pevnou oporu, tedy klacky nebo opěrné kroucené dráty, které koupíte v hobbymarketech, jinak se snadno zlomí.

Plody opravdu mohou dozrávat až do prvních mrazů, nedostatek tepla a slunce už jim však mnohdy nedovolí dozrát plně. Pokud přejdou mrazem, už je nejezte. Nezralá zelená rajčata však můžete včas otrhat a zkusit je nechat dozrát v košíku na tmavším místě.

Čtěte také

Některé bylinky stojí za to usušit

Čtěte také

Sklizeň bylinek: Které rostliny nesmíte nechat přerůst a které nesmí vykvést?