Vidíme až v sedmi

Zrakem člověk získává kolem 80 procent všech informací. Přitom průměr lidského oka zřídka přesáhne 24 milimetrů a váhu 28 gramů. Oční bulvy rostou jen minimálně. Mají od narození až do smrti takřka stejnou velikost. Jeho schopnosti se ale s věkem mění. „Vývoj oka začíná už během čtvrtého týdne těhotenství. Zdravé miminko se narodí s fungujícím, ale ne ještě plně vyvinutým zrakem. V období prvních šesti měsíců se u dítěte vyvíjí schopnost zaměřit oči na předmět při pohledu do blízka. Kolem pátého měsíce věku je dítě schopné pozorovat předměty pouze očima, nemusí tedy pohybovat hlavou. V jednom roce je zraková ostrost na úrovni asi 20 až 30 procent. Až kolem sedmého roku je vývoj zrakových funkcí u konce a dítě by mělo vidět stejně kvalitně jako zdravý dospělý člověk,“ vysvětluje Pavel Stodůlka, přednosta sítě očních klinik Gemini.

Čtěte také

Nedostatek tekutin může způsobit i bolest zad

Čtěte také

Nejste nemocní, jen máte žízeň. Voda má vliv na migrény, alergie i bolesti zad

Hormony mohou způsobit suchost očí

Pro zdraví očí je pravidelné mrkání velmi důležité. Člověk ročně mrkne průměrně čtyřmilionkrát. Ženy mrkají častěji než muži. „Fyziologicky se mrknutí opakuje po třech až šesti sekundách. Mrkání rozprostírá slzný film po povrchu oka a napomáhá odvodu slz do slzných cest. Slzné žlázy produkují denně asi jeden mililitr slz. Slzný film má důležité funkce – je prvním optickým rozhraním oka, omývá i chrání rohovku a spojivku, navíc má antibakteriální efekt. Příčin nestability či snížené tvorby slzného filmu je řada. Například u žen jsou častými činiteli hormonální změny. Ženy, které užívají hormonální antikoncepci, mohou trpět příznaky suchosti očí, a proto mrkají až o třetinu častěji než muži,“ popisuje Pavel Stodůlka.

Čtěte také

zkušební foto

Čtěte také

Pravidelný sex může oddálit nástup menopauzy, tvrdí nová studie! Opravdu?

Zrak slábne po čtyřicítce

Slábnoucí zrak patří k přibývajícím létům. Za nutnost nosit brýle na čtení může presbyopie neboli vetchozrakost, kterou způsobuje fakt, že po 45. roku života začne oko ztrácet schopnost akomodace (zaostření) do blízka. Po šedesátém roce se navíc často přidává šedý zákal, který je způsoben zakalováním čočky. Statistiky uvádějí, že po pětasedmdesátce se katarakta objevuje u více než tří čtvrtin populace. Lze ji naštěstí řešit jednoduchým operativním zákrokem, při němž se zakalená čočka vymění za umělou. „Dříve se šedý zákal operoval až v pokročilé fázi, dnes je to jinak. Čím dříve přijdete, tím bude operace jednodušší a šetrnější. Čím je šedý zákal pokročilejší, tím je oční čočka tvrdší a její odstranění je při operaci náročnější,“ uvádí doc. MUDr. Šárka Skorkovská, CSc., primářka brněnské oční kliniky NeoVize. Umělá čočka zároveň řeší i problém vetchozrakosti – a pokud se pacient rozhodne si připlatit za bifokální či trifokální nitrooční čočku, která zlepšuje vidění na dvě (respektive tři) vzdálenosti, může se zbavit brýlí definitivně a mít zrak zase jako zamlada.

Čtěte také

Váha stoupá a udržíte ji jen s velkým úsilím

Čtěte také

Ženy jsou před vysokým tlakem chráněny do přechodu. Pak se to srovná s muži

Když kýcháte, nevidíte

Pozor na kýchání za volantem – když totiž kýchnete, na chvíli zavřete oči. Kýchání je vůlí neovladatelný reflex, který vzniká drážděním receptorů nosní sliznice. „Větší množství hlenu podráždí receptory a po silném nádechu se prudkým výdechem dutina uvolní. Kýchací reflex zahrnuje kontrakci několika skupin svalů, mimo jiné svalů víček. Existuje hypotéza, že lidé oči zavírají proto, aby je při kýchání chránili před vymrštěnými choroboplodnými zárodky. Zrádné může být kýchání při řízení automobilu. Jedno kýchnutí za volantem při běžné městské rychlosti pro řidiče znamená 14 metrů jízdy poslepu, na dálnici pak až 36 metrů, což může být nebezpečné,“ upozorňuje Pavel Stodůlka.

Čtěte také

Proč si ráno nepamatujeme, o čem se nám zdálo?

Čtěte také

Většina snů má pastelové barvy. Proč sníme a proč zapomínáme, co se nám zdálo

Zelenoocí? Výjimečná barva

Obecně platí, že tmavší odstíny očí v populaci dominují. Hnědou barvu očí má většina světové populace, naopak čistě zelené oči mají pouze dvě procenta lidí. Barva očí je určena duhovkou. Ta mimo jiné zabraňuje, aby světlo pronikalo do oka jinak než zornicí, což je otvor uprostřed duhovky. Zbarvení oka záleží na množství pigmentu melaninu právě v duhovce. Pokud ho obsahuje dostatek, jsou oči tmavší barvy, naopak modroocí a zelenoocí lidé mají v duhovce pigmentu méně. Bezprostředně po narození duhovka téměř žádný pigment neobsahuje, a proto je většina dětí modrooká. Pigmentu postupem času přibývá a jeho množství se definitivně ustálí až kolem třetího roku věku.

Čtěte také

Jděte do toho! Nejste první, kdo se lékaři s hemoroidy svěřil

Čtěte také

Největší zdravotní tabu jsou hemoroidy. Musíte ho překonat, jinak si uškodíte