Jak doporučují na stránkách Státního zdravotního ústavu, chcete-li chránit ostatní, používejte ve chvíli, kdy se s nimi musíte potkat v jedné místnosti, obličejové roušky. O ty je třeba se poctivě starat a opravdu je nepoužívat dlouhodobě. Maximum jsou čtyři hodiny, pokud ovšem rouška nezvlhne.

Dezinfekce roušky, jak radí ve svém manuálu Česká lékárnická komora, se provádí jedním ze tří způsobů. Buď roušku 10 minut vyvařujte, nebo ji vyperte na 90 stupňů, případně přežehlete napařovací žehličkou z obou stran.

Jak dezinfikovat toaletu a koupelnu?

Zásadní je dezinfekce koupelny, toalety a případně kuchyně. Začněte tím, že z nich odstraníte všechny zbytečnosti, jako jsou různé textilie, předložky a podobně. Kromě toho, že se na nich nebude moci vir usadit, si ušetříte práci.

Pokud jde nakažený na WC nebo do koupelny, je třeba tyto místnosti vydezinfikovat pokaždé, když je použije. Připravte se, že budete muset dezinfikovat všechno, co nemocný používá a na co sahá.

A jaké přípravky použít? Zde jsou rady ministerstva zdravotnictví: Na větší plochy, dlaždičky v koupelně, umyvadlo, vanu nebo WC můžete použít 0,2% roztok chlornanu sodného – připravíte ho přidáním čtyř dílů Sava original nebo podobného prostředku s cca 5% chlornanem sodným na 100 dílů vody. Tato koncentrace odpovídá přibližně jedné sklenici o objemu 2 dl na 5 litrů vody. K zesílení čisticího účinku můžete k roztoku přidat běžné množství saponátu na nádobí. Při manipulaci s přípravky, které obsahují chlor, musíte zvážit, zda nemohou dezinfikovanému povrchu ublížit – poleptat ho nebo odbarvit. Také je nutné dodržovat bezpečnostní opatření, protože jsou toxické.

K dezinfekci podlah, nábytku, dřevěných povrchů a zdí lze použít i přípravky obsahující takzvané kvarterní amoniové soli, například Sanytol, Dettol či Ajatin. Alternativou je také dezinfekce s použitím prostředků na bázi jodu, například jodpovidon (přípravky Betadine, Jodisol, Jox). Virové částice jsou po vystavení 0,25% roztoku jodpovidonu inaktivovány během 60 sekund. Ovšem pozor! Zabarví všechny porézní povrchy dohněda a narušují silikon.

Povrchy, které by se mohly zabarvit, odbarvit nebo zkorodovat, můžete ošetřit 3% peroxidem vodíku. Ke zvýšení účinnosti na mastných površích je možné k němu přidat i malé množství saponátu.

Dezinfekce kuchyně

Po přečtení výše uvedených doporučení je jasné, že ideálně byste nakaženého do kuchyně neměli vůbec pouštět. Jinak budete muset roztok Sava nebo podobné dezinfekce aplikovat i zde. Ale pozor, určitě dezinfekci nepoužívejte na potraviny. Ty stačí umýt teplou vodou nebo prostě jen nechat přejít varem či upéct. Trvanlivé potraviny můžete také nechat zhruba čtyři dny v karanténě.

Snazší asi bude nosit nakaženému jídlo do jeho pokoje, kde by ho měl také sníst. Pak bude stačit vydezinfikovat jen kliky a následně umýt nádobí v myčce v programu s vysokou teplotou. Vy si vezměte rukavice a pak je vyhoďte. Rukavice se, jak radí lékárníci, nemají používat opakovaně. Rozhodně není třeba, aby v nich nemocný jedl. Pečlivé mytí rukou teplou vodou a mýdlem je dostačující. V koupelně poté, co ji použil nakažený, je kromě důsledného vydezinfikování ploch opět v rukavicích třeba také zamezit používání stejného ručníku či třeba houby na mytí. Šíření viru zamezíte také tím, že budete zavírat dveře a větrat.

A co dělat, když nemůžete nemocnému vyčlenit vlastní pokoj? Pak je dobré, aby byla lůžka umístěna nejméně jeden metr od sebe a pokoj byl dostatečně odvětráván. Textilie a náčiní, kterého se v domácnosti dotýká osoba v izolaci, by se už neměli dotýkat další lidé. Pokud potřebujete vyprat prádlo, vyperte ho pomocí pracího prostředku při nejvyšší možné teplotě vhodné pro danou tkaninu. Ideální jsou teploty nad 60 °C. Pokud je to možné, prádlo sušte a žehlete na nejvyšší možnou teplotu.