„Před deseti lety jsme udělali takovou velkou stěhovací akci. S manželem jsme se z malého městského bytu přestěhovali do domu jeho rodičů. Ti zase sbalili kufry a vydali se za klidem na svou chalupu v podhůří Beskyd. Všichni jsme byli spokojení, dobré rodinné vztahy jsme udržovali pravidelnými návštěvami. Loni se ale všechno změnilo…“
S tchyní pod jednou střechou
Danielin tchán v loňském roce zemřel a Hana (tchyně) sama život na chalupě nezvládala, navíc jí samotné bylo smutno. Hana se proto přestěhovala zpátky do domu a noční můra začala. „S Hanou jsme si nikdy nebyly nijak zvlášť blízké, ale nedělaly jsme si žádné naschvály, prostě jsme se ze slušnosti navzájem trpěly a respektovaly. K Otovi si vždycky představovala spíše někoho jiného, někoho víc na úrovni. Ne kurátorku galerie, která se sama po večerech snaží prorazit jako malířka. Moje čmárání – jak ona říká – nikdy úplně neschvalovala.“
V domě kromě Daniely a Oty bydlí také jejich tři děti. „Naše tři puberťáky zvládáme úplně v pohodě, nepotřebujeme ničí pomoc. Hana to ale vidí jinak a do všeho se nám plete. Navíc mě před dětmi shazuje a naprosto tak podrývá mou autoritu. Vůbec se mi nelíbí, že s dětmi vytváří takové podivné spojenectví a obrací je proti mně.“
Maminka se přijela starat o synáčka
Ota se svou matku snaží krotit. Alespoň co se dětí týče, taky se mu nelíbí, že se Hana snaží přebírat roli rodičů. Dokáže se jí i vzepřít, když si Hana postaví hlavu v souvislosti s rekonstrukcí domu. „Naprostý vrchol pro mě je to, jak se nám plete do manželství. A to manžel bohužel nevidí. Ota je vypiplaný jedináček, a když jsme spolu začínali, hodně jsem bojovala s tím, jaký je mamánek. Během našich společných – samostatných – let se to ale zlepšilo. A teď je to tu znova! Ona ho obskakuje, vyvařuje mu, a kdykoli se hádáme, hned přiběhne svého synáčka bránit.“
Korunu tomu všemu nasadila Hana minulou neděli. „Neměla jsem moc času, a tak jsem na neděli připravila jen špagety à la co dům dal. Hana má celé spodní patro pro sebe, má tam vlastní obývák i kuchyňku a většinou si vaří sama. Ve dvanáct hodin tentokrát ale vítězoslavně vyšla po schodech s navařenou svíčkovou a začala servírovat. Já jsem stála v kuchyni, v ruce hrnec se špagetami. Hana prohlásila, že jí byla taková hanba, když zjistila, že jsem na nedělní oběd hodlala připravovat špagety, že to raději vzala do vlastních rukou. To, že mě považuje za naprosto neschopnou, ani říkat nemusela, z každého jejího slova to bylo dost jasné…“ rozčiluje se Daniela.
Není úniku
„Nevím, co mám dělat. Připadám si jako ta nejhorší na světě. Bez zastání. Hana si všechny okolo uplácí jídlem a drobnými dárečky a já pak vypadám jako neprosto neschopná manželka i matka. Ota s ní už sice mluvil o tom, že se nám nemá plést do výchovy, což mu Hana samozřejmě odkývala…
Vždyť ona by se nám přece nikdy nechtěla plést do rodičovství, to jsme špatně pochopili, a já jsem na ni prostě vysazená, a bla bla bla… Nic se nelepší a já mám pocit, že jestli to takhle bude pokračovat ještě chvíli, tak se zblázním. Byla bych nejradši, kdyby se zase sebrala a odstěhovala se na tu chalupu. Jenže to je teď nereálné. A nutit ji sehnat si nějaký byt nebo ji odstěhovat do pečovatelského domu, to taky nejde. Děti jsou navíc rády, že s námi babička bydlí. Zbožňují ji. Takže tahle válka mezi tchyní a snachou bude ještě nějakou dobu probíhat. Zatím teda bohužel Hana docela vyhrává…“
Pohled psychologa: Mgr. Jana Brunariová, Online psychologická poradna
Pohled psychologa: Mgr. Jana Brunariová, Online psychologická poradna
Vidím, že paní Daniela není v jednoduché situaci. V takových konfliktech není vítěze, protože se odehrávají mezi rodinnými příslušníky. A to ovlivňuje celou rodinu. Pro Danielu není lehké si v této situaci ubránit svoje postavení. Vidím ale, že se jí to občas daří a i manžel ji dokáže podpořit. Bylo by namístě si zpětně uvědomit, jaké postoje a chování vůči tchyni slavily úspěch, a pokoušet se je dále rozvíjet.
Rodinný systém (Daniela, její manžel, tchyně a děti) má svoje zajeté vzorce chování. V takovém případě by mohla pomoci rodinná terapie. Terapeut může pomoci odhalit motivy špatné komunikace a naučit rodinné příslušníky, jak se k sobě vzájemně chovat lépe.
Kontakt: www.mojra.cz
